¹ I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

² Synu člověčí, rci vývodovi Tyrskému: Takto praví Panovník Hospodin: Proto že se vyvyšuje srdce tvé, a říkáš: Bůh silný jsem, na stolici Boží sedím u prostřed moře, ješto jsi člověk a ne Bůh silný, ačkoli sobě přivlastňuješ srdce podobné srdci Božímu,

³ Aj hle, moudřejší jsi nad Daniele, žádná věc tajná není před tebou ukrytá;

⁴ Moudrosti svou a rozumností svou nashromáždils sobě zboží, a nahrnuls zlata a stříbra do pokladů svých;

⁵ Velikou moudrostí svou v kupectví svém rozmnožil jsi zboží svá, a tak pozdvihlo se srdce tvé zbožím tvým;

⁶ Z té příčiny takto praví Panovník Hospodin: Proto že sobě přivlastňuješ srdce podobné srdci Božímu,

⁷ Protož aj, já přivedu na tě cizozemce, nejukrutnější národy, kteříž vytrhnouce meče své na krásu moudrosti tvé, zabijí jasnost tvou.

⁸ Do jámy spustí tě, a umřeš smrtí hroznou u prostřed moře.

⁹ Budeš-liž tu ještě říkati před oblíčejem mordéře svého: Bohem jsem, poněvadž jsi člověk a ne Bůh silný, jsa v ruce toho, jenž tě mordovati bude?

¹⁰ Smrtí neobřezanců umřeš od ruky cizozemců; nebo já mluvil jsem, praví Panovník Hospodin.

¹¹ I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

¹² Synu člověčí, vydej se v naříkání nad králem Tyrským, a rci jemu: Takto praví Panovník Hospodin: Ty, jenž zapečeťuješ summy, plný moudrosti a nejkrásnější,

¹³ V Eden, zahradě Boží, byl jsi, všelijaké drahé kamení přikrývalo tě, sardius, topazius, jaspis, tarsis, onychin, beryl, zafir, karbunkulus a smaragd i zlato; nástrojové bubnů tvých a píšťal tvých v tobě, hned jakžs se narodil, připraveni jsou.

¹⁴ Ty jsi cherubem od pomazání. Jakž jsem tě za ochránce představil, na hoře svaté Boží jsi byl, u prostřed kamení ohnivého ustavičně jsi chodil.

¹⁵ Byl jsi dokonalý na cestách svých, hned jakžs se narodil, až se našla nepravost při tobě.

¹⁶ Pro množství kupectví tvého u prostřed tebe plno jest bezpráví, a velmi jsi prohřešil. Pročež zahubím tě, a vyhladím z hory Boží, ó cherube ochránce, z prostřed kamenů ohnivých.

¹⁷ Pozdvihlo se srdce tvé slávou tvou, k zlému jsi užíval moudrosti své příčinou jasnosti své. Porazím tě na zemi, před oblíčej králů povrhu tě, aby se dívali na tebe.

¹⁸ Pro množství nepravostí tvých, a pro nespravedlnosti kupectví tvého poškvrnil jsi svatyně své. Protož vyvedu oheň z prostřed tebe, kterýž tě sžíře, a obrátí tě v popel na zemi před očima všech na tě hledících.

¹⁹ Všickni, kdož tě znali mezi národy, ztrnou nad tebou; k hrůze veliké budeš, a nebude tě na věky.

²⁰ I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

²¹ Synu člověčí, obrať tvář svou proti Sidonu, a prorokuj proti němu,

²² A rci: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já proti tobě jsem, ó Sidone, a budu oslaven u prostřed tebe. I zvědí, že já jsem Hospodin, když vykonám při něm soudy, a posvěcen budu v něm.

²³ Pošli zajisté na něj mor, a krev na ulice jeho, a padati budou zranění u prostřed něho od meče na všecky strany, i zvědí, že já jsem Hospodin.

²⁴ A tak nebude více míti dům Izraelský trnu urážejícího a bodláku bodoucího ze všech okolních pohrdajících jimi, a zvědí, že já jsem Panovník Hospodin.

²⁵ Takto praví Panovník Hospodin: Když shromáždím dům Izraelský z národů, mezi něž rozptýleni jsou, a posvěcen budu v nich před očima pohanů, a bydliti budou v zemi své, kterouž jsem byl dal služebníku svému Jákobovi:

²⁶ Tehdy bydliti budou v ní bezpečně, a nastavějí domů, a štípí vinice. Bydliti, pravím, budou bezpečně, když vykonám soudy, při všech zhoubcích jejich vůkol nich, i zvědí, že já jsem Hospodin Bůh jejich.

¹ Potom padl los druhý Simeonovi, pokolení synů Simeonových, po čeledech jejich, a bylo dědictví jejich u prostřed dědictví synů Juda.

² A přišlo jim v dědictví jejich Bersabé, Seba a Molada;

³ Azarsual a Bala, též Esem;

⁴ Eltolad a Betul, a Horma;

⁵ Sicelech a Betmarchabot, a Azarsusa;

⁶ Betlebaot a Sarohem, měst třinácte i vsi jejich;

⁷ Ain, Remmon, též Eter a Asan, města čtyři i vsi jejich;

⁸ I všecky vsi, kteréž byly vůkolí měst těch, až do Balatber a Rámat poledního. To jest dědictví pokolení synů Simeonových po čeledech jejich.

⁹ Z podílu synů Judových bylo dědictví synů Simeonových; nebo díl synů Judových byl jim příliš veliký, protož u prostřed dědictví jejich vzali dědictví synové Simeonovi.

¹⁰ Potom přišel třetí los synům Zabulon po čeledech jejich, a jest meze dědictví jejich až do Sarid.

¹¹ Odkudž vstupuje meze jejich podlé moře k Merala, a přichází až do Debaset, a běží až ku potoku, kterýž jest proti Jekonam.

¹² Obrací se pak od Sarid nazpátek k východu slunce, ku pomezí Chazelet Tábor, a odtud táhne se k Daberet, a vstupuje do Jafie.

¹³ Odtud přechází zase k východu, do Gethefer a do Itakasin, odkudž vychází do Remmon, a točí se k Nea.

¹⁴ Točí se také táž meze od půlnoci do Anaton, a dochází až k údolí Jeftael;

¹⁵ A Katet, Naalol, Simron, Idala a Betlém, měst dvanácte i vsi jejich.

¹⁶ To jest dědictví synů Zabulonových po čeledech jejich, ta města i vsi jejich.

¹⁷ Izacharovi také padl los čtvrtý, totiž synům Izacharovým po čeledech jejich.

¹⁸ A meze jejich: Jezreel, Kasalat a Sunem;

¹⁹ Hafaraim, Sion, též Anaharat;

²⁰ Rabbot, Kesion a Abez,

²¹ Ramet, Engannim a Enhada, i Betfeses.

²² Odkudž přibíhá meze k Táboru a k Sehesima a k Betsemes, a dochází až k Jordánu, měst šestnácte i vsi jejich.

²³ To jest dědictví pokolení synů Izacharových po čeledech jejich, ta města i vsi jejich.

²⁴ Padl také los pátý pokolení synů Asser po čeledech jejich.

²⁵ A byla meze jejich: Helkat a Chali, a Beten, a Achzaf;

²⁶ Elmelech, též Amaad a Mesal, a přibíhá až na Karmel k moři, a do Sichor Libnat;

²⁷ A obrací se k východu slunce do Betdagon, a dosahá k losu Zabulonovu, a do údolí Jeftael k půlnoci, a do Betemek a Nehiel, a táhne se do Kábul na levou stranu,

²⁸ A do Ebron a Rohob, a Hamon a Kána až do Sidonu velikého.

²⁹ Odtud se navrací ta meze do Ráma až k městu hrazenému Zor; tu se obrací do Chosa, a skonává se při moři podlé vyměření v Achziba.

³⁰ K tomu přísluší Afek a Rohob, měst dvamecítma i vsi jejich.

³¹ To jest dědictví pokolení synů Asser po čeledech jejich, ta města i vsi jejich.

³² Synům Neftalímovým padl los šestý, po čeledech jejich.

³³ A byla meze jejich od Helef a od Elon do Sananim, a Adami, Nekeb a Jebnael, až do Lekum, a skonává se u Jordánu.

³⁴ Potom navracuje se meze na západ k Azanot Tábor, a odtud jde do Hukuka, a vpadá k Zabulonovu od poledne, a k Asserovu přibíhá od západu, a k Judovu při Jordánu na východ slunce.

³⁵ Města pak hrazená jsou: Assedim, Ser a Emat, Rechat a Ceneret;

³⁶ Adama, Ráma a Azor;

³⁷ Kedes, Edrei a Enazor;

³⁸ Jeron, Magdalel, Horem, Betanat a Betsemes, měst devatenácte i vsi jejich.

³⁹ To jest dědictví pokolení synů Neftalím po čeledech jejich, ta města s vesnicemi svými.

⁴⁰ Na pokolení synů Dan po čeledech jejich padl los sedmý.

⁴¹ A byla meze dědictví jejich: Zaraha a Estaol, a Hirsemes;

⁴² Salbin, Aialon a Jetela;

⁴³ Elon, Tamna a Ekron;

⁴⁴ Elteke, Gebbeton a Baalat;

⁴⁵ Jehud, Beneberak a Getremmon;

⁴⁶ Mehaiarkon a Rakon s pomezím, kteréž jest naproti Joppe.

⁴⁷ Přišlo pak pomezí synům Dan příliš malé. Protož vstoupili synové Dan, a bojovali proti Lesen, a dobyvše ho, pobili obyvatele ostrostí meče, a vzavše je v dědictví, bydlili tam, a přezděli Lesenu Dan, vedlé jména Dan otce svého.

⁴⁸ To jest dědictví pokolení synů Dan po čeledech jejich, ta města i vsi jejich.

⁴⁹ Když pak přestali děliti se zemí po mezech jejích, dali synové Izraelští dědictví Jozue, synu Nun, mezi sebou.

⁵⁰ Podlé rozkázaní Hospodinova dali jemu město, kteréhož žádal, Tamnatsára, na hoře Efraim. I vystavěl město, a přebýval v něm.

⁵¹ Ta jsou dědictví, kteráž dali k vládařství Eleazar kněz a Jozue syn Nun, i přední z otců pokolení synů Izraelských, losem v Sílo před Hospodinem, u dveří stánku úmluvy, a tak dokonali rozdělování země.