Bible

 

Ezechiel 1

Studie

1 Stalo se pak třidcátého léta, čtvrtého měsíce, dne pátého, když jsem byl mezi zajatými u řeky Chebar, že otevřína byla nebesa, a viděl jsem vidění Boží.

2 Pátého dne téhož měsíce, pátého léta zajetí krále Joachina,

3 V pravdě stalo se slovo Hospodinovo k Ezechielovi knězi, synu Buzi, v zemi Kaldejské u řeky Chebar, a byla nad ním ruka Hospodinova.

4 I viděl jsem, a aj, vítr tuhý přicházel od půlnoci, a oblak veliký, a oheň plápolající, a okolo něho byl blesk, a z prostředku jeho jako nějaká velmi prudká světlost, z prostředku toho ohně.

5 Z prostředku jeho také ukázalo se podobenství čtyř zvířat, jejichž takový byl způsob: Podobenství člověka měli.

6 A po čtyřech tvářích jedno každé, a po čtyřech křídlích jedno každé mělo.

7 Jejichž nohy nohy přímé, ale zpodek noh jejich jako zpodek nohy telecí, a blyštěly se podobně jako ocel pulerovaná.

8 Ruce pak lidské pod křídly jejich, po čtyřech stranách jejich, a tváři jejich i křídla jejich na čtyřech těch stranách.

9 Spojena byla křídla jejich jednoho s druhým. Neobracela se, když šla; jedno každé přímo na svou stranu šlo.

10 Podobenství pak tváří jejich s předu tvář lidská, a tvář lvová po pravé straně každého z nich; tvář pak volovou po levé straně všech čtvero, též tvář orličí s zadu mělo všech čtvero z nich.

11 A tváři jejich i křídla jejich pozdvižena byla zhůru. Každé zvíře dvě křídla pojilo s křídly dvěma druhého, dvěma pak přikrývala těla svá.

12 A každé přímo na svou stranu šlo. Kamkoli ukazoval duch, aby šla, tam šla, neuchylovala se, když chodila.

13 Podobnost také těch zvířat na pohledění byla jako uhlí řeřavého, na pohledění jako pochodně. Kterýžto oheň ustavičně chodil mezi zvířaty, a ten oheň měl blesk, a z téhož ohně vycházelo blýskání.

14 Také ta zvířata běhala, a navracovala se jako prudké blýskání.

15 A když jsem hleděl na ta zvířata, a aj, kolo jedno bylo na zemi při zvířatech u čtyř tváří jednoho každého z nich.

16 Na pohledění byla kola, a udělání jich jako barva tarsis, a podobnost jednostejnou měla všecka ta kola, a byla na pohledění i udělání jejich, jako by bylo kolo u prostřed kola.

17 Na čtyři strany své jíti majíce, chodila, a neuchylovala se, když šla.

18 A loukoti své, i vysokost měla, že hrůza z nich šla, a šínové jejich vůkol všech čtyř kol plní byli očí.

19 Když pak chodila zvířata, chodila kola podlé nich, a když se vznášela zvířata vzhůru od země, vznášela se i kola.

20 Kdekoli chtěl Duch, aby šla, tam šla; kde Duch chtěl jíti, i kola vznášela se naproti nim, nebo duch zvířat byl v kolách.

21 Když ona šla, šla, a když ona stála, stála, a když se vznášela od země, vznášela se také kola s nimi, nebo duch zvířat byl v kolách.

22 Podobenství pak oblohy bylo nad hlavami zvířat jako podobenství křištálu roztaženého nad hlavami jejich svrchu.

23 A pod oblohou křídla jejich pozdvižená byla, jedno připojené k druhému. Každé mělo dvě, jimiž se přikrývalo, každé, pravím, mělo dvě, jimiž přikrývalo tělo své.

24 I slyšel jsem zvuk křídel jejich jako zvuk vod mnohých, jako zvuk Všemohoucího, když chodila, zvuk hluku jako zvuk vojska. Když pak stála, spustila křídla svá.

25 Byl také zvuk svrchu nad oblohou, kteráž byla nad hlavou jejich, když stála a spustila křídla svá.

26 Svrchu pak na obloze, kteráž byla nad hlavou jejich, bylo podobenství trůnu, na pohledění jako kámen zafirový, a nad podobenstvím trůnu na něm svrchu, na pohledění jako tvárnost člověka.

27 I viděl jsem na pohledění jako velmi prudkou světlost, a u vnitřku jejím vůkol na pohledění jako oheň, od bedr jeho vzhůru; od bedr pak jeho dolů viděl jsem na pohledění jako oheň, a blesk vůkol něho.

28 Na pohledění jako duha, kteráž bývá na oblace v čas deště, takový na pohledění byl blesk vůkol. To bylo vidění podobenství slávy Hospodinovy. Kteréžto viděv, padl jsem na tvář svou, a slyšel jsem hlas mluvícího.

Ze Swedenborgových děl

 

O Pánu # 48

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 65  
  

48. Protože život člověka je rozmanitý a mění se, jak prochází různými stavy, duchem se označují různé životní stavy člověka, například:

1. Život moudrosti:

Besaleel byl naplněn duchem moudrosti, důvtipu a znalostí. (Exodus 31:3)

Promluvíš se všemi, kdo mají moudré srdce, 51) (Exodus 28:3)

Jozue byl naplněn duchem moudrosti. (Deuteronomium 34:9)

Nebúkadnezar řekl o Danielovi, že je v něm mimořádný duch poznání, inteligence a moudrosti. (Daniel 5:12)

2. Život v rozohnění:

Vzbudil Hospodin ducha králů médských. (Jeremiáše 51:11)

A Hospodin probudil ducha Zerubábela i ducha celého pozůstatku lidu. (Ageus 1:14)

Uvedu do Asyrského krále ducha, aby slyšel zprávu a vrátil se do své země. (Izajáš 37:7)

Zatvrdil Hospodin Bůh ducha krále Síchona. (Deuteronomium 2:30)

Co vystupuje na váš duch, určitě se nestane. (Ezechiel 20:32)

3. Život ve svobodě:

O čtyřech zvířatech (což byli cherubové), které viděl prorok, se píše, že šla tam, kam je vedl duch. (Ezechiel 1:12, 20)

4. Život ve strachu, bolesti a hněvu:

Každé srdce ztratí odvahu, všechny ruce ochabnou a každý duch pohasne. (Ezechiel 21:7)

Jsem na duchu skleslý, srdce mi usedá v nitru. (Žalmy 142:4; 143:4)

Můj duch dokonává. (Žalmy 143:7)

Můj duch, Danielův, se zarmoutil. (Daniel 7:15)

Duch faraonův byl rozrušen. (1. Mojžíšova 41:8)

Nebúkadnesar řekl: „Můj duch je rozrušen.” (Daniel 2:3)

Šel jsem v duchu roztrpčen a rozhořčen. (Ezechiel 3:14)

5. Život různých špatných sklonů:

V jehož duchu není záludnosti. (Žalmy 32:2)

Hospodin vylil do jeho ducha zvrácenost. (Izajáš 19:14)

Řekl bláznivým prorokům, kteří následují svého vlastního ducha. (Ezechiel 13:3)

Prorok je pošetilý, muž ducha je potřeštěnec. (Ozeáš 9:7)

Střezte svého ducha, nejednejte věrolomně! (Malachiáš 2:16)

Zavádí je duch smilstva. (Ozeáš 4:12)

Je v nich duch smilstva. (Ozeáš 5:4)

Když se jej zmocní duch žárlivosti. (Numeri 5:14)

Muž, který je posedlý těkavým duchem a lže. (Micheáš 2:11)

Pokolení, jehož duch nezůstal věrný Bohu. (Žalmy 78:8)

Vylit byl na ně duch mrákoty. (Izajáš 29:10)

Počnete seno, porodíte slámu. Ve vašem duchu pozře vás oheň. (Izajáš 33:11)

6. Pekelný život:

Vypudím ze země ducha nečistoty. (Zacharjáš 13:2)

Když nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po suchých místech. Přivede s sebou sedm jiných duchů, horších, než je sám, a vejdou a bydlí tam. (Matouš 12:43-45)

Babylón se stal skrýší nečistých duchů. (Zjevení Janovo 18:2)

7. Kromě toho jsou jím i sami pekelní duchové, kterými byli lidé sužováni - viz Matouš 8:16; 10:1; 12:43-45; Marek 1:23-27; 9:17-29; Lukáše 4:33, 36; 6:17-18; 7:21; 8:2, 29; 9:39, 42, 55; 11:24-26; 13:11; Zjevení Janovo 13:15; 16:13-14.

  
/ 65  
  

Many thanks to Lenka Máchová for her permission to use her translation on this site.