Bible

 

Exodus 39

Studie

   

1 Z modrého pak postavce a šarlatu a červce dvakrát barveného udělali roucha k službě, k přisluhování v svatyni. Udělali i roucho svaté, kteréž by bylo Aronovi, jakž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.

2 A udělal náramenník z zlata, postavce modrého a šarlatu, a červce dvakrát barveného, a bílého hedbáví přesukovaného.

3 I nadělali plíšků zlatých, a nastříhali z nich nití, aby jimi províjeli skrze modrý postavec a šarlat, a červec dvakrát barvený a bílé hedbáví, dílem řemeslným.

4 Náramky u něho udělali tak, aby se jeden s druhým spojiti mohl; na dvou krajích svých spojoval se.

5 Přepásaní také náramenníka, kteréž bylo na něm, z týchž věcí bylo a týmž dílem, z zlata, postavce modrého a šarlatu a červce dvakrát barveného, a bílého hedbáví přesukovaného, jakž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.

6 Přisadili i kamení onychinové, vložené a vsazené do zlata, řezané tak, jako ryty bývají pečeti, s jmény synů Izraelských.

7 A vložil je na vrchní kraje náramenníku, aby byli kamenové pro pamět na syny Izraelské, jakž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.

8 Udělal i náprsník dílem řemeslným, takovým dílem jako náramenník, z zlata, postavce modrého a šarlatu, a červce dvakrát barveného, a bílého hedbáví přesukovaného.

9 Čtverhranatý byl; dvojnásobní udělali náprsník, na píd zdélí, a na píd zšíří, dvojnásobní.

10 A vysadili jej čtyřmi řady kamení drahého pořádkem tímto: Sardius, topazius a smaragdus v řadu prvním;

11 V řadu pak druhém karbunkulus, zafir a jaspis;

12 A v řadu třetím linkurius, achates a ametyst;

13 A v čtvrtém řadu chrysolit, onychin a beryl, vložení a vsazení do zlata v svém pořádku.

14 Těch pak kamenů s jmény synů Izraelských bylo dvanácte vedlé jmen jejich, vyrytých, jako pečet ryta bývá, každý vedlé jména svého pro dvanáctero pokolení.

15 Udělali i k náprsníku řetízky jednostejné, dílem točeným z zlata čistého.

16 Udělali také dva haklíky zlaté, a dva kroužky zlaté, a připjali ty dva kroužky na dvou krajích náprsníku.

17 A prostrčili dva řetízky zlaté skrze dva kroužky na krajích náprsníku.

18 Druhé pak dva konce dvou řetízků vpjali do dvou těch haklíků, a dali je na vrchní kraje náramenníku po předu.

19 Udělali též dva kroužky zlaté, kteréž dali na dva kraje náprsníku, na té obrubě jeho, kteráž byla po straně náramenníka po spodu.

20 Udělali ještě dva jiné kroužky zlaté, kteréž dali na dvě strany náramenníka zespod po předu, proti spojení jeho, kteréž jest nad přepásaním náramenníka.

21 I přivázali náprsník od kroužků jeho k kroužkům toho náramenníka tkanicí hedbáví modrého, aby byl nad přepásaním náramenníka, a aby neodevstával náprsník od náramenníka, jakž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.

22 Udělal také plášť náležející k náramenníku, dílem vytkávaným, všecken z postavce modrého,

23 A díru u prostřed pláště, jako díra v pancíři; okolek byl po kraji jejím vůkol, aby se neroztrhl.

24 Udělali také na podolku pláště jablka zrnatá z postavce modrého a šarlatu, a červce dvakrát barveného, a bílého hedbáví přesukovaného.

25 Nadělali i zvonečků z zlata čistého, a zzavěšovali zvonečky ty mezi jablky zrnatými u podolku pláště vůkol, u prostřed mezi jablky zrnatými;

26 Zvonček a jablko zrnaté, opět za tím zvonček a jablko zrnaté u podolku pláště vůkol, k užívání toho při službě, jakž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.

27 Potom udělali sukni z bílého hedbáví dílem vytkávaným, Aronovi a synům jeho.

28 I čepici z bílého hedbáví, a klobouky ozdobné z bílého hedbáví, a košilky tenké z bílého hedbáví přesukovaného,

29 Pás také z bílého hedbáví přesukovaného, a postavce modrého a šarlatu, a červce dvakrát barveného, dílem krumpéřským, jakž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi,

30 Udělali i plech koruny svaté z zlata čistého, a napsali na něm písmo dílem vyrývajících pečeti: Svatost Hospodinu.

31 A dali do něho tkanici z hedbáví modrého, aby přivázán byl k čepici na hoře, jakž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.

32 A tak dokonáno jest všecko dílo příbytku stánku úmluvy; a učinili synové Izraelští všecko, jakž přikázal Hospodin Mojžíšovi, tak učinili,

33 A přinesli příbytek ten k Mojžíšovi, stánek i všecka nádobí jeho, háky jeho, dsky jeho, svlaky jeho, i sloupy jeho a podstavky jeho,

34 Přikrytí také z koží skopových na červeno barvených, a Přikrytí z koží jezevčích i oponu zastření,

35 Truhlu svědectví s sochory jejími i slitovnici,

36 Stůl, všecka nádobí jeho i chléb předložení,

37 Svícen čistý, lampy jeho, lampy zpořádané, i všecka nádobí jeho, i olej k svícení,

38 Též oltář zlatý a olej pomazání a kadidlo z vonných věcí a zastření ke dveřům stánku,

39 Oltář měděný a rošt jeho měděný, sochory jeho a všecka nádobí jeho, i umyvadlo a podstavek jeho,

40 Očkovaté koltry síně a sloupy k nim s podstavky jejich, i zastření k bráněsíně, provazy také její a kolíky i všecka nádobí k službě příbytku, k stánku úmluvy,

41 Roucha k službě, k přisluhování v svatyni, roucho svaté Arona kněze i roucho synů jeho k konání úřadu kněžského.

42 Vedlé všeho, což přikázal Hospodin Mojžíšovi, tak udělali synové Izraelští všecko to dílo.

43 A viděl Mojžíš všecko to dílo, a aj, udělali je, jakž byl přikázal Hospodin, tak udělali. I požehnal jim Mojžíš.

   

Ze Swedenborgových děl

 

Arcana Coelestia # 8990

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 10837  
  

8990. 'And his master shall pierce his ear with an awl' means a representative sign of obedience. This is clear from the meaning of 'ear' as obedience, dealt with in 2542, 3869, 4551, 4652-4660; and from the meaning of 'piercing it with an awl' - that is to say, onto the door or onto the doorpost - as affixing, or at this point pledging forever, since it refers to obedience; and this is why the words follow, 'he shall serve him forever', that is, be obedient to him forever. From this it is evident that his master's piercing his ear with an awl, fixing it to the door or to the doorpost, is representative of obedience.

[2] The implications of all this may become clear from matters stated previously, where it has been shown that those imbued solely with truths and not with complementary good, that is, with faith and not with charity, are not free but slaves. Those whose actions spring from good or charity are free. They act from themselves; for actions that spring from good or charity spring from the heart, that is, from the will, and so from what is a person's own, since what exists in a person's will is his own and a deed springing from the will is said to go out of the heart. But those who are imbued solely with the truths of faith and not with the good of charity are slaves in comparison. They do not act from themselves since they have no good within themselves for actions to spring from; instead good is outside them, and they base their actions on it as often as they call it to mind. Those who stay like this through to the end of their lives remain permanently in this state after death. They cannot be brought to a state in which their actions spring from charitable affection, that is, from good; they can act only in obedience. In the Grand Man, which is heaven, they constitute those parts that serve more internal ones, like membranes and skins, 8977, 8980.

[3] All this shows what the situation is with faith alone, that is, with those who doctrinally place faith first and the good of charity second, indeed last. Those who place them in this order in the actual lives they lead are 'Hebrew slaves' in the representative sense; but those who place charity first, in the actual lives they lead, are free or 'the children of Israel' in the representative sense. From all this one may also conclude what the situation is with those who make salvation rest entirely on the truths of faith and not at all on the good of charity, that is to say, not at all on the actual life they lead. One may conclude that they cannot enter heaven; for good reigns in heaven, not truth without good, and truth is not truth, nor is faith faith, except with those imbued with good

[4] That his master's piercing his ear with an awl, fixing it to the door, is representative of obedience is also evident from the consideration that fixing his ear to the door means causing him to attend to the things commanded by his master who is in the room, that is, to hear him at all times and obey his instructions. At this point the things which good wills and commands are meant in the spiritual sense, for spiritual good is represented by the slave's master, 8981, 8986. Since 'the ear' means the hearing of obedience, there flows into human speech from an origin in the spiritual world the expression to tweak the ear, which stands for causing a person to pay attention and remember, and in like manner the expressions to hear and to hearken to someone, which stands for obeying him. For the inner meaning that very many words possess has sprung from correspondences from the spiritual world, as with expressions such as spiritual light and being enlightened by it which people use when speaking about matters of faith, and also spiritual fire and being animated by it when speaking about matters of love.

[5] The reason why piercing the ear was done with an awl was that 'an awl' has the same meaning as a pin or peg, namely affixing and joining onto, and in the spiritual sense pledging something. But an awl was a tool used by a servant, and therefore it served to represent the pledge of everlasting obedience by a slave. The meaning of 'a pin' or 'a peg' as affixing and joining onto is clear from the places where this object is mentioned, as in Isaiah 22:23; 33:20; 41:7; 54:2; Jeremiah 10:4; Exodus 27:19; 38:31; Numbers 3:37; 4:32.

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.