Bible

 

Exodus 35

Studie

   

1 Tedy svolal Mojžíš všecko shromáždění synů Izraelských, a řekl jim: Tato jsou slova, kteráž přikázal vám Hospodin, abyste je činili.

2 Šest dní děláno bude dílo, ale v sedmý den mějte svátek, sobotu odpočinutí Hospodinova. Kdo by dělal v něm dílo, umře.

3 Nezanítíte ohně nikdež v příbytcích svých v den sobotní.

4 Mluvil také Mojžíš ke všemu shromáždění synů Izraelských takto: Toto jest slovo, kteréž přikázal Hospodin, řka:

5 Sebeřte z sebe obět pozdvižení Hospodinu. Každý, kdož jest ochotný v srdci svém, přinese tu obět Hospodinu: Zlato, stříbro a měď,

6 A postavec modrý, a šarlat, a červec dvakrát barvený, a bílé hedbáví, a kozí srsti;

7 Též kůže skopců na červeno barvené, a kůže jezevčí, a dříví setim,

8 A olej k svícení a vonné věci na olej ku pomazání a pro kadění vonné,

9 A kamení onychinové, a jiné kamení k vsazování do náramenníku a náprsníku.

10 A všickni, kdož jsou vtipní mezi vámi, přijdou a dělati budou, cožkoli přikázal Hospodin:

11 Příbytek, stánek jeho i přikrytí jeho a háky jeho, dsky jeho, svlaky jeho, sloupy jeho i podstavky jeho;

12 Truhlu s sochory jejími, slitovnici a oponu zastření;

13 Stůl i sochory k němu se všemi nádobami jeho, i chléb předložení;

14 A svícen k svícení s nádobami jeho i lampy jeho, a olej k svícení;

15 Též oltář pro kadění a sochory jeho, i olej pomazání a kadidlo z vonných věcí, i zastření dveří v příbytku;

16 Oltář k zápalu a rošt jeho měděný a sochory jeho, i všecka nádobí jeho, i umyvadlo s podstavkem jeho;

17 Koltry očkovaté k síni, sloupy její a podstavky její, i zastření brány do síně;

18 Kolíky k příbytku, a Kolíky síně s provázky jejich;

19 Roucha k službě, k přisluhování v svatyni, i roucho svaté Arona kněze, i roucho synů jeho k konání úřadu kněžského.

20 Vyšlo tedy všecko shromáždění synů Izraelských od tváři Mojžíšovy,

21 A přišli, každý muž, kteréhož ponuklo srdce jeho, a každý, v němž duch jeho byl dobrovolný, a přinesli obět pozdvižení Hospodinu, k dílu stánku úmluvy a ke vší službě jeho, i k rouchu svatému.

22 Přicházeli muži i ženy, každý, kdož byl ochotný v srdci, a přinášeli spinadla, a náušnice, a prsteny, a záponky z pravých rukou, všelijaké nádobí zlaté, a kdožkoli obětoval obět zlata Hospodinu.

23 Každý, kdož měl postavec modrý a šarlat, a červec dvakrát barvený, a bílé hedbáví a kozí srsti, a kůže skopců na červeno barvené, a kůže jezevčí, přinesl to.

24 Kdokoli obětoval obět stříbra a mědi, přinášeli to za obět pozdvižení Hospodinu; každý také, kdo měl dříví setim, ke všelikému dílu služebnosti, přinášeli je.

25 Ano i všecky ženy vtipné rukama svýma předly, a přinesly, co napředly, postavec modrý a šarlat, a červec dvakrát barvený a bílé hedbáví.

26 Všecky pak ženy, kterýchž ponuklo srdce jejich, aby předly uměle, předly srsti kozí.

27 Knížata pak přinášeli kamení onychinové, a jiné kamení k vsazování do náramenníku a náprsníku,

28 Též vonné věci a olej k svícení, a k oleji pomazání, a k vonnému kadidlu.

29 Každý muž i žena, v nichž ochotné srdce jejich bylo k tomu, aby přinášeli potřeby ke všelikému dílu, kteréž byl přikázal dělati Hospodin skrze Mojžíše, přinášeli synové Izraelští obět dobrovolnou Hospodinu.

30 Tedy řekl Mojžíš synům Izraelským: Pohleďte, povolal ze jména Hospodin Bezeleele, syna Uri, syna Hur, z pokolení Judova.

31 A naplnil ho duchem Božím, moudrostí, rozumností i uměním všelijakého řemesla,

32 Aby vtipně smysliti uměl, jak by se co dělati mělo na zlatu a stříbru a mědi,

33 I v řemeslném strojení kamenů k vsazování, i v díle od dřeva, aby dělal všelijakým řemeslem vtipným.

34 Dal nadto v srdce jeho i to, aby učiti mohl on i Aholiab, syn Achisamechův z pokolení Dan.

35 Naplnil je moudrostí srdce, aby dělali všelijaké dílo tesařské a řemeslné, i krumpéřské a vytkávané z postavce modrého a šarlatu, a červce dvakrát barveného, a bílého hedbáví, a aby dělali všelijaké dílo a vymýšleli vtipné věci.

   

Komentář

 

Name

  

According to Swedenborg, a person's name in the Bible represents his or her entire spiritual nature, their whole state of love (good or evil) and thought (from heavenly wisdom to infernal insanity). This is why the name of the Lord is so important; it represents and embodies His perfect love and perfect wisdom, which is everything that we should worship and follow. It's easy to see that names are important in the Bible. Jehovah changed Abram and Sarai to Abraham and Sarah, changed Jacob to Israel and included in the Ten Commandments the order that believers "shall not take the name of the Lord your God in vain." In the New Testament, Zacharias was told to name John the Baptist "John," and both Joseph (Matthew 1:21) and Mary (Luke 1:31) were told to name Jesus "Jesus." Jesus himself renamed Simon as Peter, and included the phrase "hallowed be thy name" in the Lord's prayer.

(Odkazy: Luke 1)


Ze Swedenborgových děl

 

Divine Providence # 230

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 340  
  

230. The profanation of what is holy is referred to in the second of the Ten Commandments in the words, "You shall not profane the name of your God" [Exodus 20:7; Deuteronomy 5:11]; and the Lord's prayer is telling us that we must not profane what is holy when it says, "Hallowed be your name" [Matthew 6:9; Luke 11:2]. Hardly anyone in all Christendom knows what "the name of God" means. This is because people do not know that people in the spiritual world do not have names the way we do in this physical world. Rather, each individual is named for her or his own love and wisdom. As soon as we enter a community or a gathering of people, we are immediately given a name that expresses our nature. We are named in a spiritual language that is essentially able to give a distinctive name to every individual thing, because every letter in its alphabet means something definite; and when many letters are combined into a single word, as happens with an individual's name, they include the whole state of that object. This is just one of the marvels of the spiritual world.

[2] We can see from this that in the Word, "the name of God" means both God and everything divine that is in him and that emanates from him. Since the Word is a divine emanation, it is a name of God; and since all the divine gifts that we refer to as the spiritual gifts of the church come from the Word, they too are a name of God.

This enables us to see what "You shall not profane the name of your God" means in the second of the Ten Commandments, and what "Hallowed be your name" means in the Lord's Prayer.

"The name of God" and "the name of the Lord" mean much the same in many passages in the Word in both Testaments. See, for example, Matthew 7:22; Matthew 10:22; Matthew 18:5, 20; Matthew 19:29; Matthew 21:9; Matthew 24:9-10; John 1:12; John 2:23; John 3:17-18; John 12:13, 28; John 14:14-15, 16; John 16:23-24, 26-27; John 17:6; and John 20:31, among others, as well as a great many in the Old Testament.

[3] If you know the meaning of this "name," then you can know the meaning of the Lord's words, "Whoever accepts a prophet in the name of a prophet will receive a prophet's reward. Whoever receives a righteous person in the name of a righteous person will receive a righteous person's reward; and whoever gives one of these little ones something cold to drink in the name of a disciple will not lose the reward" (Matthew 10:21 [Matthew 10:41-42]). If you understand the name of a prophet or a righteous person or a disciple to mean nothing but the prophet or the righteous person or the disciple, then the only meaning you get will be a literal one. You will not know, either, what is meant by the reward of the prophet or the reward of the righteous person or the reward for the cold drink given on behalf of the disciple. Yet the name and the reward of the prophet mean the blessed state of people who enjoy divine gifts of truth, and the name and the reward of the righteous person mean the blessed state of people who enjoy divine gifts of what is good, while the disciple means the state of people who have some of the spiritual gifts of the church, and the cold drink is any element of truth.

[4] We can also tell that the name means the nature of the state of love and wisdom, or of what is good and true, from these words of the Lord: "The one who comes in by the door is the shepherd of the sheep. The doorkeeper opens to him and the sheep hear his voice, and he calls his own sheep by name and leads them out" (Matthew 10:2, 3 [John 10:2-3]). "Calling sheep by name" is teaching and leading every individual whose deeds are prompted by caring, and doing so in keeping with that individual's state of love and wisdom. "The door" means the Lord, as we can tell from verse 9: "I am the door. Anyone who enters in by me will be saved." This shows that we need to turn to the Lord himself if we are to be saved, and that the one who does turn to him is a shepherd of his sheep. Anyone who does not turn to him is a thief and a robber, as it says in the first verse of the same chapter.

  
/ 340  
  

Thanks to the Swedenborg Foundation for the permission to use this translation.