Bible

 

Exodus 17

Studie

   

1 Tedy když se odebralo všecko shromáždění synů Izraelských z pouště Sin, po stanovištích svých vedlé rozkazu Hospodinova, položili se v Rafidim, kdež nebylo vod, kteréž by lid píti mohl.

2 Protož domlouval se lid na Mojžíše, pravě: Dejte nám vody, abychom pili. Jimž odpověděl Mojžíš: Proč se na mne domlouváte? Proč pokoušíte Hospodina?

3 I žíznil tu lid pro nedostatek vod, a reptal na Mojžíše a mluvil: Proč jsi vyvedl nás z Egypta, abys mne s syny i dobytky mými žízní zmořil?

4 Tedy volal Mojžíš k Hospodinu, řka: Což mám činiti s tím lidem? Však již tudíž ukamenují mne.

5 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Jdiž před lidem, pojma s sebou některé z starších Izraelských; hůl také svou kterouž jsi udeřil v vodu, vezmi do ruky své a jdi.

6 Aj, já státi budu před tebou tam na skále, na Orébě; i udeříš v skálu, a vyjdou z ní vody, kteréž bude píti lid. I učinil tak Mojžíš před očima starších Izraelských.

7 A dal jméno místu tomu Massah a Meribah, pro reptání synů Izraelských, a že pokoušeli Hospodina, řkouce: Jest-li Hospodin u prostřed nás, či není?

8 Přitáhl pak Amalech, a bojoval s Izraelem v Rafidim.

9 I řekl Mojžíš k Jozue: Vybeř nám některé muže, a vytáhna, bojuj s Amalechem; já zítra státi budu na vrchu hory, a hůl Boží v ruce své míti budu.

10 Tedy Jozue udělal tak, jakž mu poručil Mojžíš, a bojoval s Amalechem; Mojžíš pak, Aron a Hur vstoupili na vrch hory.

11 A dokudž Mojžíš vzhůru držel ruce své, vítězil Izrael; ale jakž opouštěl ruku svou, přemáhal Amalech.

12 Ale že ruce Mojžíšovy byly obtíženy, protož vzavše kámen, podložili pod něho, a on sedl na něm; Aron pak a Hur podpírali ruce jeho, jeden z jedné, druhý z druhé strany. I byly obě ruce jeho vztažené až do západu slunce.

13 A tak porazil Jozue Amalecha i lid jeho mečem.

14 Mluvil potom Hospodin k Mojžíšovi: Vpiš to do knih na památku, a pilně to vkládej v uši Jozue, že do konce vyhladím památku Amalechovu všudy pod nebem.

15 Tedy vzdělal Mojžíš oltář a nazval jméno jeho: Hospodin korouhev má.

16 Nebo řekl: Tak má jmenován býti, proto že ruka nad trůnem Hospodinovým osvědčuje boj Hospodinův proti Amalechovi od národu až do národu.

   

Komentář

 

Sun

  

The 'sun' in the Word, when referring to the Lord, signifies His divine love and wisdom. Because the sun represents the Lord, with respect to His divine love wisdom, since ancient times even to the present day, worship is done and temples are built facing the rising sun. The sun signifies celestial and spiritual love and also the Lord regarding His divine love, and so the good of love from Him. In the opposite sense, it signifies a denial of the Lord's divinity, and so adulteration of the good of love.

In Genesis 15:12, 19:23, this signifies the time and state before consummation; for the sun signifies the Lord, and the celestial things of love and charity; so its setting represents the last time of the church. Its rising signifies a coming of the Lord, and the first period of a new church. (Arcana Coelestia 1837, 1859)

In Jeremiah 8:1, this signifies self-love and its lusts. (Arcana Coelestia 2441)

In Revelation 12:1, this signifies love. (Arcana Coelestia 253, Arcana Coelestia 3272[2])

Sun signifies the good of love. (Arcana Coelestia 4918[3]

(Odkazy: Apocalypse Explained 709)