Bible

 

Exodus 1

Studie

1 Tato jsou pak jména synů Izraelských, kteříž vešli do Egypta s Jákobem; každý s čeledí svou přišel:

2 Ruben, Simeon, Léví a Juda;

3 Izachar, Zabulon a Beniamin;

4 Dan a Neftalím, Gád a Asser.

5 A bylo všech osob pošlých z bedr Jákobových sedmdesáte duší; Jozef pak byl v Egyptě.

6 I umřel Jozef a všickni bratří jeho, a všecken ten rod.

7 Synové pak Izraelští rozmnožili se a rodili se v hojnosti; a rozhojňovali se, i zsilili se náramně velmi, a naplněna jest jimi země.

8 V tom povstal král nový v Egyptě, kterýž neznal Jozefa.

9 Ten řekl lidu svému: Aj, lid synů Izraelských jest mnohý a silnější nad nás.

10 Nuže, opatrně sobě počínejme před ním, aby se nerozmohl; a když by přišla válka, aby se nepřipojil i on k nepřátelům našim, a nebojoval proti nám, a nevyšel z země.

11 Protož ustanovili nad ním úředníky, kteříž by plat vybírali, aby je trápili břemeny svými. I vystavěl lid Izraelský Faraonovi města skladů, Fiton a Ramesses.

12 Ale čím více trápili jej, tím více rostl a tím se více rozmáhal. I vzali sobě syny Izraelské v ošklivost.

13 A tak podrobovali Egyptští syny Izraelské v službu těžkou.

14 A k hořkosti přivodili život jejich robotami těžkými, v hlině a cihlách a ve všelijakém díle na poli, mimo všelikou potřebu svou, k níž práce jejich užívali nenáležitě a bez lítosti.

15 I poručil král Egyptský babám Hebrejským, z nichž jedna sloula Sefora a druhá Fua,

16 A řekl: Když budete pomáhati ženám Hebrejským při porodu, a uzříte, že již rodí, byl-li by syn, zabíte ho, pakli dcera, tedy ať jest živa.

17 Bály se pak ty baby Boha, a nečinily tak, jakž jim poručil král Egyptský, ale živých nechávaly pacholíků.

18 Povolav tedy bab král Egyptský, mluvil jim: Proč jste to učinily, že jste živé zachovaly pacholíky?

19 I odpověděly baby Faraonovi: Nejsou ženy Hebrejské jako ženy Egyptské; nebo ony jsou silnějšího přirození. Dříve než přijde k nim baba, ony porodí.

20 I učinil dobře Bůh těm babám. A rozmnožen jest lid, a zsilili se velmi.

21 Stalo se pak proto, že se bály baby ty Boha, vzdělal jim domy.

22 I přikázal Farao všemu lidu svému, řka: Každého syna, kterýž se narodí, do řeky uvrzte; každé pak dcery nechte živé.

Komentář

 

Pole

  
The Sower, by Vincent van Gogh

„Pole“ v Bibli obvykle představuje Pánovu církev, konkrétněji touhu po dobru v církvi. Tady začínají dobré věci, zakořenily se a rostou.

Když máte touhu být dobrým člověkem a dělat dobré věci, přirozené první otázky jsou: „Co to znamená?“, „Co mám dělat?“, „Co mohu dělat?“. Hledáte nápady, koncepty, směr. Jakmile zjistíte něco, co chcete udělat, nebo změnu, kterou v sobě chcete udělat, budete hledat konkrétní znalosti. Pokud chcete dobrovolně pracovat ve spíži s jídlem, řekněme, potřebujete vědět, komu zavolat, kdy potřebují pomoc, kam jít, co si vzít. Vyzbrojeni tímto know-how jste připraveni jít do práce.

Tento proces lze přirovnat k výrobě potravin. Začnete s polem - což je touha být dobrým. Pak zasadíte semena - tyto nápady a koncepty. Tato semena klíčí do rostlin - konkrétní fakta a znalosti potřebné pro tento úkol (snadno viditelné na příkladu spížky s jídlem, ale také pravdivé s hlubšími úkoly jako „být tolerantnější ke svým spolupracovníkům“ nebo „věnovat více času modlitbě“) nebo „vědomě být milujícím manželem“). Nakonec tyto rostliny produkují jídlo - skutečnou dobrou věc, kterou chodíte a děláte.

Spisy také říkají, že v řadě případů „pole“ představuje nauku nebo učení církve. To zní výrazně odlišně. Touha po dobrém je emotivní, hnací, chtivá; doktrína je soubor myšlenek. Aby však byla církev pravdivá, její nauka musí být zaměřena na touhu po dobrém a musí vést lidi k tomu, aby konali dobro. Zdravá nauka je tedy ve skutečnosti úzce spjata s touhou po dobrém.

(Odkazy: Nebeská tajemství 368, 2971, 3310, 3766, 9138, 9141)