Bible

 

Deuteronomium 27

Studie

   

1 I přikázal Mojžíš a starší Izraelští lidu, řkouce: Ostříhejž každého přikázaní, kteréž já přikazuji vám dnes.

2 A když přejdeš přes Jordán do země, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě, vyzdvihneš sobě kameny veliké, a obvržeš je vápnem.

3 A napíšeš na nich všecka slova zákona tohoto, když přejdeš, abys všel do země, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě, do země oplývající mlékem a strdí, jakož jest mluvil Hospodin Bůh otců tvých tobě.

4 Když tedy přejdeš Jordán a vyzdvihneš ty kameny, kteréž já přikazuji vám dnes, na hoře Hébal, a obvržeš je vápnem,

5 A vzděláš tam oltář Hospodinu Bohu svému: oltář z kamenů, jichž nebudeš tesati železem,

6 Z kamení celého vzděláš oltář Hospodinu Bohu svému, abys na něm obětoval oběti zápalné Hospodinu Bohu svému.

7 Obětovati budeš i oběti pokojné, a jísti tu a veseliti se před Hospodinem Bohem svým.

8 Napíšeš pak na těch kameních všecka slova zákona toho dobře a zřetelně.

9 I mluvil Mojžíš a kněží Levítští ke všemu Izraelovi, řkouce: Pozoruj a slyš, Izraeli, dnes učiněn jsi lidem Hospodina Boha svého.

10 Protož poslouchej hlasu Hospodina Boha svého, a zachovávej přikázaní jeho i ustanovení jeho, kteráž já tobě dnes přikazuji.

11 I přikázal Mojžíš v ten den lidu, řka:

12 Tito stanou, aby dobrořečili lidu na hoře Garizim, když byste přešli Jordán: Simeon, Léví, Juda, Izachar, Jozef a Beniamin.

13 Tito pak stanou, aby zlořečili na hoře Hébal: Ruben, Gád, Asser, Zabulon, Dan a Neftalím.

14 I budou osvědčovati Levítové, a řeknou ke všechněm mužům Izraelským vysokým hlasem:

15 Zlořečený člověk, kterýž by udělal rytinu aneb věc slitou, ohavnost Hospodinu, dílo rukou řemeslníka, by ji pak i do skrýše odložil. I odpoví všecken lid a řekne: Amen.

16 Zlořečený, kdož sobě zlehčuje otce svého a matku svou; i řekne všecken lid: Amen.

17 Zlořečený, kdož přenáší mezník bližního svého; i řekne všecken lid: Amen.

18 Zlořečený, kdož zavodí slepého, aby bloudil po cestě; i řekne všecken lid: Amen.

19 Zlořečený, kdož převrací spravedlnost příchozího, sirotka a vdovy; a odpoví všecken lid: Amen.

20 Zlořečený, kdož by obýval s manželkou otce svého, nebo odkryl podolek otce svého; i řekne všecken lid: Amen.

21 Zlořečený, kdož by obýval s kterýmkoli hovadem; i dí všecken lid: Amen.

22 Zlořečený, kdož by obýval s sestrou svou, dcerou otce svého, aneb dcerou matky své; i řekne všecken lid: Amen.

23 Zlořečený, kdož by obýval s svegruší svou; i odpoví všecken lid: Amen.

24 Zlořečený, kdož by zbil bližního svého tajně; i řekne všecken lid: Amen.

25 Zlořečený, kdož by vzal dary, aby zabil člověka nevinného; i dí všecken lid: Amen.

26 Zlořečený, kdož by nezůstal v řečech zákona tohoto a nečinil jich; a řekne všecken lid: Amen.

   

Komentář

 

Explanation of Deuteronomy 27

Napsal(a) Alexander Payne

Verses 1-8. The Divine commands to be engraved on the will, which is to be entirely at the disposal of the Divine will in the regenerate state.

Verses 9-10. The Divine law to be entirely obeyed.

Verses 11-13. Enumeration of the principles which confer happiness on the soul and of those which warn it of its evils.

Verses 14-26. Things which curse the soul, that is, destroy its spiritual life by averting from it the influences from heaven.

Ze Swedenborgových děl

 

Arcana Coelestia # 1447

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 10837  
  

1447. That 'He said, To your seed will I give this land' means that celestial things would be granted to those who had faith in Him is clear from the meaning of 'land' and from the meaning of 'land'. That 'seed' means faith in the Lord has been shown already in 255, 256, and that 'land' means celestial things has also been shown above at verse 1 of this chapter, and in 620, 636, 662, 1066. In the sense of the fetter 'the seed of Abram' is used to mean descendants through Jacob, and 'land' the land of Canaan itself which was to be given to them as a possession, for the reason that they might represent the celestial and spiritual things of the Lord's kingdom and Church and that among them a representative Church might be established, and because the Lord was to be born in that land. But in the internal sense nothing else is meant by 'seed' then faith in the Lord, and by 'land' nothing else than celestial things, and here in particular that celestial things were to be granted to those who had faith in Him. What is meant by having faith in the Lord has been stated many times already.

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.