Bible

 

Deuteronomium 27

Studie

   

1 I přikázal Mojžíš a starší Izraelští lidu, řkouce: Ostříhejž každého přikázaní, kteréž já přikazuji vám dnes.

2 A když přejdeš přes Jordán do země, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě, vyzdvihneš sobě kameny veliké, a obvržeš je vápnem.

3 A napíšeš na nich všecka slova zákona tohoto, když přejdeš, abys všel do země, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě, do země oplývající mlékem a strdí, jakož jest mluvil Hospodin Bůh otců tvých tobě.

4 Když tedy přejdeš Jordán a vyzdvihneš ty kameny, kteréž já přikazuji vám dnes, na hoře Hébal, a obvržeš je vápnem,

5 A vzděláš tam oltář Hospodinu Bohu svému: oltář z kamenů, jichž nebudeš tesati železem,

6 Z kamení celého vzděláš oltář Hospodinu Bohu svému, abys na něm obětoval oběti zápalné Hospodinu Bohu svému.

7 Obětovati budeš i oběti pokojné, a jísti tu a veseliti se před Hospodinem Bohem svým.

8 Napíšeš pak na těch kameních všecka slova zákona toho dobře a zřetelně.

9 I mluvil Mojžíš a kněží Levítští ke všemu Izraelovi, řkouce: Pozoruj a slyš, Izraeli, dnes učiněn jsi lidem Hospodina Boha svého.

10 Protož poslouchej hlasu Hospodina Boha svého, a zachovávej přikázaní jeho i ustanovení jeho, kteráž já tobě dnes přikazuji.

11 I přikázal Mojžíš v ten den lidu, řka:

12 Tito stanou, aby dobrořečili lidu na hoře Garizim, když byste přešli Jordán: Simeon, Léví, Juda, Izachar, Jozef a Beniamin.

13 Tito pak stanou, aby zlořečili na hoře Hébal: Ruben, Gád, Asser, Zabulon, Dan a Neftalím.

14 I budou osvědčovati Levítové, a řeknou ke všechněm mužům Izraelským vysokým hlasem:

15 Zlořečený člověk, kterýž by udělal rytinu aneb věc slitou, ohavnost Hospodinu, dílo rukou řemeslníka, by ji pak i do skrýše odložil. I odpoví všecken lid a řekne: Amen.

16 Zlořečený, kdož sobě zlehčuje otce svého a matku svou; i řekne všecken lid: Amen.

17 Zlořečený, kdož přenáší mezník bližního svého; i řekne všecken lid: Amen.

18 Zlořečený, kdož zavodí slepého, aby bloudil po cestě; i řekne všecken lid: Amen.

19 Zlořečený, kdož převrací spravedlnost příchozího, sirotka a vdovy; a odpoví všecken lid: Amen.

20 Zlořečený, kdož by obýval s manželkou otce svého, nebo odkryl podolek otce svého; i řekne všecken lid: Amen.

21 Zlořečený, kdož by obýval s kterýmkoli hovadem; i dí všecken lid: Amen.

22 Zlořečený, kdož by obýval s sestrou svou, dcerou otce svého, aneb dcerou matky své; i řekne všecken lid: Amen.

23 Zlořečený, kdož by obýval s svegruší svou; i odpoví všecken lid: Amen.

24 Zlořečený, kdož by zbil bližního svého tajně; i řekne všecken lid: Amen.

25 Zlořečený, kdož by vzal dary, aby zabil člověka nevinného; i dí všecken lid: Amen.

26 Zlořečený, kdož by nezůstal v řečech zákona tohoto a nečinil jich; a řekne všecken lid: Amen.

   

Komentář

 

Země

  
by Brita Conroy

„Země“ v Bibli může znamenat osobu nebo skupinu stejně smýšlejících lidí jako v kostele. Ale týká se to konkrétně vnější strany mysli člověka nebo obecné myšlenky na skupinu. Pokud jsou nebe a země zmíněny společně, myslí se to o vnitřních i vnějších myslích - něco, co je třeba poznamenat při čtení příběhu stvoření. Ve Zjevení se slovo „země“ používá jak jako úroveň země, tak jak ji používáme ve svém přirozeném smyslu a také jako smysl skupiny. Akce v této knize se odehrává ve velké střední zóně duchovního světa, kam lidé nejprve odcházejí a kde jsou vytříděni. Existují jak zlí lidé, tak dobří, a někdy na konci kostela může zlo mít velký vliv, než přijde velký soud. Tato úroveň duchovní říše se nazývá „země“, do které byl drak sesazen (Zjevení 12:9) a na kterou hvězdy padly (Zjevení 12:4). „Země“, která spolkla drakovu povodeň, znamená ty stále upřímné lidi v kostele, kteří diskontovali záplavu drakových nepravdivosti (Zjevení 12:15). „Země“ je obecné slovo, které lze považovat za kontejner pro další konkrétnější slova, jako je země, pole nebo zahrada. Každý z nich znamená osobu ve vzestupné řadě, protože se učí pravdy z Bible, přemýšlí o nich a snaží se je aplikovat na život. Série představuje způsob, jak se stát dobrým a moudrým. „Země“ a „země“ jsou termíny, které mohou jít obousměrně, jako v podobenství o rozsévači (Matouš 13:4-8) existovala dobrá půda i špatná půda, ale „pole“ a „zahrada“ znamenají mysl které se regenerují k dobru.