Bible

 

2. Samuelova 2

Studie

   

1 I stalo se potom, že se David tázal Hospodina, řka: Mám-li jíti do některého města Judského? Jemuž odpověděl Hospodin: Jdi. I řekl David: Kam mám jíti? Odpověděl: Do Hebronu.

2 A protož bral se tam David, ano i obě manželky jeho, Achinoam Jezreelská, a Abigail žena někdy Nábale Karmelského.

3 Muže také své, kteříž s ním byli, pojal David, jednoho každého s čeledí jeho, a bydlili v městech Hebronských.

4 I přišli muži Judští, a pomazali tam Davida za krále nad domem Judským. Oznámili také Davidovi, řkouce: Muži Jábes Galád, oni pochovali Saule.

5 Tedy poslav David posly k mužům Jábes Galád, řekl jim: Požehnaní jste vy před Hospodinem, že jste učinili to milosrdenství pánu svému Saulovi, pochovavše ho.

6 Protož nyní učiniž s vámi Hospodin milosrdenství a pravdu; ano i jáť s vámi učiním milost, kteříž jste to učinili.

7 A tak tedy posilňtež rukou svých a buďtež stateční; nebo ač umřel pán váš Saul, však již mne pomazali dům Judův za krále nad sebou.

8 Abner pak syn Nerův, hejtman vojska Saulova, vzal Izbozeta syna Saulova a uvedl ho do Mahanaim.

9 A ustavil ho králem nad Galád a nad Assur, a nad Jezreel, a nad Efraimem, a nad Beniaminem, i nade vším Izraelem.

10 Ve čtyřidcíti letech byl Izbozet syn Saulův, když počal kralovati nad Izraelem, a kraloval dvě létě. (Toliko dům Judův přídržel se Davida.

11 A byl počet dnů, v nichž byl David králem v Hebronu nad domem Judovým, sedm let a šest měsíců.)

12 Potom vytáhl Abner syn Nerův, a služebníci Izbozeta syna Saulova z Mahanaim do Gabaon.

13 Joáb také syn Sarvie a služebníci Davidovi vytáhše, potkali se s nimi právě u rybníka Gabaon. I pozůstali tito u rybníka s strany jedné, oni pak u rybníka s druhé strany.

14 Tedy řekl Abner Joábovi: Nechť vystoupí nyní mládenci a pohrají před námi. I řekl Joáb: Nechť vystoupí.

15 A tak vystoupili a vyšli v rovném počtu, dvanácte z Beniamina, z strany Izbozeta syna Saulova, a dvanácte z služebníků Davidových.

16 Kteřížto ujavše jeden každý za hlavu bližního svého, vrazil meč svůj v bok tovaryše svého, i padli spolu. Protož nazváno jest místo to Helkat Hassurim, a jest v Gabaon.

17 I byla bitva velmi veliká v ten den, a poražen jest Abner i muži Izraelští od služebníků Davidových.

18 Byli tu také tři synové Sarvie: Joáb, Abizai a Azael. Azael pak byl čerstvý na nohy své jako srna v poli.

19 I honil Azael Abnera, a neuhnul se na pravo ani na levo, běže za Abnerem.

20 Ohlédl se pak Abner zpátkem a řekl: Ty-li jsi Azael? Odpověděl: Jsem.

21 Tedy řekl mu Abner: Uchyl se na pravo aneb na levo, a jmi sobě jednoho z mládenců těch, a vezmi sobě kořisti jeho. Ale nechtěl Azael uchýliti se od něho.

22 Ještě znovu Abner řekl Azaelovi: Uchyl se ode mne, sic jináč přirazím tě až k zemi, a jak bych směl pohleděti na Joába bratra tvého?

23 Když pak nechtěl ustoupiti, uhodil ho Abner kopím pod páté žebro, tak že vyniklo kopí hřbetem jeho; a padl tu na tom místě, na kterémž i umřel. A kdožkoli přicházeli k místu, na němž padl Azael a umřel, zastavovali se.

24 Ale Joáb a Abizai honili Abnera. Slunce pak již bylo zapadlo, když oni přišli ku pahrbku Amma, jenž jest naproti Giach, cestou k poušti Gabaon.

25 Tedy sešli se synové Beniamin za Abnerem, a jsouce spolu v houfu, postavili se na vrchu pahrbku jednoho.

26 Odkudž zavolal Abner na Joába, řka: Zdaliž bez přestání sžírati bude meč tvůj? Nevíš-liž, že hořkost bývá naposledy? Dokudž tedy nerozkážeš lidu navrátiti se od honění bratří svých?

27 I řekl Joáb: Živť jest Bůh, že kdybys byl nemluvil, hned ráno byl by odšel lid, jeden každý nechaje honění bratra svého.

28 Tedy zatroubil Joáb v troubu, a zastavil se všecken lid, a nehonili více Izraele, aniž více bojovali.

29 A tak Abner i lid jeho šli přes pole celou tu noc, a přepravili se přes Jordán, a prošedše všecku Betoron, přišli do Mahanaim.

30 Ale Joáb navrátiv se od honění Abnera, shromáždil všecken lid, a nedostávalo se z služebníků Davidových devatenácti mužů a Azaele.

31 Služebníci pak Davidovi zbili z Beniaminských a z mužů Abnerových tři sta a šedesáte mužů, kteříž tu zahynuli.

32 A vzavše Azaele, pohřbili jej v hrobě otce jeho, kterýž byl v Betlémě. Potom šli celou tu noc Joáb a muži jeho; i rozednilo se, když přicházeli do Hebronu.

   

Ze Swedenborgových děl

 

Arcana Coelestia # 6180

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 10837  
  

6180. 'And show me mercy and truth' means humility. This is clear from the meaning of 'showing mercy' as the good of love, and from the meaning of 'showing truth' as the truth of faith, both of which meanings are dealt with below. When these words are spoken they are words of entreaty, thus of humility. The reason why 'showing mercy' means the good of love is that all mercy is an expression of love, for one who has love or charity also has mercy; and his love and charity become mercy when his neighbour is poor or in misery and he comes to that neighbour's aid while he is in that condition. This is why 'mercy' means the good of love. 'Showing truth' means the truth of faith for the reason that all truth is the province of faith, which explains why in the original language the word for truth also means faith.

[2] Since the good of love and the truth of faith exist completely joined together and one does not exist without the other, 'mercy and truth' was a phrase in common use among the ancients, for they knew well that the good of love was inseparable from the truth of faith. Since they are inseparable the two are mentioned jointly many times in the Word, as in Exodus,

Jehovah great in mercy and truth. Exodus 34:6.

In the second Book of Samuel,

David said to the men of Jabesh, May Jehovah show you mercy and truth. 2 Samuel 2:5-6.

In the same book,

David said to Ittai the Gittite, Return and take your brethren back with you with mercy and truth. 2 Samuel 15:20.

In Hosea,

Jehovah's controversy with the inhabitants of the land because there is no truth and no mercy, and no knowledge of God 1 in the land. Hosea 4:1.

In David,

All the ways of Jehovah are mercy and truth to those keeping His covenant. Psalms 25:10.

In the same author,

O Jehovah, You will not hold back from me Your mercies; let Your mercy and Your truth continually keep me safe. Psalms 40:11.

In the same author,

I will sing the eternal mercies of Jehovah, to generation after generation [I will make known] Your truth with my mouth. For I have said, For ever will mercy be built, in the very heavens You will make firm Your truth. Righteousness and judgement are the support of Your throne, mercy and truth stand before Your face. Psalms 89:1-2, 14.

Also other places in David besides these - Psalms 26:3; 76:5; 57:3, 10; 61:7; 85:10; 86:15; 89:24, 33; 92:2.

Poznámky pod čarou:

1. The Latin means Jehovah but the Hebrew means God, which Swedenborg has in another place where he quotes this verse.

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.