Bible

 

2. Samuelova 10

Studie

   

1 Stalo se také potom, že umřel král Ammonitský, a kraloval Chanun syn jeho po něm.

2 I řekl David: Učiním milosrdenství s Chanunem synem Náhasovým, jakož otec jeho učinil milosrdenství nade mnou. Tedy poslal David, aby ho potěšil skrze služebníky své pro otce jeho. I přišli služebníci Davidovi do země Ammonitských.

3 I řekla knížata Ammonitská k Chanunovi, pánu svému: Cožť se zdá, že David činí poctivost otci tvému, že poslal k tobě, kteříž by tě potěšili? Zdaliž ne proto, aby shlédl město a vyšpehoval je, a potom je podvrátil, poslal David služebníky své k tobě?

4 A tak Chanun vzav služebníky Davidovy, oholil každému půl brady, a zustřihoval roucha jejich až do polovice, totiž až do zadků jejich, a propustil je.

5 To když oznámili Davidovi, poslal proti nim, (nebo muži ti zohaveni byli velice), a řekl jim král: Pobuďte v Jerichu, dokudž neobrostou brady vaše, potom se navrátíte.

6 Vidouce pak Ammonitští, že se zošklivili Davidovi, poslavše, najali ze mzdy z Syrie z domu Rohob, a z Syrie Soba dvadcet tisíců pěších, a od krále Maacha tisíc mužů, a od Istoba dvanácte tisíc mužů.

7 Což uslyšev David, poslal Joába se vším vojskem udatných.

8 A tak vytáhše Ammonitští, šikovali se k boji u brány, Syrští také, Soba a Rohob, a Istob i Maacha zvláště byli na poli.

9 A protož vida Joáb proti sobě sšikovaný boj s předu i s zadu, vybrav některé ze všech výborných Izraelských, sšikoval je také proti Syrským.

10 Ostatek pak lidu dal pod správu Abizai bratra svého, a sšikoval jej proti Ammonitským.

11 A řekl: Jestliže Syrští budou silnější mne, přispěješ mi na pomoc; jestliže pak Ammonitští silnější budou tebe, také přispěji, abych pomohl tobě.

12 Posiliž se, a buďme udatní, bojujíce za lid náš a za města Boha našeho, Hospodin pak učiní, což se jemu dobře líbiti bude.

13 I přistoupil Joáb s lidem svým k bitvě proti Syrským, a oni utekli před ním.

14 Tedy Ammonitští vidouce, že utíkají Syrští, utekli i oni před Abizai a vešli do města. I navrátil se Joáb od Ammonitských a přišel do Jeruzaléma.

15 Ale Syrští vidouce, že by poraženi byli od Izraele, sebrali se vespolek.

16 Poslal také Hadarezer a vyvedl Syrské, kteříž bydlejí za řekou, a přišli k Helam; Sobach pak, hejtman vojska Hadarezerova, vedl je.

17 I oznámeno to Davidovi. Kterýžto shromáždiv všecken lid Izraelský, přepravil se přes Jordán, a přitáhli k Helam. I sšikovali se Syrští proti Davidovi, a bojovali proti němu.

18 Tedy utekli Syrští před Izraelem, a porazil David z Syrských sedm set vozů a čtyřidceti tisíc jezdců. Sobacha také hejtmana vojska toho ranil, i umřel tu.

19 Když pak viděli všickni králové, kteříž byli při Hadarezerovi, že jsou poraženi od Izraele, vešli v pokoj s Izraelem a sloužili jemu. A nesměli již více Syrští táhnouti na pomoc Ammonitským.

   

Komentář

 

Země

  
by Brita Conroy

„Země“ v Bibli může znamenat osobu nebo skupinu stejně smýšlejících lidí jako v kostele. Ale týká se to konkrétně vnější strany mysli člověka nebo obecné myšlenky na skupinu. Pokud jsou nebe a země zmíněny společně, myslí se to o vnitřních i vnějších myslích - něco, co je třeba poznamenat při čtení příběhu stvoření. Ve Zjevení se slovo „země“ používá jak jako úroveň země, tak jak ji používáme ve svém přirozeném smyslu a také jako smysl skupiny. Akce v této knize se odehrává ve velké střední zóně duchovního světa, kam lidé nejprve odcházejí a kde jsou vytříděni. Existují jak zlí lidé, tak dobří, a někdy na konci kostela může zlo mít velký vliv, než přijde velký soud. Tato úroveň duchovní říše se nazývá „země“, do které byl drak sesazen (Zjevení 12:9) a na kterou hvězdy padly (Zjevení 12:4). „Země“, která spolkla drakovu povodeň, znamená ty stále upřímné lidi v kostele, kteří diskontovali záplavu drakových nepravdivosti (Zjevení 12:15). „Země“ je obecné slovo, které lze považovat za kontejner pro další konkrétnější slova, jako je země, pole nebo zahrada. Každý z nich znamená osobu ve vzestupné řadě, protože se učí pravdy z Bible, přemýšlí o nich a snaží se je aplikovat na život. Série představuje způsob, jak se stát dobrým a moudrým. „Země“ a „země“ jsou termíny, které mohou jít obousměrně, jako v podobenství o rozsévači (Matouš 13:4-8) existovala dobrá půda i špatná půda, ale „pole“ a „zahrada“ znamenají mysl které se regenerují k dobru.