Библията

 

Genesis 7

Проучване

   

1 Potom řekl Hospodin k Noé: Vejdiž ty i všecka čeled tvá do korábu; nebo jsem tě viděl spravedlivého před sebou v národu tomto.

2 Ze všech hovad čistých vezmeš sobě sedmero a sedmero, samce a samici jeho, ale z hovad nečistých dvé a dvé, samce a samici jeho.

3 Z ptactva také nebeského sedmero a sedmero, samce a samici, aby živé zachováno bylo símě na vší zemi.

4 Nebo po dnech ještě sedmi já dštíti budu na zemi za čtyřidceti dnů a čtyřidceti nocí; a vyhladím se svrchku země všelikou podstatu, kterouž jsem učinil.

5 Tedy učinil Noé všecko tak, jakž mu přikázal Hospodin.

6 (Byl pak Noé v šesti stech letech, když ta potopa přišla na zemi.)

7 A protož přišel Noé a synové jeho, i žena jeho, i ženy synů jeho s ním k korábu, pro vody potopy.

8 Z hovad také čistých i z hovad nečistých, i z ptactva a ze všeho, což se hýbe na zemi,

9 Po dvém vešli k Noé do korábu, samec a samice, tak jakž byl rozkázal Bůh Noé.

10 Stalo se pak po sedmi dnech, že vody potopy přišly na zemi.

11 Léta šestistého věku Noé, druhého měsíce, sedmnáctého dne téhož měsíce, v ten den protrženy jsou všecky studnice propasti veliké, a průduchové nebeští otevříni jsou.

12 I byl příval na zemi čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí.

13 Toho dne všel Noé, Sem a Cham i Jáfet, synové Noé, žena Noé, a tři ženy synů jeho s ním do korábu.

14 Oni i všeliký živočich podlé pokolení svého, i všeliké hovado podlé pokolení svého, a všeliký zeměplaz, kterýž se hýbe na zemi, podlé pokolení svého, i všeliké ptactvo vedlé pokolení svého, všelijací ptáci, všecko, což křídla má,

15 Vešli k Noé do korábu, po dvém ze všelikého těla, v němž byl duch života.

16 A což jich vešlo, samec a samice ze všelikého těla vešli, tak jakž byl přikázal jemu Bůh, a zavřel Hospodin po něm.

17 A když byla potopa za čtyřidceti dnů na zemi, tedy rozmnoženy jsou vody, až i vyzdvihly koráb, a vznesly jej od země.

18 Nebo zmohly se vody a rozmnoženy jsou velmi nad zemí, i zplýval koráb na vodách.

19 A tak náramně rozmohly se vody nad zemí, že přikryty jsou všecky hory nejvyšší, kteréž byly pode vším nebem.

20 Patnácte loktů zvýší rozmohly se vody, když přikryty jsou hory.

21 I umřelo všeliké tělo, kteréž se hýbe na zemi, tak z ptactva, jako z hovad a živočichů, i všelikého hmyzu, kterýž se plazí po zemi, i každého člověka.

22 Všecko, což mělo dýchání ducha života v chřípích svých, ze všeho, což bylo na suše, pomřelo.

23 A tak vyhladil Bůh všelikou podstatu, kteráž byla na tváři země, od člověka až do hovada, až do zeměplazu, a až do ptactva nebeského, vyhlazeno jest, pravím, z země; a zůstal toliko Noé, a kteříž s ním byli v korábu.

24 I trvaly vody nad zemí za sto a padesáte dnů.

   

От "Съчиненията на Сведенборг

 

Tajemství nebe #565

Проучете този пасаж

  
/ 10837  
  

565. Že lidstvo zde symbolizuje lidi tehdy žijící, a to lidi zlé a zkažené, je patrné z následujících úryvků:

„Můj duch se nebude člověkem věčně zaneprazdňovat. Vždyť je jen tělo.“ (Genesis 6:3)

„I viděl Hospodin, jak se na zemi rozmnožila zlovůle člověka a že každý výtvor jeho mysli i srdce je v každé chvíli jen zlý.“ (Genesis 6:5)

„Řekl:

„Člověka, kterého jsem stvořil, smetu z povrchu země, člověka i zvířata, plazy i nebeské ptactvo, neboť lituji, že jsem je učinil.“ (Genesis 6:7)

a v následující kapitole:

„I umřelo všeliké tělo, kteréž se hýbe na zemi,… i každý člověk, který měl dýchání ducha života v chřípích svých.“ (Genesis 7:21-22, překlad Bible kralická, mírně upraveno dle Swedenborgova překladu)

Na téma člověk bylo už řečeno, že jediným opravdovým člověkem je Pán (viz č. 49, 162) a že podle Něho je člověkem nazýván každý nebeský člověk nebo každá nebeská církev (viz č. 477).

Také všechny ostatní církve se nazývají člověk, stejně tak každý člověk, ať je jeho víra jakákoli, a to za účelem odlišení od zvířete. Ve skutečnosti však nejsme lidmi ničím jiným než tím, že máme základy duchovního života (viz č. 530, 560-561), které patří Pánu. Tyto základy duchovního života nás opravňují k tomu, abychom o sobě mluvili jako o člověku. Protože tyto základy jsou Pánovy, je to Pán, kdo nám dává jméno člověk, bez ohledu na to, jak jsme špatní. Nebyli bychom lidmi, ale nejhoršími zvířaty, kdybychom neměli základy duchovního života.

  
/ 10837  
  

Přeložil: rev. Mgr. Pavel Heger Jazyková úprava: Mgr. Květoslava Hegrová; Návrh a zpracování obálky: dr. Jan Buchta, Vydáno vlastním nákladem r. 2017 ISBN 978-80-270-1572-6

Библията

 

Genesis 5

Проучване

   

1 Tato jest kniha rodů Adamových. V ten den, v kterémž stvořil Bůh člověka, ku podobenství Božímu učinil ho.

2 Muže a ženu stvořil je a požehnal jim, a nazval jméno jejich Adam v ten den, když stvořeni jsou.

3 Byl pak Adam ve stu a třidcíti letech, když zplodil syna ku podobenství svému a k obrazu svému, a nazval jméno jeho Set.

4 I bylo dnů Adamových po zplození Seta osm set let, a plodil syny a dcery.

5 A tak bylo všech dnů Adamových, v kterýchž byl živ, devět set a třidceti let, i umřel.

6 Set pak byl ve stu a pěti letech, když zplodil Enosa.

7 A po zplození Enosa živ byl Set osm set a sedm let, a plodil syny a dcery.

8 I bylo všech dnů Setových devět set a dvanácte let, i umřel.

9 Byl pak Enos v devadesáti letech, když zplodil Kainana.

10 A po zplození Kainana živ byl Enos osm set a patnácte let, a plodil syny a dcery.

11 I bylo všech dnů Enosových devět set a pět let, i umřel.

12 Kainan pak byl v sedmdesáti letech, když zplodil Mahalaleele.

13 A po zplození Mahalaleele živ byl Kainan osm set a čtyřidceti let, a plodil syny a dcery.

14 I bylo všech dnů Kainanových devět set a deset let, i umřel.

15 Mahalaleel pak byl v šedesáti a pěti letech, když zplodil Járeda.

16 A po zplození Járeda živ byl Mahalaleel osm set a třidceti let, a plodil syny a dcery.

17 I bylo všech dnů Mahalaleelových osm set devadesáte a pět let, i umřel.

18 Járed pak byl ve stu šedesáti a dvou letech, když zplodil Enocha.

19 A po zplození Enocha živ byl Járed osm set let, a plodil syny a dcery.

20 I bylo všech dnů Járedových devět set šedesáte a dvě létě, i umřel.

21 Enoch pak byl v šedesáti a pěti letech, když zplodil Matuzaléma.

22 A chodil Enoch stále s Bohem po zplození Matuzaléma tři sta let, a plodil syny a dcery.

23 I bylo všech dnů Enochových tři sta šedesáte a pět let.

24 A chodil Enoch stále s Bohem a nebyl více vidín; nebo vzal ho Bůh.

25 Matuzalém pak byl ve stu osmdesáti sedmi letech, když zplodil Lámecha.

26 A po zplození Lámecha živ byl Matuzalém sedm set osmdesáte a dvě létě, a plodil syny a dcery.

27 I bylo všech dnů Matuzalémových devět set šedesáte a devět let, i umřel.

28 Lámech pak byl ve stu osmdesáti a dvou letech, když zplodil syna,

29 Jehož jméno nazval Noé, řka: Tento nám odpočinutí způsobí od díla našeho,od práce rukou našich, kterouž máme s zemí, jížto zlořečil Hospodin.

30 A živ byl Lámech potom, když zplodil Noé, pět set devadesáte a pět let, a plodil syny a dcery.

31 I bylo všech dnů Lámechových sedm set sedmdesáte a sedm let, i umřel.

32 A když byl Noé v pěti stech letech, zplodil Sema, Chama a Jáfeta.