圣经文本

 

Joshua第5章:13-15 : Joshua on Holy Ground

学习

13 And it came to pass, when Joshua was by Jericho, that he lifted up his eyes and looked, and, behold, there stood a man over against him with his sword drawn in his hand: and Joshua went unto him, and said unto him, Art thou for us, or for our adversaries?

14 And he said, Nay; but as captain of the host of the LORD am I now come. And Joshua fell on his face to the earth, and did worship, and said unto him, What saith my lord unto his servant?

15 And the captain of the LORD's host said unto Joshua, Loose thy shoe from off thy foot; for the place whereon thou standest is holy. And Joshua did so.

评论

 

Sundej si boty!

原作者: New Christian Bible Study Staff (机器翻译成: čeština)

From a Sakura picnic, Yoyogi park, Tokyo, March 2016.

V tomto velmi krátkém příběhu v Knize Jozue, kapitola 5, anděl se zjevuje Jozuovi poblíž Jericha a říká mu, aby si zul boty, protože stojí na svaté zemi.

Podobná, ale známější pasáž je v příběhu o Mojžíšovi a hořícím keři, v Exodus 3:5, kde Jehova přikazuje Mojžíšovi, aby si znovu zul boty, protože je na svaté půdě.

Co tyto příběhy znamenají?

V obou příbězích je varování. Anděl, který se postaví Joshuovi, to udělá s taseným mečem. V Exodu je hořící keř a Jehova varuje Mojžíše: "Nepřibližuj se k tomuto místu." Tato varování znamenají, že Mojžíš a Joshua musí přestat myslet na Božství pouze ze smyslové úrovně. Místo toho potřebují začít přistupovat k Božství se svou vnitřní myslí, prostřednictvím toho, co milují a čemu rozumí.

Oběma je řečeno, aby si sundali boty. Proč? Boty představují nejnižší, smyslnou část naší mysli. Tato nízká, fyzicky orientovaná část naší mysli může překážet naší schopnosti pozvednout svou mysl a začít jasně přemýšlet o duchovních věcech.

To je zajímavé. Musíme být schopni pozvednout svou mysl, abychom byli schopni přijímat a přemýšlet o duchovních pravdách, a také je musíme prožívat prostřednictvím naší přirozené mysli v přirozeném světě. Musíme se naučit používat toto napětí mezi nadmořskou výškou a uzemněním.

Pokud uděláme pokrok ve svém duchovním myšlení a v prožívání pravd, které známe, postupně se přeformuje i naše přirozená mysl, takže je také schopna přijímat příliv od Pána. Zde jsou odkazy na dvě klíčové pasáže ve Swedenborgových dílech, které to dále vysvětlují:

Arcana Coelestia 6843, a Arcana Coelestia 6844.

圣经文本

 

Exodus第3章

学习

   

1 Mojžíš pak pásl dobytek Jetry tchána svého, kněze Madianského, a hnav stádo po poušti, přišel až k hoře Boží Oréb.

2 Tedy ukázal se mu anděl Hospodinův v plameni ohně z prostředku kře. I viděl, a aj, keř hořel ohněm, a však neshořel.

3 Protož řekl Mojžíš: Půjdu nyní, a spatřím vidění toto veliké, proč neshoří keř.

4 Vida pak Hospodin, že jde, aby pohleděl, zavolal naň Bůh z prostředku kře, a řekl: Mojžíši, Mojžíši! Kterýžto odpověděl: Aj, teď jsem.

5 I řekl: Nepřistupuj sem, szuj obuv svou s noh svých; nebo místo, na kterémž ty stojíš, země svatá jest.

6 A řekl: Já jsem Bůh otce tvého, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, a Bůh Jákobův. I zakryl Mojžíš tvář svou, (nebo se bál), aby nepatřil na Boha.

7 Jemužto řekl Hospodin: Zřetelně viděl jsem trápení lidu mého, kterýž jest v Egyptě; a křik jejich pro přísnost úředníků jeho slyšel jsem; nebo znám bolesti jeho.

8 Protož jsem sstoupil, abych vysvobodil jej z ruky Egyptských, a vyvedl jej z země té do země dobré a prostranné, do země oplývající mlékem a strdí, na místa Kananejského a Hetejského, a Amorejského a Ferezejského, a Hevejského a Jebuzejského.

9 Nebo nyní, aj, křik synů Izraelských přišel ke mně; viděl jsem také i ssoužení, jímž je ssužují Egyptští.

10 Protož, nyní poď a pošli tě k Faraonovi; a vyvedeš lid můj, syny Izraelské z Egypta.

11 I řekl Mojžíš Bohu: Kdo jsem já, abych šel k Faraonovi, a abych vyvedl syny Izraelské z Egypta?

12 I odpověděl: Však budu s tebou; a toto budeš míti znamení, že jsem já tě poslal: Když vyvedeš lid ten z Egypta, sloužiti budete Bohu na hoře této.

13 I řekl Mojžíš Bohu: Aj, já půjdu k synům Izraelským a dím jim: Bůh otců vašich poslal mne k vám. Řeknou-li mi: Které jest jméno jeho? co jim odpovím?

14 I řekl Bůh Mojžíšovi: JSEM, KTERÝŽ JSEM. řekl dále: Takto díš synům Izraelským: JSEM poslal mne k vám.

15 Řekl ještě Bůh Mojžíšovi: Takto díš synům Izraelským: Hospodin, Bůh otců vašich, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, a Bůh Jákobův poslal mne k vám; toť jest jméno mé na věčnost, a tať jest památka má po všecky věky.

16 Jdi, a shromáždě starší Izraelské, mluv jim: Hospodin Bůh otců vašich ukázal mi se, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, a Bůh Jákobův, řka: Rozpomínaje, rozpomenul jsem se na vás, a na to, co se vám dálo v Egyptě.

17 Protož jsem řekl: Vyvedu vás z trápení Egyptského do země Kananejského, a Hetejského, a Amorejského, a Ferezejského, a Hevejského, a Jebuzejského, do země oplývající mlékem a strdí.

18 I poslechnou hlasu tvého. Půjdeš pak ty a starší Izraelští k králi Egyptskému, a díte jemu: Hospodin Bůh Hebrejský potkal se s námi; protož nyní, nechť medle jdeme cestou tří dnů na poušť, abychom obětovali Hospodinu Bohu našemu.

19 Ale já vím, žeť vám nedopustí král Egyptský jíti; leč v ruce silné.

20 Protož vztáhnu ruku svou, a bíti budu Egypt divnými věcmi svými, kteréž činiti budu u prostřed něho; a potom propustí vás.

21 A dám milost lidu tomuto před očima Egyptských. I stane se, že když půjdete, neodejdete prázdní.

22 Ale vypůjčí žena od sousedy své, a od hospodyně domu svého klínotů stříbrných, a klínotů zlatých a roucha; i vložíte to na syny a na dcery své, a tak obloupíte Egypt.