圣经文本

 

Genesis第40章

学习

   

1 Stalo se potom, že šeňkýř krále Egyptského a pekař provinili proti pánu svému, králi Egyptskému.

2 I rozhněval se Farao na oba úředníky své, na vládaře nad šeňkýři, a na vládaře nad pekaři.

3 A dal je do vězení v domě nejvyššího nad drabanty, do věže žalářné, v místo, v němž Jozef vězněm byl.

4 I postavil jim nejvyšší nad drabanty Jozefa k službě; a byli drahně dní u vězení.

5 I měli sen oba dva, každý z nich sen svůj noci jedné, každý podlé vyložení sna svého, šeňkýř i pekař krále Egyptského, kteříž seděli v věži.

6 Tedy přišel k nim Jozef ráno, a hleděl na ně; a aj, byli smutní.

7 I optal se těch úředníků Faraonových, kteříž s ním byli v vězení v domě pána jeho, řka: Proč jsou dnes tváři vaše smutnější?

8 Kteřížto odpověděli jemu: Měli jsme sen, a nemáme, kdo by jej vyložil. I řekl jim Jozef: Zdaliž Boží nejsou výkladové? Pravte mi medle.

9 Tedy správce nad šeňkýři vypravoval sen svůj Jozefovi, a řekl jemu: Zdálo se mi ve snách, že jsem viděl před sebou vinný kmen,

10 A na tom kmenu tři ratolesti; a ten kmen jako by pupence pouštěl, a vycházel květ jeho, až k sezrání přišli hroznové jeho.

11 A já maje koflík Faraonův v ruce své, bral jsem hrozny, a vytlačoval je do koflíka Faraonova, a podával jsem koflíka Faraonovi do rukou.

12 I řekl jemu Jozef: Toto jest vyložení jeho: Ti tři révové jsou tři dnové.

13 Po třech dnech povýší Farao hlavy tvé, a k úřadu tvému tě navrátí; i budeš podávati koflíka Faraonova do ruky jeho podlé obyčeje prvního, když jsi byl šeňkýřem jeho.

14 Ale mějž mne v své paměti, kdyžť se dobře povede; a učiň, prosím, se mnou to milosrdenství, abys zmínku učinil o mně před Faraonem, a vysvobodil mne z domu tohoto.

15 Nebo kradmo jsem vzat z země Židovské; a zde jsem ničeho neučinil, pročež by mne do tohoto vězení dali.

16 Vida pak správce nad pekaři, že dobře vyložil, řekl Jozefovi: Mně také zdálo se ve snách, ano tři košové pletení na hlavě mé.

17 A v koši vrchním byli všelijací pokrmové Faraonovi dílem pekařským strojení, a ptáci jedli je z koše nad hlavou mou.

18 I odpověděl Jozef a řekl: Toto jest vyložení jeho: Tři košové jsou Tři dnové.

19 Po třech dnech odejme tobě Farao hlavu tvou, a oběsí tě na dřevě; i budou jísti ptáci maso tvé s tebe.

20 Tedy stalo se v den třetí, v den pamatný narození Faraonova, že učinil hody všechněm služebníkům svým; i počítal hlavu vládaře nad šeňky, i hlavu vládaře nad pekaři, mezi služebníky svými.

21 A navrátil nejvyššího nad šeňky k místu jeho, aby podával koflíku Faraonovi do ruky.

22 Vládaře pak nad pekaři oběsil, tak jakž jim byl sen vyložil Jozef.

23 A nezpomenul správce nad šeňky na Jozefa, ale zapomenul na něj.

   

来自斯威登堡的著作

 

Arcana Coelestia#5150

学习本章节

  
/10837  
  

5150. 'And Joseph answered and said' means revelation resulting from perception received by the celestial within the natural. This is clear from the meaning of 'answering and saying' as revelation resulting from perception, dealt with above in 5121; and from the representation of 'Joseph' as the celestial within the natural, dealt with in 5086, 5087, 5106. The reason 'Joseph' here means the celestial within the natural is that the natural is the subject. With regard to the celestial and the spiritual, the celestial itself and the spiritual itself which flow into heaven from the Lord's Divine reside principally in the interior rational, for the forms there are more perfect ones and apt receivers. Even so, the celestial and the spiritual also flow from the Lord's Divine into the exterior rational, and into the natural too, doing so both indirectly and directly. They flow indirectly by way of the interior rational, and directly from the Lord's Divine itself. What flows in directly is that which brings order, and what flows in indirectly is that to which order is brought. This is what happens in the exterior rational, as also in the natural. From this one may recognize what the celestial within the natural is.

[2] The celestial has its origin in Divine Good and the spiritual in Divine Truth - both having their origin in the Lord. When they exist in the rational they are called the celestial and spiritual within the rational, and when they exist in the natural they are called the celestial and spiritual within the natural. The rational and natural are used to mean the person himself insofar as he has been formed to receive the celestial and spiritual; but the rational is used to mean his internal and the natural his external. By reason of what flows into him, and depending on his reception of it, a person is called a celestial man or else a spiritual man - a celestial man if the Lord's Divine Good is received in the will part of his mind, a spiritual man if it is received in the understanding part.

  
/10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.