圣经文本

 

Genesis第40章

学习

   

1 Stalo se potom, že šeňkýř krále Egyptského a pekař provinili proti pánu svému, králi Egyptskému.

2 I rozhněval se Farao na oba úředníky své, na vládaře nad šeňkýři, a na vládaře nad pekaři.

3 A dal je do vězení v domě nejvyššího nad drabanty, do věže žalářné, v místo, v němž Jozef vězněm byl.

4 I postavil jim nejvyšší nad drabanty Jozefa k službě; a byli drahně dní u vězení.

5 I měli sen oba dva, každý z nich sen svůj noci jedné, každý podlé vyložení sna svého, šeňkýř i pekař krále Egyptského, kteříž seděli v věži.

6 Tedy přišel k nim Jozef ráno, a hleděl na ně; a aj, byli smutní.

7 I optal se těch úředníků Faraonových, kteříž s ním byli v vězení v domě pána jeho, řka: Proč jsou dnes tváři vaše smutnější?

8 Kteřížto odpověděli jemu: Měli jsme sen, a nemáme, kdo by jej vyložil. I řekl jim Jozef: Zdaliž Boží nejsou výkladové? Pravte mi medle.

9 Tedy správce nad šeňkýři vypravoval sen svůj Jozefovi, a řekl jemu: Zdálo se mi ve snách, že jsem viděl před sebou vinný kmen,

10 A na tom kmenu tři ratolesti; a ten kmen jako by pupence pouštěl, a vycházel květ jeho, až k sezrání přišli hroznové jeho.

11 A já maje koflík Faraonův v ruce své, bral jsem hrozny, a vytlačoval je do koflíka Faraonova, a podával jsem koflíka Faraonovi do rukou.

12 I řekl jemu Jozef: Toto jest vyložení jeho: Ti tři révové jsou tři dnové.

13 Po třech dnech povýší Farao hlavy tvé, a k úřadu tvému tě navrátí; i budeš podávati koflíka Faraonova do ruky jeho podlé obyčeje prvního, když jsi byl šeňkýřem jeho.

14 Ale mějž mne v své paměti, kdyžť se dobře povede; a učiň, prosím, se mnou to milosrdenství, abys zmínku učinil o mně před Faraonem, a vysvobodil mne z domu tohoto.

15 Nebo kradmo jsem vzat z země Židovské; a zde jsem ničeho neučinil, pročež by mne do tohoto vězení dali.

16 Vida pak správce nad pekaři, že dobře vyložil, řekl Jozefovi: Mně také zdálo se ve snách, ano tři košové pletení na hlavě mé.

17 A v koši vrchním byli všelijací pokrmové Faraonovi dílem pekařským strojení, a ptáci jedli je z koše nad hlavou mou.

18 I odpověděl Jozef a řekl: Toto jest vyložení jeho: Tři košové jsou Tři dnové.

19 Po třech dnech odejme tobě Farao hlavu tvou, a oběsí tě na dřevě; i budou jísti ptáci maso tvé s tebe.

20 Tedy stalo se v den třetí, v den pamatný narození Faraonova, že učinil hody všechněm služebníkům svým; i počítal hlavu vládaře nad šeňky, i hlavu vládaře nad pekaři, mezi služebníky svými.

21 A navrátil nejvyššího nad šeňky k místu jeho, aby podával koflíku Faraonovi do ruky.

22 Vládaře pak nad pekaři oběsil, tak jakž jim byl sen vyložil Jozef.

23 A nezpomenul správce nad šeňky na Jozefa, ale zapomenul na něj.

   

来自斯威登堡的著作

 

Arcana Coelestia#5124

学习本章节

  
/10837  
  

5124. 'Pharaoh will lift up your head' means that which has been provided and therefore decided. This is clear from the meaning of 'lifting up the head' as reaching a decision, and in the highest sense as providing; for a decision taken by the Divine and the carrying of that decision into effect is Providence. 'Lifting up the head' was an expression commonly used by the Ancients when it was decided that those who were bound, that is, those in prison, should either be allowed to live or else be condemned to death. When they were allowed to live the expression 'lifting up the head' was used, as also in the second Book of Kings,

Evil-merodach king of Babel, in the year he became king, lifted up the head of Jehoiachin king of Judah from the prison-house; and he spoke to him that which was good, and set his throne above the throne of the kings who were with him in Babel. 2 Kings 25:17, 28.

Similarly in Jeremiah,

Evil-merodach king of Babel, in the [first] year of his reign, lifted up the head of Jehoiachin king of Judah and brought him from the prison-house. Jeremiah 52:31.

But when someone was condemned to death the expression 'lifting up the head from upon him' was used, as in verse 19 further on which refers to the baker,

In yet three days Pharaoh will lift up your head from upon you.

[2] This phrase expressing the decision that someone should live or be put to death originated with the Ancients, among whom representatives existed; it originated in their representation of those who were bound in prison or the pit. Because those in prison represented people undergoing vastation beneath the lower earth, 4728, 4744, 5038, 'lifting up the head' therefore meant their release from this condition. For when they are released they are raised or brought up from that vastation to heavenly communities, see 2699, 2701, 2704. Being brought or raised up implies advances made towards interior things, for the expression raised up or high is used to refer to things that are interior, 2148, 4210. And because advances made towards interior things are meant, an advance towards heaven is meant, since heaven exists within interior things. Such is the meaning of 'lifting up the head'. But 'lifting up the head from upon someone' meant his condemnation to death, for in this case those who were above the ones in the pit or undergoing vastation were raised up to heaven, while those in the pit were sent down into the nether regions. These things meant by this phrase expressing the decision whether one should live or be put to death are the reason for its usage in the Word. From this it is evident that 'lifting up the head' means that which has been decided; and as this is meant, that which has been provided is meant in the highest sense, since the Divine makes provision for that on which He has made a decision.

  
/10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.