¹ Stalo se pak v ten čas, že sstupuje Juda od bratří svých, uchýlil se k muži Odolamitskému, jehož jméno bylo Híra.

² I uzřel tam Juda dceru muže Kananejského, kterýž sloul Sua; a pojav ji, všel k ní.

³ Kterážto počala a porodila syna; i nazval jméno jeho Her.

⁴ A počavši opět, porodila syna; a nazvala jméno jeho Onan.

⁵ Porodila pak ještě syna, jehož jméno nazvala Séla. A byl Juda v Chezib, když ona jej porodila.

⁶ I dal Juda Herovi prvorozenému svému manželku, jménem Támar.

⁷ A byl Her, prvorozený Judův, zlý před očima Hospodina; i zabil jej Hospodin.

⁸ Tedy řekl Juda Onanovi: Vejdi k ženě bratra svého, a podlé příbuznosti pojmi ji, abys vzbudil símě bratru svému.

⁹ Věděl pak Onan, že to símě nebude jeho. Protož kdykoli vcházel k ženě bratra svého, vypouštěl símě na zem, aby nezplodil synů bratru svému.

¹⁰ I nelíbilo se Hospodinu to, co dělal Onan; protož ho také zabil.

¹¹ Tedy řekl Juda k Támar nevěstě své: Pobuď v domě otce svého vdovou, dokudž nedoroste Séla, syn můj. (Nebo řekl: Aby on také neumřel, jako i bratří jeho.) I odešla Támar, a bydlila v domě otce svého.

¹² A po mnohých dnech umřela dcera Suova, manželka Judova. Kterýžto potěšiv se zas, šel do Tamnas k těm, kteříž střihli ovce jeho, a s ním Híra Odolamitský, přítel jeho.

¹³ I oznámeno jest Támar těmito slovy: Aj, tchán tvůj vstupuje do Tamnas, aby střihl ovce své.

¹⁴ Tedy ona složivši s sebe šaty své vdovské, zavila se v rouchu, a oděla se a seděla na rozcestí, kudy se jde do Tamnas. Nebo viděla, že Séla dorostl, a že není dána jemu za manželku.

¹⁵ Kteroužto uzřev Juda, za to měl, že jest nevěstka; nebo zakryla tvář svou.

¹⁶ Protož uchýliv se k ní s cesty, řekl: Dopusť medle, ať vejdu k tobě. (Nebo nevěděl, aby nevěsta jeho byla.) I řekla: Co mi dáš, jestliže vejdeš ke mně?

¹⁷ Odpověděl: Pošliť kozelce z stáda. Dí ona: Kdybys něco zastavil, dokavadž nepošleš.

¹⁸ I řekl: Cožť mám dáti v zástavě? Odpověděla ona: Pečetní prsten svůj, a halži svou, a hůl svou, kterouž máš v ruce své. I dal jí, a všel k ní; a počala z něho.

¹⁹ Tedy vstavši, odešla, a sňavši rouchu svou s sebe, oblékla se v šaty své vdovské.

²⁰ I poslal Juda kozelce po příteli svém Odolamitském, aby vzal zase základ od ženy. A nenalezl jí.

²¹ I ptal se mužů toho místa, řka: Kde jest ta nevěstka, kteráž seděla na rozcestí této cesty? Řekli oni: Nebylotě zde nevěstky.

²² Tedy navrátiv se k Judovi, řekl: Nenašel jsem jí; a také muži místa toho pravili: Nebylo zde nevěstky.

²³ I řekl Juda: Nechť sobě to má, abychom neuvedli se v lehkost. Jáť jsem poslal toho kozelce, ale tys jí nenalezl.

²⁴ I stalo se okolo tří měsíců, že oznámili Judovi, řkouce: Dopustila se smilství Támar nevěsta tvá, a jest již i těhotná z smilství. I řekl Juda: Vyveďte ji, aby byla upálena.

²⁵ Když pak vedena byla, poslala k tchánu svému, řkuci: Z muže, jehož tyto věci jsou, těhotná jsem. A při tom řekla: Pohleď, prosím, čí jsou tyto věci, pečetní prsten, halže a hůl tato?

²⁶ Tedy pohleděv na to Juda, řekl: Spravedlivějšíť jest než já, poněvadž jsem nedal jí Sélovi synu svému. A více jí nepoznával.

²⁷ Stalo se pak, že když přišel čas porodu jejího, aj, bliženci v životě jejím.

²⁸ A když rodila, jeden z nich vyskytl ruku, kteroužto chytivši baba, uvázala na ni červenou nitku, řkuci: Ten vyjde prvé.

²⁹ Když pak vtáhl ruku svou zase, hle, vyšel bratr jeho. I řekla: Jak jsi protrhl? Tvéť jest protržení. I nazváno jest jméno jeho Fáres.

³⁰ A potom vyšel bratr jeho, kterýž měl na ruce nitku červenou. I nazváno jest jméno jeho Zára.

¹ Joseph was brought down to Egypt. Potiphar, an officer of Pharaoh's, the captain of the guard, an Egyptian, bought him from the hand of the Ishmaelites that had brought him down there.

² Yahweh was with Joseph, and he was a prosperous man. He was in the house of his master the Egyptian.

³ His master saw that Yahweh was with him, and that Yahweh made all that he did prosper in his hand.

⁴ Joseph found favor in his sight. He ministered to him, and he made him overseer over his house, and all that he had he put into his hand.

⁵ It happened from the time that he made him overseer in his house, and over all that he had, that Yahweh blessed the Egyptian's house for Joseph's sake; and the blessing of Yahweh was on all that he had, in the house and in the field.

⁶ He left all that he had in Joseph's hand. He didn't concern himself with anything, except for the food which he ate. Joseph was well-built and handsome.

⁷ It happened after these things, that his master's wife cast her eyes on Joseph; and she said, "Lie with me."

⁸ But he refused, and said to his master's wife, "Behold, my master doesn't know what is with me in the house, and he has put all that he has into my hand.

⁹ He isn't greater in this house than I, neither has he kept back anything from me but you, because you are his wife. How then can I do this great wickedness, and sin against God?"

¹⁰ As she spoke to Joseph day by day, he didn't listen to her, to lie by her, or to be with her.

¹¹ About this time, he went into the house to do his work, and there were none of the men of the house inside.

¹² She caught him by his garment, saying, "Lie with me!" He left his garment in her hand, and ran outside.

¹³ When she saw that he had left his garment in her hand, and had run outside,

¹⁴ she called to the men of her house, and spoke to them, saying, "Behold, he has brought in a Hebrew to us to mock us. He came in to me to lie with me, and I cried with a loud voice.

¹⁵ It happened, when he heard that I lifted up my voice and cried, that he left his garment by me, and ran outside."

¹⁶ She laid up his garment by her, until his master came home.

¹⁷ She spoke to him according to these words, saying, "The Hebrew servant, whom you have brought to us, came in to me to mock me,

¹⁸ and it happened, as I lifted up my voice and cried, that he left his garment by me, and ran outside."

¹⁹ It happened, when his master heard the words of his wife, which she spoke to him, saying, "This is what your servant did to me," that his wrath was kindled.

²⁰ Joseph's master took him, and put him into the prison, the place where the king's prisoners were bound, and he was there in custody.

²¹ But Yahweh was with Joseph, and showed kindness to him, and gave him favor in the sight of the keeper of the prison.

²² The keeper of the prison committed to Joseph's hand all the prisoners who were in the prison. Whatever they did there, he was responsible for it.

²³ The keeper of the prison didn't look after anything that was under his hand, because Yahweh was with him; and that which he did, Yahweh made it prosper.