圣经文本

 

Ezechiel第36章

学习

   

1 Ty synu člověčí, prorokuj i o horách Izraelských a rci: Hory Izraelské, slyšte slovo Hospodinovo.

2 Takto praví Panovník Hospodin: Proto že říká ten nepřítel o vás: Aj, to dobře, takéť i výsosti věčné v dědictví se nám dostanou,

3 Protož prorokuj a rci: Takto praví Panovník Hospodin: Proto, proto že poplénili a sehltili vás vůkol, abyste byli za dědictví ostatku národů, a vydáni jste v pomluvu a v zlou pověst lidem,

4 Protož hory Izraelské, slyšte slovo Panovníka Hospodina: Takto praví Panovník Hospodin horám i pahrbkům, potokům i údolím, pustinám hrozným i městům opuštěným, jenž jsou za loupež a posměch ostatku národů okolních,

5 Protož takto dí Panovník Hospodin: jistě že v ohni horlivosti své mluviti budu proti ostatku těch národů, i proti vší zemi Idumejské, kteříž sobě osobili zemi mou za dědictví, veselíce se z celého srdce, a pléníce s chutí, aby sídlo vyhnaných z něho bylo v loupež.

6 Protož prorokuj o zemi Izraelské, a mluv k horám a pahrbkům, potokům i k údolím: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já v horlivosti své a v prchlivosti své mluvím, proto že pohanění od národů snášíte.

7 Protož takto praví Panovník Hospodin: já zdvihna ruku svou, přisahám, že ti národové, kteříž jsou vůkol vás, pohanění své nésti musejí.

8 Vy pak hory Izraelské, ratolesti své vypouštěti, a ovoce své přinášeti budete lidu mému Izraelskému, když se přiblíží a přijdou.

9 Nebo aj, já jsem s vámi, a patřím na vás, abyste dělány a osívány byly.

10 A rozmnožím v vás lidi, všecken dům Izraelský, jakýžkoli jest, i budou se osazovati města, a pustiny vzdělávati.

11 Rozmnožím, pravím, v vás lidi i hovada, a budou se množiti a ploditi, i učiním, že bydliti budete jako za předešlých let vašich, čině vám dobře, více než v prvotinách vašich. A zvíte, že já jsem Hospodin.

12 Nebo uvedu do vás lidi, lid svůj Izraelský, a budou tebou dědičně vládnouti; a budeš jim za dědictví, aniž kdy více siroby na ně uvedeš.

13 Takto praví Panovník Hospodin: Proto že říkají vám, že jsi ty ta země, kteráž zžíráš lidi, a sirotky činíš z národů svých,

14 Protož nebudeš více zžírati lidi, a národů svých více k sirobě přivoditi, praví panovník Hospodin.

15 Aniž dopustím, aby více slýcháno bylo v tobě potupy národů, aniž útržky lidské snášeti budeš více, ani ku pádu přivoditi více národů svých, praví Panovník Hospodin.

16 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

17 Synu člověčí, dům Izraelský, bydlíce v zemi své, poškvrnili jí cestou svou a skutky svými; podobná nečistotě ženy pro nečistotu oddělené byla cesta jejich před očima mýma.

18 Pročež vylil jsem prchlivost svou na ně, proto že krev vylévali na zemi, a ukydanými bohy svými poškvrnili jí.

19 I rozptýlil jsem je po národech, tak že rozplašeni jsou po zemích; podlé cesty jejich a podlé skutků jejich soudil jsem je.

20 Nýbrž odšedše mezi národy, kamž přišli, poškvrnili jména svatosti mé, když říkáno o nich: Že jsou lid Hospodinův, a že z jeho země vyšli.

21 Ale slitoval jsem se pro jméno svatosti své, kteréhož poškvrnili dům Izraelský mezi národy, kamž přišli.

22 Protož rci domu Izraelskému: Takto praví Panovník Hospodin: Ne pro vás já to učiním, ó dome Izraelský, ale pro jméno svatosti své, kteréhož jste poškvrnili mezi národy, kamž jste přišli,

23 Abych posvětil jména svého velikého, kteréž bylo poškvrněno mezi národy, kteréhož jste poškvrnili u prostřed nich, aby poznali národové, že já jsem Hospodin, praví Panovník Hospodin, když posvěcen budu v vás před očima jejich.

24 Nebo poberu vás z národů, a shromáždím vás ze všech zemí, a uvedu vás do země vaší.

25 A pokropím vás vodou čistou, a čisti budete; ode všech poškvrn vašich, i ode všech ukydaných bohů vašich očistím vás.

26 A dám vám srdce nové, a ducha nového dám do vnitřností vašich, a odejma srdce kamenné z těla vašeho, dám vám srdce masité.

27 Ducha svého, pravím, dám do vnitřností vašich, a učiním, abyste v ustanoveních mých chodili, a soudů mých ostříhali a činili je.

28 I budete bydliti v zemi, kterouž jsem byl dal otcům vašim, a budete lidem mým, a já budu vaším Bohem.

29 Nebo vysvobodím vás ze všelijakých poškvrn vašich, a přivolám obilé, a rozmnožím je, a nedopustím na vás hladu.

30 Rozmnožím i ovoce stromů a úrody polní, tak že neponesete více potupy hladu mezi národy.

31 I rozpomenete se na zlé cesty vaše a na skutky vaše nedobré, tak že sami se býti hodné ošklivosti uznáte pro nepravosti vaše a pro ohavnosti vaše.

32 Ne pro vás já to učiním, praví Panovník Hospodin, známo vám buď. Zahanbětež se a zastyďte za cesty své, dome Izraelský.

33 Takto praví Panovník Hospodin: V ten den, v kterémž vás očistím ode všech nepravostí vašich, osadím města, a vzdělány budou pustiny.

34 A tak země pustá bude dělána, kteráž prvé byla pouští před očima každého tudy jdoucího.

35 I řeknou: Země tato zpuštěná jest jako zahrada Eden, ano i města pustá, zkažená a zbořená jsou ohrazena a osazena.

36 I zvědí národové, kteříž pozůstanou vůkol vás, že já Hospodin vystavěl jsem zbořeniny, a vysadil pustiny. Já Hospodin mluvil jsem i učiním.

37 Takto praví Panovník Hospodin: Ještě toho hledati bude při mně dům Izraelský, abych je rozmnožil. Rozmnožím je lidmi jako stády.

38 Jako stádo k obětem, jako stádo Jeruzalémské při slavnostech jeho, tak města pustá budou plná stád lidí, i zvědí, že já jsem Hospodin.

   

来自斯威登堡的著作

 

O Písmu svatém#86

学习本章节

  
/118  
  

86. Z pasáží, které zmiňují lid a národ, zcela jasně vysvítá, že opakování téže věci se ve Slově objevuje v souvislosti s manželstvím dobra a pravdy:

„Ach, národe hříšný, lide obtížený nepravostí.” (Izajáš 1:4)

„Nebo lid tento chodě v temnostech, uzří světlo veliké. Rozmnožil jsi tento národ.” (Izajáš 9:2-3)

„Běda Assurovi, metle hněvu mého: a na národ ošemetný pošli jej, a o lidu hněvu mého přikáži jemu, aby směle bral kořisti, a loupil bez milosti.” (Izajáš 10:5-6)

„A budeť v ten den, že na kořen Izai, kterýž staneť za korouhev národům, pohané pilně ptáti se budou.” (Izajáš 11:10)

„Potřískal Hospodin hůl bezbožných, prut panujících, mrskajícho lidi v prchlivosti mrskáním ustavičným, panujícího v hněvě nad národy.” (Izajáš 14:5-6)

„V ten den přinesen bude dar Hospodinu zástupů od lidu rozptýleného a zloupeného, od lidu hrozného zdávna i posavad, národu všelijak potlačeného.” (Izajáš 18:7)

„Protož ctíti tě budou lid silný, města národů hrozných báti se tebe budou.” (Izajáš 25:3)

„A zkazí (Hospodin) na hoře této zastření, kteřéž zastírá všecky lidi, a přikrytí, jímž přikryti jsou všickni národové.” (Izajáš 25:7)

„Přistuptež národové, abyste slyšeli, a lidé pozorujte.” (Izajáš 34:1)

„Já Hospodin povolal jsem tě v spravedlnosti: a dám tě v smlouvu lidu, a za světlo národům.” (Izajáš 42:6)

„Všickni národové nechať se spolu shromáždí, a sberou se lidé.” (Izajáš 43:9)

„Aj, já pozdvihnu k národům ruky své, a k lidem vyzdvihnu korouhev svou.” (Izajáš 49:22)

„Aj, za svědka národům dal jsem jej, za vůdce a učitele národům.” (Izajáš 55:4)

„Aj, lid přitáhne z země půlnoční, a národ veliký povstane od končin země.” (Jeremiáše 6:22)

„Aniž dopustím, aby více slýcháno bylo v tobě potupy národů, aniž útržky lidské snášeti budeš více.” (Ezechiel 36:15)

„I dáno jest jemu panství a sláva i království, aby všickni lidé, národové a jazykové sloužili jemu.” (Daniel 7:14)

„Odpusť, ó Hospodine, lidu svému, a nevydávej dědictví svého v pohanění, tak aby nad nimi panovati měli pohané. Proč mají říkati mezi národy: Kde jest Bůh jejich?” (Jóel 2:17)

„Ostatkové lidu mého rozchvátají je, a pozůstalí z lidu mého dědičně je obdrží.” (Sofonjáš 2:9)

„A tak přijdou lidé mnozí a národové nesčíslní, aby hledali Hospodina zástupů v Jeruzalémě.” (Zacharjáš 8:22)

„Nebo viděly oči mé spasení tvé, kteréž jsi připravil před oblíčejem všech lidí, světlo k zjevení národům.” (Lukáš 2:30-32)

„Vykoupils nás Bohu krví svou ze všelikého pokolení a jazyku a lidu i národu.” (Zjevení 5:9)

„Musíš opět prorokovati lidem, a národům, a jazykům, i králům mnohým.” (Zjevení 10:11)

„Postavils mne v hlavu národům: lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi.” (Žalmy 18:43)

„Hospodin ruší rady národů, a v nic obrací přemyšlování lidská.” (Žalmy 33:10)

„Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.” (Žalmy 44:14)

„Nebo Hospodin uvozuje lidi v moc naši, a národy pod nohy naše. Nebo král vší země Bůh jest: kralujeť Bůh nad národy.” (Žalmy 47:3, 8-9)

„I budou tě oslavovati národové, ó Bože, oslavovati tě budou všickni lidé. Veseliti se a prozpěvovati budou národové: nebo ty souditi budeš lidi v pravosti, a národy spravovati budeš na zemi.” (Žalmy 47:3, 4)

„Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému: abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého.” (Žalmy 106:4-5)

Lid a národ je zmiňován společně z toho důvodu, že národ znamená ty, kdo zůstávají v dobru, a v opačném smyslu ty, kdo jsou ve zlu: výraz lid označuje ty, kdo setrvávají v pravdě, a v opačném smyslu ty, kdo jsou v klamech. Proto jsou ti, kdo patří Pánovu duchovnímu království, označováni jako lid, a ti, kdo náleží jeho nebeskému království, jako národ - neboť v duchovním království jsou všichni v pravdách a v moudrosti, jež z nich vychází, a v nebeském království všichni přebývají v dobru a z něj vycházející lásce.

  
/118  
  

Many thanks to Lenka Valešová for her permission to use her translation on this site.