圣经文本

 

Ezechiel第36章

学习

   

1 Ty synu člověčí, prorokuj i o horách Izraelských a rci: Hory Izraelské, slyšte slovo Hospodinovo.

2 Takto praví Panovník Hospodin: Proto že říká ten nepřítel o vás: Aj, to dobře, takéť i výsosti věčné v dědictví se nám dostanou,

3 Protož prorokuj a rci: Takto praví Panovník Hospodin: Proto, proto že poplénili a sehltili vás vůkol, abyste byli za dědictví ostatku národů, a vydáni jste v pomluvu a v zlou pověst lidem,

4 Protož hory Izraelské, slyšte slovo Panovníka Hospodina: Takto praví Panovník Hospodin horám i pahrbkům, potokům i údolím, pustinám hrozným i městům opuštěným, jenž jsou za loupež a posměch ostatku národů okolních,

5 Protož takto dí Panovník Hospodin: jistě že v ohni horlivosti své mluviti budu proti ostatku těch národů, i proti vší zemi Idumejské, kteříž sobě osobili zemi mou za dědictví, veselíce se z celého srdce, a pléníce s chutí, aby sídlo vyhnaných z něho bylo v loupež.

6 Protož prorokuj o zemi Izraelské, a mluv k horám a pahrbkům, potokům i k údolím: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já v horlivosti své a v prchlivosti své mluvím, proto že pohanění od národů snášíte.

7 Protož takto praví Panovník Hospodin: já zdvihna ruku svou, přisahám, že ti národové, kteříž jsou vůkol vás, pohanění své nésti musejí.

8 Vy pak hory Izraelské, ratolesti své vypouštěti, a ovoce své přinášeti budete lidu mému Izraelskému, když se přiblíží a přijdou.

9 Nebo aj, já jsem s vámi, a patřím na vás, abyste dělány a osívány byly.

10 A rozmnožím v vás lidi, všecken dům Izraelský, jakýžkoli jest, i budou se osazovati města, a pustiny vzdělávati.

11 Rozmnožím, pravím, v vás lidi i hovada, a budou se množiti a ploditi, i učiním, že bydliti budete jako za předešlých let vašich, čině vám dobře, více než v prvotinách vašich. A zvíte, že já jsem Hospodin.

12 Nebo uvedu do vás lidi, lid svůj Izraelský, a budou tebou dědičně vládnouti; a budeš jim za dědictví, aniž kdy více siroby na ně uvedeš.

13 Takto praví Panovník Hospodin: Proto že říkají vám, že jsi ty ta země, kteráž zžíráš lidi, a sirotky činíš z národů svých,

14 Protož nebudeš více zžírati lidi, a národů svých více k sirobě přivoditi, praví panovník Hospodin.

15 Aniž dopustím, aby více slýcháno bylo v tobě potupy národů, aniž útržky lidské snášeti budeš více, ani ku pádu přivoditi více národů svých, praví Panovník Hospodin.

16 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

17 Synu člověčí, dům Izraelský, bydlíce v zemi své, poškvrnili jí cestou svou a skutky svými; podobná nečistotě ženy pro nečistotu oddělené byla cesta jejich před očima mýma.

18 Pročež vylil jsem prchlivost svou na ně, proto že krev vylévali na zemi, a ukydanými bohy svými poškvrnili jí.

19 I rozptýlil jsem je po národech, tak že rozplašeni jsou po zemích; podlé cesty jejich a podlé skutků jejich soudil jsem je.

20 Nýbrž odšedše mezi národy, kamž přišli, poškvrnili jména svatosti mé, když říkáno o nich: Že jsou lid Hospodinův, a že z jeho země vyšli.

21 Ale slitoval jsem se pro jméno svatosti své, kteréhož poškvrnili dům Izraelský mezi národy, kamž přišli.

22 Protož rci domu Izraelskému: Takto praví Panovník Hospodin: Ne pro vás já to učiním, ó dome Izraelský, ale pro jméno svatosti své, kteréhož jste poškvrnili mezi národy, kamž jste přišli,

23 Abych posvětil jména svého velikého, kteréž bylo poškvrněno mezi národy, kteréhož jste poškvrnili u prostřed nich, aby poznali národové, že já jsem Hospodin, praví Panovník Hospodin, když posvěcen budu v vás před očima jejich.

24 Nebo poberu vás z národů, a shromáždím vás ze všech zemí, a uvedu vás do země vaší.

25 A pokropím vás vodou čistou, a čisti budete; ode všech poškvrn vašich, i ode všech ukydaných bohů vašich očistím vás.

26 A dám vám srdce nové, a ducha nového dám do vnitřností vašich, a odejma srdce kamenné z těla vašeho, dám vám srdce masité.

27 Ducha svého, pravím, dám do vnitřností vašich, a učiním, abyste v ustanoveních mých chodili, a soudů mých ostříhali a činili je.

28 I budete bydliti v zemi, kterouž jsem byl dal otcům vašim, a budete lidem mým, a já budu vaším Bohem.

29 Nebo vysvobodím vás ze všelijakých poškvrn vašich, a přivolám obilé, a rozmnožím je, a nedopustím na vás hladu.

30 Rozmnožím i ovoce stromů a úrody polní, tak že neponesete více potupy hladu mezi národy.

31 I rozpomenete se na zlé cesty vaše a na skutky vaše nedobré, tak že sami se býti hodné ošklivosti uznáte pro nepravosti vaše a pro ohavnosti vaše.

32 Ne pro vás já to učiním, praví Panovník Hospodin, známo vám buď. Zahanbětež se a zastyďte za cesty své, dome Izraelský.

33 Takto praví Panovník Hospodin: V ten den, v kterémž vás očistím ode všech nepravostí vašich, osadím města, a vzdělány budou pustiny.

34 A tak země pustá bude dělána, kteráž prvé byla pouští před očima každého tudy jdoucího.

35 I řeknou: Země tato zpuštěná jest jako zahrada Eden, ano i města pustá, zkažená a zbořená jsou ohrazena a osazena.

36 I zvědí národové, kteříž pozůstanou vůkol vás, že já Hospodin vystavěl jsem zbořeniny, a vysadil pustiny. Já Hospodin mluvil jsem i učiním.

37 Takto praví Panovník Hospodin: Ještě toho hledati bude při mně dům Izraelský, abych je rozmnožil. Rozmnožím je lidmi jako stády.

38 Jako stádo k obětem, jako stádo Jeruzalémské při slavnostech jeho, tak města pustá budou plná stád lidí, i zvědí, že já jsem Hospodin.

   

来自斯威登堡的著作

 

Arcana Coelestia#477

学习本章节

  
/10837  
  

477. 'Man' is the Most Ancient Church. This has been stated and shown quite often already, for in the highest sense the Lord Himself alone is Man. From this the celestial Church, being the likeness of Him, is referred to as 'Man', and then from this the spiritual Church is so called because it was an image of Him. But in a general sense everyone is called man who has human understanding, for a person is man, one person more so than the next, by virtue of his understanding. Nevertheless one person ought to be distinguished from the next according to faith inherent in love to the Lord.

[2] The Most Ancient Church, and every true Church, and so people who belong to the Church, that is, who do so by virtue of love to the Lord and of faith in Him, are pre-eminently called 'Man'. This is clear from the Word, as in Ezekiel,

I will cause man to multiply upon you, the whole house of Israel, all of it. I will cause man and beast to multiply upon you so that they multiply and are fruitful, and I will resettle you 1 to be as in your ancient times, and I will do more good than in your early days. I will cause man to walk upon you, even My people Israel. Ezekiel 36:10-12.

Here the Most Ancient Church is meant by 'earliest times', the Ancient Churches by 'early days', and the Primitive Church, or Church among gentiles, by 'the house of Israel' and 'the people of Israel', all of which Churches are called Man.

[3] In Moses,

Remember the days of old, understand the years of generation after generation. When the Most High gave to the nations an inheritance, when He separated the sons of man, He fixed the boundaries of the peoples according to the number of the sons of Israel. Deuteronomy 32:7-8.

Here the Most Ancient Church is meant by 'the days of old' and the Ancient Churches by 'generation after generation'. Those people are called 'sons of man' whose faith was in the Lord, which faith is 'the number of the sons of Israel'. A regenerate person is called 'man' in Jeremiah,

I looked to the earth, and behold, a void and an emptiness, and at the heavens, and they had no light. I looked, and behold, there was no man, and all the birds of the air' had flown away. Jeremiah 4:23, 25.

Here 'earth' stands for the external man, 'heaven' for the internal man; 'man' stands for a love of good, and 'the birds of the air' 2 for an understanding of truth.

[4] In the same prophet,

Behold, the days are coming when I will sow the house of Israel and the house of Judah with the seed of man and the seed of beast. Jeremiah 31:27.

Here 'man' stands for the internal man, 'beast' for the external man. In Isaiah,

Turn yourselves away from the man in whose nostrils there is breath, 2 for of what account is he? Isaiah 2:22.

'Man' stands for the member of the Church. In the same prophet,

Jehovah will remove man far away, and there will be many forsaken places in the midst of the land. Isaiah 6:12.

This refers to the vastation of man, so that good and truth are no more. In the same prophet,

The inhabitants of the land will be scorched and few men (homo) left. Isaiah 14:6.

Here 'men' (homo) stands for people who have faith. In the same prophet,

The highways have been laid waste, the wayfarer has ceased. He has made the covenant worthless, despised cities, had no regard for man; the land mourns and languishes. Isaiah 33:8-9.

This stands for the man who in Hebrew is Enosh. In the same prophet,

I will make a man (homo) more precious than pure gold, and a man (homo) than the gold of Ophir. Therefore I will jolt heaven, and the earth will be shaken out of its place. Isaiah 13:12-13.

The first reference to 'a man' here is Enosh, but the second is Adam.

脚注:

1. literally, bird of the heavens (or the skies)

2. literally, spirit

  
/10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.