圣经文本

 

Ezechiel第27章

学习

   

1 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

2 Ty pak synu člověčí, vydej se nad Týrem v naříkání,

3 A rci Týru, jenž sedě tu, kdež se na moře pouštějí, kupectví provodí s národy na ostrovích mnohých: Takto praví Panovník Hospodin: Ó Týre, ty jsi říkal: Já jsem nejkrásnější.

4 U prostřed moře byly hranice tvé, stavitelé tvoji dokonale tě ozdobovali.

5 Z jedloví z Sanir dělávali všecka taflování tvá, cedry z Libánu brávali k dělání sloupů tvých.

6 Z dubů Bázanských dělávali vesla tvá, a lavičky tvé dělávali z kostí slonových, a z pušpanu z ostrovů Citejských.

7 Kment s krumpováním Egyptským býval plátno tvé, z něhož jsi plachty míval; modrý postavec a šarlat z ostrovů Elisa přikrýval tě.

8 Obyvatelé Sidonští i Arvadští bývali plavci tvoji, moudří tvoji v tobě, ó Týre, ti bývali správcové tvoji.

9 Starší Gebalští a moudří jejich opravovali v tobě zbořeniny tvé; všecky lodí mořské i plavci jejich bývali v tobě, směňujíce s tebou kupectví.

10 Perští a Ludští i Putští bývali v vojště tvém bojovníci tvoji, pavézu a lebku zavěšovali v tobě. Tiť jsou přidávali tobě ozdoby.

11 Arvadští s vojskem tvým na zdech tvých vůkol, též Gamadští na věžech tvých bývali, štíty své zavěšovali na zdech tvých vůkol. Tiť jsou tě zvláštně ozdobovali.

12 Zámořští kupci tvoji v množství všelijakého zboží, v stříbře, železe, cínu i olově kupčili na jarmarcích tvých.

13 Javan, Tubal a Mešech, kupci tvoji, lidi a nádobí měděné dávali za směnu tobě.

14 Z domu Togarma v koních a jezdcích i mezcích kupčili na jarmarcích tvých.

15 Synové Dedanovi kupci tvoji, a ostrovové mnozí překupníci byli koupí tvých, tobě k ruce; rohy, kosti slonové i dříví hebénové směňovali za mzdu tvou.

16 Syrští kupci tvoji pro množství věcí tvých řemeslně udělaných, v karbunkulích, šarlatu, krumpování i kmentu, a korálích a křištálích kupčívali na jarmarcích tvých.

17 Judští i země Izraelská kupci tvoji, pšenici Mennitskou i Fenickou, a med, olej i kadidlo dávali za směnu tobě.

18 Damašští kupci tvoji, pro množství věcí tvých řemeslně udělaných, kupčili ve množství všelijakého zboží, ve víně Chelbonském a vně bělostkvoucí.

19 Též Dan i Javan chodíce na jarmarky tvé, kupčili, a železo pulerované, kassii i třtinu vonnou tobě směňovali.

20 Dedan kupčíval v tobě v suknech drahých k vozům.

21 Arabští i všecka knížata Cedarská kupčívali tobě k ruce v beranech a skopcích i kozlích, tím kupčívali v tobě.

22 Kupci Sabejští i Ragmejští bývali kupci tvoji ve všelijakých nejpřednějších vonných věcech, i ve všelijakém kamení drahém i zlatě, kupčívali na jarmarcích tvých.

23 Cháran a Kanne i Eden, kupci Sabejští, Assur i Kilmad kupčíval v tobě.

24 Ti bývali kupci tvoji na jarmarcích tvých s nejvýbornějšími věcmi, s štoučkami postavce modrého, a s krumpováním i s klénoty drahých věcí, kteréž se provazy svazují a zavírají do cedru.

25 Lodí mořské předek měly v kupectví tvém. Summou, naplněno jsi i zvelebeno náramně u prostřed moře.

26 Na vodu velikou zavezli tě ti, kteříž tě vesly táhli; vítr východní potříská tě u prostřed moře.

27 Zboží tvá i jarmarkové tvoji, kupectví tvá, plavci tvoji a správcové tvoji, i ti, kteříž opravovali zbořeniny tvé, a směňovali s tebou kupectví, a všickni muži váleční tvoji, kteříž byli v tobě, i všecko shromáždění tvé, kteréž bylo u prostřed tebe, padnou do hlubokosti mořské v den pádu tvého.

28 Od hřmotu křiku správců tvých zbouří se i vlnobití.

29 I vystoupí z lodí svých všickni ti, kteříž táhnou veslem, plavci i všickni správcové lodí mořských na zemi stanou,

30 A hlasem velikým nad tebou naříkati a žalostně křičeti budou, a sypouce prach na hlavy své, v popele se váleti.

31 Nadto zdělajíce příčinou tvou lysiny,přepáší se žíněmi, a kvílením hořkým nad tebou s žalostí srdečnou plakati budou.

32 Vydadí se, pravím, nad tebou s hořekováním svým v naříkání, a budou naříkati nad tebou: Které město podobné Týru, zahlazenému u prostřed moře?

33 Když vycházely koupě tvé z moře, nasycovalo jsi národy mnohé; množstvím zboží svého i kupectví svých zbohacovalos krále zemské.

34 Ale když ztroskotáno budeš od moře v hlubokých vodách, kupectví tvé i všecko shromáždění tvé u prostřed tebe klesne.

35 Všickni obyvatelé ostrovů ztrnou nad tebou, a králové jejich ohromeni jsouce, zhrozí se náramně.

36 Kupci mezi národy ckáti budou nad tebou; k hrůze veliké budeš, a nebude tě na věky.

   

来自斯威登堡的著作

 

Arcana Coelestia#2327

学习本章节

  
/10837  
  

2327. 'And bowed down with his face towards the ground' means humiliation. This becomes clear without explanation. The reason why in the past, especially in the representative Churches, people would bow so far down that their faces touched the ground, was that 'the face' meant man's interiors, 358, 1999. And they did so down 'to the ground' because 'the dust of the ground' meant that which is profane and condemned, 278. In doing this they represented the fact that of themselves they were profane and condemned. They therefore prostrated themselves face downwards on the ground, indeed they wallowed in dust and ashes, and also cast dust or ashes over their heads, as becomes clear from Lamentations 2:10; Ezekiel 27:30; Micah 1:10; Joshua 7:6; Revelation 18:19; and elsewhere.

[2] By these actions they represented a state of true humility, which can in no way exist unless people acknowledge that of themselves they are profane and condemned, and so of themselves are incapable of looking towards the Lord where everything is Divine and Holy. To the extent therefore that a person acknowledges his own condition he can possess true humility, and when engaged in worship can have real devotion. For all worship must contain humility, and if separated from it no adoration and so no worship at all is present.

[3] The reason a state of humility is vital to worship itself is that insofar as the heart is humbled self-love and all resulting evil come to an end; and insofar as these come to an end good and truth, that is, charity and faith, flow in from the Lord. For what above all else stands in the way of their being received is self-love. Indeed within self-love there lies contempt for all others in comparison with oneself; there lies hatred and revenge if one is not venerated most highly; and there lies mercilessness and cruelty within it, and thus the worst evils of all into which good and truth cannot possibly be introduced, since they are completely opposite.

  
/10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.