圣经文本

 

Ezechiel第18章

学习

   

1 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

2 Což jest vám, že užíváte přísloví tohoto o zemi Izraelské, říkajíce: Otcové jedli hrozen trpký, a zubové synů laskominy mají?

3 Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že nebudete moci více užívati přísloví tohoto v Izraeli.

4 Aj, všecky duše mé jsou, jakož duše otcova, tak i duše synova mé jsou. duše, kteráž hřeší, ta umře.

5 Nebo byl-li by někdo spravedlivý, a činil by soud a spravedlnost;

6 Na horách by nejídal, a očí svých nepozdvihoval k ukydaným bohům domu Izraelského, a manželky bližního svého by nepoškvrnil, a k ženě pro nečistotu oddělené nepřistoupil;

7 Kterýž by žádného neutiskal, základ dlužníku svému by navracoval, cizího mocí nebral, chleba svého by lačnému udílel, a nahého přiodíval rouchem;

8 Na lichvu by nedával, a úroku nebral, od nepravosti ruku svou by odvracoval, soud pravý mezi jedním i druhým by činil;

9 V ustanoveních mých by chodil, a soudů mých ostříhal, čině, což pravého jest: spravedlivý ten jistě žeť živ bude, praví Panovník Hospodin.

10 Zplodil-li by pak syna lotra, prolevače krve, kterýž by čímkoli z těch věcí škodil bratru,

11 Onoho pak všeho nečinil by, anobrž i na horách by jídal, a ženy bližního svého by poškvrnil;

12 Chudého a nuzného by utiskl, cizí věci mocí vzal, základu by nenavrátil, a k ukydaným bohům očí svých by pozdvihoval, ohavnost provodil,

13 Na lichvu by dával, a úrok bral: zdaž bude živ? Nebude živ. Poněvadž všecky ohavnosti tyto činil, jistotně umře, krev jeho přijde na něj.

14 A aj, zplodil-li by syna, kterýž by spatřil všecky hříchy otce svého, kteréž činil, a vida, nečinil by tak;

15 Na horách by nejídal, a očí svých nepozdvihoval k ukydaným bohům domu Izraelského, manželky bližního svého by nepoškvrnil,

16 A aniž by koho utiskal, základu by nezadržoval, cizího mocí nebral, chleba svého lačnému by udílel, a nahého rouchem by přiodíl;

17 Od chudého by zdržel ruku svou, lichvy a úroku by nebral, soudy mé činil, v ustanoveních mých by chodil: tenť neumře pro nepravost otce svého, jistě živ bude.

18 Otec pak jeho, proto že se bezpráví dopouštěl, cizí věci bratru mocí bral, a to, což není dobré, činil u prostřed lidu svého: protož aj, umře pro nepravost svou.

19 Ale říkáte: Jak by to bylo? Zdaž nenese syn nepravosti otcovy? Když syn činí soud a spravedlnost, všech ustanovení mých ostříhá a činí je, jistě žeť živ bude.

20 Duše, kteráž hřeší, ta umře. Syn neponese nepravosti otcovy, aniž otec ponese nepravosti synovy; spravedlnost spravedlivého při něm zůstane, též bezbožnost bezbožného na něj připadne.

21 Pakli byse bezbožný odvrátil ode všech hříchu svých, kteréž činil, a ostříhal by všech ustanovení mých, a činil by soud a spravedlnost, jistě živ bude a neumře.

22 Žádná přestoupení jeho, jichž se dopustil, nebudou jemu připomínána; v spravedlnosti své, kterouž by činil, živ bude.

23 Zdaliž jakou líbost mám, když umírá bezbožný? dí Panovník Hospodin. Zdali ne raději když se odvrací od cest svých, aby živ byl?

24 Pakli by se odvrátil spravedlivý od spravedlnosti své, a činil by nepravost, čině podlé všech ohavností, kteréž činí bezbožný, takový-liž by živ byl? Na žádné spravedlnosti jeho, kteréž činil, nebude pamatováno. Pro přestoupení své, jehož se dopouštěl, a pro hřích svůj, kterýž páchal, pro tyť věci umře.

25 Že pak říkáte: Není pravá cesta Páně, poslyštež nyní, ó dome Izraelský: Zdali má cesta není pravá? Zdali nejsou cesty vaše nepravé?

26 Když by se odvrátil spravedlivý od spravedlnosti své, a čině nepravost, v tom by umřel, pro nepravost svou, kterouž činil, umře.

27 A když by se odvrátil bezbožný od bezbožnosti své, kterouž činil, a činil by soud a spravedlnost, tenť duši svou zachová při životu.

28 Nebo prohlédl, a odvrátil, se ode všech přestoupení svých, jichž se dopouštěl; jistě žeť živ bude a neumře.

29 A však vždy říká dům Izraelský: Není pravá cesta Páně. Zdali mé cesty nepravé jsou, ó dome Izraelský? Zdaliž nejsou cesty vaše nepravé?

30 A protož každého z vás podlé cest jeho souditi budu, ó dome Izraelský, dí Panovník Hospodin. Navraťtež se a odvraťte ode všech přestoupení svých, aby vám nebyla k úrazu nepravost.

31 Odvrzte od sebe všecka přestoupení vaše, jichž jste se dopouštěli, a učiňte sobě srdce nové a ducha nového. I pročež mřete, ó dome Izraelský?

32 Však nemám líbosti v smrti toho, jenž umírá, dí Panovník Hospodin. Obraťte se tedy, a živi buďte.

   

来自斯威登堡的著作

 

Arcana Coelestia#5764

学习本章节

  
/10837  
  

5764. 'And you will be innocent' means that each of the rest will be his own master since they are not involved in the blame. This is clear from the meaning of' him who is innocent', when compared to a slave, as one who is his own master since, it follows, he is not involved in the blame. Among gentiles in former times it was customary, when one person sinned, to consider his companions too to be blameworthy; indeed it was customary to punish an entire household for a crime committed by an individual member. But such a law is derived from hell, for in that place all companions band together, intent on evil. Indeed the communities there have been established in such a way that they act as a united whole against what is good; thus they are held in association with one another even though each individual harbours deadly hatred against another. Their unity and friendship are those of thieves. As a consequence, since companions in hell band together intent on evil, when they do perform evil all of them are punished. But to mete out that kind of punishment in the world as well is utterly contrary to Divine order, for in the world good people live in association with evil ones since one person does not know what another is like interiorly, and for most of the time is. not concerned to know. The Divine law for people in the world therefore is that each should pay for his own iniquity, referred to in Moses as follows,

Fathers shall not die because of sons, and sons shall not die because of fathers; they shall be put to death, each for his own sin. Deuteronomy 24:16.

And in Ezekiel,

The soul that has sinned shall die. The son shall not bear the iniquity of the father, nor shall the father bear the iniquity of the son. The righteousness of the righteous shall be upon himself, and the wickedness of the wicked shall be upon himself. Ezekiel 18:20.

From all this one may see the implication of the following: Jacob's sons said, 'With whomever of your servants it is found, let him die, and we also will be slaves to my lord'; but the one sent by Joseph amended that judgement, saying, 'He with whom it is found will be my slave, and you will be innocent'. Something similar occurs in what follows below, where Judah speaks to Joseph, in verses 16-17, 'Behold, we are my lord's slaves, even ourselves, even he in whose hand the cup was found'. And Joseph said, 'Far be it from me to do this; the man in whose hand the cup was found, he will be my slave, and you, go up in peace to your father'.

  
/10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.