16. Snášením nepravostí a hříchů lidí se míní stav církve a Slova znázorněný proroky. Že je to tak, vysvítá z toho, co se praví o proroku Izajáši, tedy že měl po tři léta chodit nahý a bosý, na znamení a zázrak. (Izajáš 20:2-3); o proroku Ezechieli, že si má připravit věci k přesídlení a zastřít si tvář, aby neviděl zemi, a tak má být předzvěstí pro izraelský dům. A pak měl říct: Já jsem předzvěstí toho, co vás čeká. (Ezechiel 12:6, 11)

Že toto bylo oním snášením nepravostí, zřetelně vysvítá u Ezechiela, když mu bylo poručeno, aby 390 dní ležel na levém a 40 dní na pravém boku proti Jeruzalému, a aby jedl ječný koláč s kravskou mrvou. Čteme tam také:

Ty polož se pak na levý bok a vlož na něj nepravost izraelského domu. Tolik dnů, kolik budeš na něm ležet, poneseš jejich nepravost. Za léta jejich nepravosti ti ukládám počet dnů, totiž 390 dnů, v nichž poneseš nepravost izraelského domu. Až skončí tyto dny, lehneš si podruhé, a to na pravý bok, a poneseš nepravost domu judského po 40 dní. (Ezechiel 4:4-6)

Z následujícího je zřejmé, že prorok tím, že nesl nepravosti domu izraelského a domu judského, tyto nepravosti neodstranil, a tedy nesmířil, ale jen znázornil a ukázal:

Hospodin řekl: „Právě tak budou Izraelci jíst svůj pokrm nečistý mezi národy, kam je zaženu. Zlámu v Jeruzalémě hůl chleba. Budou mít nedostatek chleba i vody; muž i jeho bratr budou sklíčení a budou chřadnout pro svou nepravost. (Ezechiel 4:13, 16-17)

Obdobně, když se tentýž prorok ukázal a řekl: Já jsem předzvěstí toho, co vás čeká, a: co jsem dělal já, to udělají jim. (Ezechiel 12:6, 11)

Podobně je tedy třeba rozumět slovům o Pánu, když se praví:

Nemoci naše na Sebe vzal, bolesti naše snášel. Hospodin Jej postihl pro nepravost nás všech. Známostí svou ospravedlní mnohé, neboť jejich nepravosti On na Sebe vezme. (Izajáš 53:4, 6, 11)

V celé této kapitole se pojednává o Pánově utrpení.

Že On sám jako největší prorok znázorňoval stav církve vzhledem ke Slovu, je zřejmé z jednotlivých podrobností jeho utrpení, například z toho, že Jej Jidáš zradil; že Jej nejvyšší kněží a starší zajali a odsoudili; že Jej bili pěstmi do hlavy; že Jeho hlavu bili třtinou; že Mu nasadili trnovou korunu; že si rozdělili Jeho roucho a o Jeho spodní šat metali los; že Ho ukřižovali; že Mu dali pít ocet; že Mu probodli bok; že Jej pohřbili a že třetího dne vstal z mrtvých.

Že jej zradil Jidáš znamená, že Jej zradil židovský národ, který v té době měl u sebe Slovo, neboť Jidáš tento národ předobrazoval. Že Jej nejvyšší kněží a starší zajali a odsoudili znamená, že s Ním takto jednala celá židovská církev. Že Ho bičovali, plivali Mu do obličeje, dávali Mu rány pěstí a bili Jej do hlavy třtinou znamená, že obdobně nakládali se Slovem vzhledem k Božským pravdám v něm, jež všechny pojednávají o Pánu. Že Mu nasadili trnovou korunu znamená, že tyto pravdy zfalšovali a porušili. Že si rozdělili Jeho roucho a o Jeho spodní šat metali los znamená, že rozptýlili všechny pravdy Slova, ne však jeho duchovní smysl, který označuje Jeho spodní šat. Že Jej ukřižovali znamená, že zničili a znesvětili celé Slovo. Že Mu nabídli k pití ocet znamená, že vše bylo zfalšovano na lži; proto jej nepil a řekl: Je dokonáno. Že Mu probodli bok znamená, že úplně vyhladili všechnu pravdu a veškeré dobro Slova. Že byl pohřben znamená, že odvrhl to, co Mu zbylo z lidství od matky. Že třetího dne vstal z mrtvých, značí oslavení.

Obdobné je tímto označováno u proroků a u Davida, kde tyto skutečnosti slouží jako předpovědi. Proto také, když byl bičován a předveden s trnovou korunou na hlavě a když na Něj vojáci vložili purpurové roucho, řekl: „Hle, Člověk!” (Jan 19:1, 5) To řekl, protože Člověk označuje církev - Syn člověka totiž označuje Pravdu církve, a tedy Slovo.

Z toho je nyní zřejmé, že snášet nepravosti znamená na sobě znázornit a zpodobnit hříchy proti Božské pravdě Slova. Z dalšího bude zřejmé, že Pán tyto věci nesnášel a netrpěl jako Syn Boží, ale jako Syn člověka; výraz Syn člověka totiž označuje Pána jako Slovo.