圣经文本

 

Exodus第39章

学习

   

1 Z modrého pak postavce a šarlatu a červce dvakrát barveného udělali roucha k službě, k přisluhování v svatyni. Udělali i roucho svaté, kteréž by bylo Aronovi, jakž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.

2 A udělal náramenník z zlata, postavce modrého a šarlatu, a červce dvakrát barveného, a bílého hedbáví přesukovaného.

3 I nadělali plíšků zlatých, a nastříhali z nich nití, aby jimi províjeli skrze modrý postavec a šarlat, a červec dvakrát barvený a bílé hedbáví, dílem řemeslným.

4 Náramky u něho udělali tak, aby se jeden s druhým spojiti mohl; na dvou krajích svých spojoval se.

5 Přepásaní také náramenníka, kteréž bylo na něm, z týchž věcí bylo a týmž dílem, z zlata, postavce modrého a šarlatu a červce dvakrát barveného, a bílého hedbáví přesukovaného, jakž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.

6 Přisadili i kamení onychinové, vložené a vsazené do zlata, řezané tak, jako ryty bývají pečeti, s jmény synů Izraelských.

7 A vložil je na vrchní kraje náramenníku, aby byli kamenové pro pamět na syny Izraelské, jakž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.

8 Udělal i náprsník dílem řemeslným, takovým dílem jako náramenník, z zlata, postavce modrého a šarlatu, a červce dvakrát barveného, a bílého hedbáví přesukovaného.

9 Čtverhranatý byl; dvojnásobní udělali náprsník, na píd zdélí, a na píd zšíří, dvojnásobní.

10 A vysadili jej čtyřmi řady kamení drahého pořádkem tímto: Sardius, topazius a smaragdus v řadu prvním;

11 V řadu pak druhém karbunkulus, zafir a jaspis;

12 A v řadu třetím linkurius, achates a ametyst;

13 A v čtvrtém řadu chrysolit, onychin a beryl, vložení a vsazení do zlata v svém pořádku.

14 Těch pak kamenů s jmény synů Izraelských bylo dvanácte vedlé jmen jejich, vyrytých, jako pečet ryta bývá, každý vedlé jména svého pro dvanáctero pokolení.

15 Udělali i k náprsníku řetízky jednostejné, dílem točeným z zlata čistého.

16 Udělali také dva haklíky zlaté, a dva kroužky zlaté, a připjali ty dva kroužky na dvou krajích náprsníku.

17 A prostrčili dva řetízky zlaté skrze dva kroužky na krajích náprsníku.

18 Druhé pak dva konce dvou řetízků vpjali do dvou těch haklíků, a dali je na vrchní kraje náramenníku po předu.

19 Udělali též dva kroužky zlaté, kteréž dali na dva kraje náprsníku, na té obrubě jeho, kteráž byla po straně náramenníka po spodu.

20 Udělali ještě dva jiné kroužky zlaté, kteréž dali na dvě strany náramenníka zespod po předu, proti spojení jeho, kteréž jest nad přepásaním náramenníka.

21 I přivázali náprsník od kroužků jeho k kroužkům toho náramenníka tkanicí hedbáví modrého, aby byl nad přepásaním náramenníka, a aby neodevstával náprsník od náramenníka, jakž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.

22 Udělal také plášť náležející k náramenníku, dílem vytkávaným, všecken z postavce modrého,

23 A díru u prostřed pláště, jako díra v pancíři; okolek byl po kraji jejím vůkol, aby se neroztrhl.

24 Udělali také na podolku pláště jablka zrnatá z postavce modrého a šarlatu, a červce dvakrát barveného, a bílého hedbáví přesukovaného.

25 Nadělali i zvonečků z zlata čistého, a zzavěšovali zvonečky ty mezi jablky zrnatými u podolku pláště vůkol, u prostřed mezi jablky zrnatými;

26 Zvonček a jablko zrnaté, opět za tím zvonček a jablko zrnaté u podolku pláště vůkol, k užívání toho při službě, jakž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.

27 Potom udělali sukni z bílého hedbáví dílem vytkávaným, Aronovi a synům jeho.

28 I čepici z bílého hedbáví, a klobouky ozdobné z bílého hedbáví, a košilky tenké z bílého hedbáví přesukovaného,

29 Pás také z bílého hedbáví přesukovaného, a postavce modrého a šarlatu, a červce dvakrát barveného, dílem krumpéřským, jakž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi,

30 Udělali i plech koruny svaté z zlata čistého, a napsali na něm písmo dílem vyrývajících pečeti: Svatost Hospodinu.

31 A dali do něho tkanici z hedbáví modrého, aby přivázán byl k čepici na hoře, jakž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.

32 A tak dokonáno jest všecko dílo příbytku stánku úmluvy; a učinili synové Izraelští všecko, jakž přikázal Hospodin Mojžíšovi, tak učinili,

33 A přinesli příbytek ten k Mojžíšovi, stánek i všecka nádobí jeho, háky jeho, dsky jeho, svlaky jeho, i sloupy jeho a podstavky jeho,

34 Přikrytí také z koží skopových na červeno barvených, a Přikrytí z koží jezevčích i oponu zastření,

35 Truhlu svědectví s sochory jejími i slitovnici,

36 Stůl, všecka nádobí jeho i chléb předložení,

37 Svícen čistý, lampy jeho, lampy zpořádané, i všecka nádobí jeho, i olej k svícení,

38 Též oltář zlatý a olej pomazání a kadidlo z vonných věcí a zastření ke dveřům stánku,

39 Oltář měděný a rošt jeho měděný, sochory jeho a všecka nádobí jeho, i umyvadlo a podstavek jeho,

40 Očkovaté koltry síně a sloupy k nim s podstavky jejich, i zastření k bráněsíně, provazy také její a kolíky i všecka nádobí k službě příbytku, k stánku úmluvy,

41 Roucha k službě, k přisluhování v svatyni, roucho svaté Arona kněze i roucho synů jeho k konání úřadu kněžského.

42 Vedlé všeho, což přikázal Hospodin Mojžíšovi, tak udělali synové Izraelští všecko to dílo.

43 A viděl Mojžíš všecko to dílo, a aj, udělali je, jakž byl přikázal Hospodin, tak udělali. I požehnal jim Mojžíš.

   

来自斯威登堡的著作

 

Arcana Coelestia#9929

学习本章节

  
/10837  
  

9929. Verses 36-38 And you shall make a plate of [pure] gold, and engrave on it, [like] the engraving of a signet, Holiness to Jehovah. And you shall place it on a cord of violet, and it shall be on the turban; before the face of the turban 1 it shall be. And it shall be on Aaron's forehead, and Aaron shall bear the iniquity of the holy things which the children of Israel shall sanctify, even in all their gifts of holy things; and it shall be on his forehead continually, so that they may be pleasing 2 before Jehovah.

'And you shall make a plate of pure gold' means enlightenment received from the Lord's Divine Good. 'And engrave on it, [like] the engraving of a signet' means what is everlasting and has been imprinted on their hearts in accord with a heavenly sphere. 'Holiness to Jehovah' means the Lord's Divine Human, and all celestial and spiritual good from there. 'And you shall place it on a cord of violet' means an influx into the truth of celestial love. 'And it shall be on the turban' means from infinite wisdom. 'Before the face of the turban it shall be' means to eternity. 'And it shall be on Aaron's forehead' means from the Lord's Divine Love. 'And Aaron shall bear the iniquity of the holy things' means a consequent removal or shifting away of falsities and evils with those who are governed by good derived from the Lord. 'Which the children of Israel shall sanctify, even in all their gifts of holy things' means acts of worship representative of removal from sins. 'And it shall be on Aaron's forehead continually' means a representative sign of the Lord's love to eternity. 'So that they may be pleasing before Jehovah' means what is Divine and the Lord's in them.

脚注:

1. i.e. on the front of it

2. i.e. may be accepted

  
/10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.

来自斯威登堡的著作

 

Arcana Coelestia#3008

学习本章节

  
/10837  
  

3008. The first point - that Christ is the same as Messiah, Anointed, and King - is evident from the following places in the Word: In John,

Andrew found his own brother Simon and said to him, We have found the Messiah, which when interpreted is the Christ. John 1:41.

In the same gospel,

Many from the crowd as they heard this utterance said, This is truly the prophet. Others said, This is the Christ. But others said, Surely the Christ is not therefore going to come from Galilee? Does not the Scripture say that the Christ is going to come from the seed of David, and from Bethlehem, the town where David was? John 7:40-42.

'The Christ' plainly stands for the Messiah whom they awaited. In the same gospel,

Do the rulers indeed acknowledge that this is indeed the Christ? Yet we know where this man is from, whereas when the Christ comes no one knows where He is from. John 7:25-27.

'The Christ' stands for the Messiah. No one knew where He was from because He was unacknowledged. In the same gospel,

The Jews gathered round Jesus and said to Him, How long will you keep us in suspense? If you are the Christ tell us plainly. Jesus answered them, I told you and you do not believe. John 10:24-25.

Here also 'the Christ' stands for the Messiah whom they awaited. In the same gospel,

The crowd answered, We have heard from the Law that the Christ remains for ever. John 12:34.

'The Christ' stands for 'the Messiah'. In the same gospel,

Martha said, I believe that You are the Christ, the Son of God, who was to come into the world. John 11:27.

That is, Martha believed that He was the Messiah. In Luke,

There was a man in Jerusalem whose name was Simeon. He had received an answer from the Holy Spirit that he would not see death until he had seen the Lord's Christ. Luke 2:25-26.

This stands for the Messiah or Jehovah's Anointed. In the same gospel,

Jesus said to the disciples, But whom do you say that I am? Peter answered and said, God's Christ. Luke 9:20; Mark 8:29.

And there are other instances besides these, such as Matthew 26:63-64; John 6:68-69; Mark 14:61-62.

[2] Since the names Christ and Messiah are one and the same - Christ in Greek and Messiah in Hebrew meaning the Anointed - it is therefore evident that Christ is one and the same as the Anointed. It is also one and the same as King, for kings were generally called the anointed, as is evident from many places in the Historical sections of the Word, as well as the Prophetical, as in David,

The kings of the earth have set themselves, and the princes have taken counsel together against Jehovah and against His Anointed. Psalms 2:2.

In the same author,

Now I know that Jehovah saves His Anointed. He will answer Him from His holy heaven with the mighty acts of His saving right hand. Psalms 20:6.

In the same author,

Jehovah is their strength, and the saving strength of His Anointed. Psalms 28:8.

In Samuel,

Jehovah will give strength to His king, and exalt the horn of His Anointed. 1 Samuel 2:10.

In these and many other places elsewhere 'the anointed' stands for the king. The word used in the original language is Messiah. In all these prophetical utterances the subject in the internal sense is the Lord, who is the King, as is also evident from the New Testament, as in Matthew,

The governor asked Jesus, Are you the King of the Jews? Jesus said to him, You say so. Matthew 27:11.

In Luke,

Pilate asked Jesus, saying, Are you the King of the Jews? He answering him said, You say so. Luke 23:3; Mark 15:2.

In John,

They cried, Hosanna! Blessed is He who comes in the name of the Lord, even the King of Israel. John 12:13.

In the same gospel,

Nathanael said, Rabbi, You are the Son of God! You are the King of Israel! John 1:49.

  
/10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.