圣经文本

 

Exodus第26章

学习

   

1 Příbytek pak uděláš z desíti čalounů, kteříž budou z bílého hedbáví soukaného, a z postavce modrého, a z šarlatu, a z červce dvakrát barveného; a cherubíny dílem řemeslným uděláš.

2 Dlouhost čalounu jednoho osm a dvadceti loket, a širokost čalounu jednoho čtyři lokty; míra jedna bude všech čalounů.

3 Pět čalounů spolu spojeno bude jeden s druhým, a pět druhých čalounů též spolu spojeno bude jeden s druhým.

4 A naděláš i ok z hedbáví modrého po kraji čalounu jednoho na konci, kde se má spojovati s druhým; a tolikéž uděláš na kraji čalounu druhého na konci v spojení druhém.

5 Padesáte ok uděláš na čalounu jednom, a Padesáte ok uděláš po kraji čalounu, kterýmž má připojen býti k druhému; oko jedno proti druhému aby bylo.

6 Uděláš také padesáte haklíků zlatých a spojíš čalouny jeden s druhým haklíky těmi; a tak bude příbytek jeden.

7 Nadto uděláš houní z srstí kozích na stánek k přistírání příbytku po vrchu; jedenácte takových houní uděláš.

8 Dlouhost houně jedné třidceti loktů, a širokost houně jedné čtyř loktů; jednostejná míra těch jedenácti houní bude.

9 A spojíš pět houní obzvláštně, a šest houní opět obzvláštně, a přehneš na dvé houni šestou napřed v čele stánku.

10 Uděláš pak padesáte ok po kraji houně jedné na konci, kdež se spojovati má, a padesáte ok po kraji houně k spojení druhému.

11 Uděláš také haklíků měděných padesát, kteréž vepneš do ok, a spojíš stánek, aby byl jedno.

12 Co pak zbývá houní po přikrytí stánku, totiž půl houně přesahující, převisne při zadní straně příbytku.

13 A loket s jedné a loket s druhé strany, zbývající na dýl z houní stánku, převisne po stranách příbytku sem i tam, aby jej přikrýval.

14 Uděláš také přikrytí na stánek z koží skopových na červeno barvených, přikrytí také z koží jezevčích svrchu.

15 Naděláš k příbytku i desk stojatých z dříví setim.

16 Desíti loktů dlouhost dsky, a půl druhého lokte širokost dsky jedné.

17 Dva čepy dska jedna míti bude, podobně jako stupně u schodu zpořádané, jeden proti druhému; tak uděláš u všech desk příbytku.

18 Zděláš pak desky k příbytku, dvadceti desk k straně polední, k větru polednímu.

19 (A čtyřidceti podstavků stříbrných uděláš pod dvadceti desk; dva podstavky pod jednu dsku ke dvěma čepům jejím, a dva podstavky pod dsku druhou pro dva čepy její.)

20 Na druhé pak straně příbytku k straně půlnoční dvadceti desk,

21 A čtyřidceti podstavků jejich stříbrných; dva podstavky pod jednu dsku a dva podstavky pod dsku druhou.

22 Na straně také příbytku k západu šest uděláš desk.

23 A dvě dsky uděláš v obou dvou úhlech příbytku;

24 Kteréž budou spojené pozpodu, a tolikéž spojené svrchu k jednomu kruhu; tak bude při dvou těch, ve dvou úhlech budou.

25 A tak bude osm desk, a podstavkové jejich stříbrní, šestnácte podstavků; dva podstavkové pod dskou jednou a dva podstavkové pod dskou druhou.

26 Naděláš také svlaků z dříví setim. Pět jich bude dskám k straně příbytku jedné,

27 A pět svlaků dskám při straně příbytku druhé, a pět svlaků dskám k straně západní příbytku dosahující k oběma úhlům.

28 Ale prostřední svlak u prostřed desk provleče se od jednoho konce k druhému.

29 Ty pak dsky obložíš zlatem, a kruhy k nim uděláš zlaté, do nichž by svlakové byli uvlačováni; a obložíš i svlaky zlatem.

30 A tak vyzdvihneš příbytek podlé způsobu toho, kterýž tobě ukázán na hoře.

31 Uděláš i oponu z postavce modrého, a z šarlatu, a z červce dvakrát barveného, a z bílého hedbáví soukaného; dílem řemeslným uděláš ji s cherubíny.

32 A zavěsíš ji na čtyřech sloupích z dříví setim, obložených zlatem, (hákové jejich zlatí), na čtyřech podstavcích stříbrných.

33 A dáš oponu na háky, a vneseš vnitř za oponu truhlu svědectví; a oddělovati vám bude ta opona svatyni od svatyně svatých.

34 Položíš také slitovnici na truhlu svědectví v svatyni svatých.

35 A postavíš stůl vně před oponou, svícen pak naproti stolu v straně příbytku polední, a stůl dáš na stranu půlnoční.

36 A uděláš zastření dveří stánku z postavce modrého a z šarlatu, a z červce dvakrát barveného, a z bílého hedbáví přesukovaného, dílem vyšívaným.

37 K zastření pak tomu uděláš pět sloupů z dříví setim, kteréž obložíš zlatem, a hákové jejich zlatí; a sleješ k nim pět podstavků měděných.

   

来自斯威登堡的著作

 

Arcana Coelestia#6004

学习本章节

  
/10837  
  

6004. 'Do not be afraid of going down to Egypt' means that natural truth and all that accompanies it must be introduced into the facts known to the Church. This is clear from the representation of Jacob, the one who is told that he should 'go down to Egypt', as natural truth, dealt with just above in 6001; from the meaning of 'going down' as being introduced into, for in order that the introduction might be represented Jacob went down into Egypt together with all who were his; and from the meaning of 'Egypt' as the facts known to the Church, dealt with in 1462, 4749, 4964, 4966.

[2] What an introduction of truth into the facts known to the Church implies is this: The Church's factual knowledge at that time consisted of representatives and meaningful signs contained in ritual observances, for all the ritual observances of the Church sprang from those representatives and signs, as also did the factual knowledge which helped members of the Church to understand teachings about charity. From that factual knowledge they knew who were really meant by the poor, the needy, the wretched, the afflicted, the oppressed, widows, orphans, strangers, those bound in prison, the naked, the sick, the hungry, the thirsty, the lame, the blind, the deaf, the maimed, and many others whom they identified as distinct kinds of the neighbour. By making such distinctions they taught how charity should be exercised. This was what their factual knowledge at that time was like. But at the present day that knowledge has been completely wiped out, as is evident from the consideration that where these deprived persons are mentioned in the Word scarcely anyone knows more than that those who are literally so deprived are meant, for example that those who are literally widows are meant when 'widows' are mentioned, those literally strangers when 'strangers' are mentioned, those literally in prison when they are mentioned, and so on. The kind of knowledge spoken of here flourished in Egypt, which is why 'Egypt' means factual knowledge. The need for natural truth, which is 'Jacob', to be introduced into such knowledge is represented by Jacob's going down into Egypt with all that was his.

[3] Truths are said to be introduced into factual knowledge when they are gathered together into it so as to exist within it. This is done to the end that when some fact comes to mind the truths that have been gathered into it may be recollected at the same time. When for example someone thinks of a stranger, then because 'a stranger' means people who are to receive instruction, all the ways of exercising charity towards such people instantly spring to mind, which is to say that truths spring to mind. The same thing happens when he thinks of any of the other kinds of deprived persons. Once known facts have been filled with those truths any thought based on those facts expands and spreads far and wide, reaching indeed into many communities in heaven simultaneously. For since such factual knowledge consists of so many truths contained within itself, it opens out in that way without the person's being aware of it. But they must be truths that are held within it. It is also an essential feature of Divine order that interior things should gather themselves into exterior ones, or what amounts to the same, prior things into posterior ones, so that finally everything prior should be gathered into what is last and lowest and coexist with it. This is what happens in the entire natural creation. If this were not true, no one could be fully regenerated; for such a gathering of truths within known facts enables interior things and exterior ones, which would otherwise be at variance, to exist in agreement and act as one. If they are at variance the person cannot be governed by good because he lacks sincerity. Besides, factual knowledge dwells in virtually the same inferior light as a person's physical sight. This inferior light is such that, unless it is brightened from within by the light received from truths, it leads to falsities, especially those that are a product of the illusions of the senses, and to evils that are a product of falsities. The truth of this will be seen from my experience presented at the ends of chapters under Influx.

  
/10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.