Někdo se jednou zeptal Ježíše,
„Které je první přikázání ze všech?“
Ježíš mu odpověděl:
"Prvním ze všech přikázání je Slyš, Izraeli, Hospodinu, našem Bohu, Pán je jeden. A budeš milovat Pána, svého Boha, z celého svého srdce, z celé své duše, z celé své mysli a s celou svou sílu. “ Toto je první přikázání. A druhé, podobně jako toto, budete milovat svého bližního jako sebe samého. “ Neexistuje žádné jiné větší přikázání než tato. “ (Lukáš 12:28-34)
Nad všemi věcmi
Přikázání o lásce k Bohu a ostatním jsou tedy v první řadě nejdůležitější. Neexistuje žádný jiný větší. Ježíš dokonce řekl, že „celý Zákon a Proroci visí na těchto dvou přikázáních.“ (Matouš 22:40)
A toto učení se ve skutečnosti odráží v celé Bibli:
Peter napsal: „Především mají navzájem vroucí lásku.“ (1. list Petrův 4:8)
Paul také řekl, že bychom se měli nadovšetko oblékat (viz Koloským 3:14) a že bychom měli „nikomu nic nedlužit, kromě toho, abychom se navzájem milovali.“ (Římanům 13:8)
Láska se nazývá „vynikající než jakýkoli jiný dar nebo schopnost.“ (1. list Korintským 12:31)
„Nyní zůstaňte ve víře, naději a lásce, tito tři; ale největší z nich je láska.“ 1. list Korintským 13:13)
Zákon lásky se nazývá „královský zákon“ (List Jakubův 2:8), které nás „učí Bůh.“ (1. list Tesalonickým 4:9)
Jsme požádáni, abychom „milovali náš největší cíl“, (1. list Korintským 14:19, a „být zakořeněn a zakořeněn v lásce.“ (Efezkým 3:17)
Tyto zákony o lásce jsou tak důležité, že Pán řekl, že by měly být ve vašem srdci.
„Budeš je pilně učit svým dětem a budeš o nich mluvit, když budeš sedět ve svém domě, když budeš chodit po cestě, když budeš ležet a až vstaneš.“ (Deuteronomium 6:6,7)
„Ať se všechno, co děláš, děje s láskou.“ (1. list Korintským 16:14)
Síla proti zlu
Existuje několik velmi dobrých důvodů, proč jsme vedeni k tomu, abychom měli lásku nade vše. Jedním z důvodů je, že láska má moc nad zlem.
Paul napsal:
„Nenechte se přemoci zlem, ale přemoci zlo dobrem.“ (Římanům 12:21)
Osoba, která skutečně miluje Boha a svého bližního, bude chtít překonat v sobě jakékoli zlo, které je proti Bohu nebo ublíží bližnímu.
Například,
„láska nezávidí, neprokazuje se, není nafoukaná, nechová se hrubě, nehledá své vlastní, není provokována, nemyslí na zlo, neraduje se z bezpráví.“ (1. list Korintským 13:4-6)
Protože láska je proti konání zla, splňuje všechny zákony proti zlu.
„Nikomu nedlužíte nic jiného, než se navzájem milovat, protože ten, kdo miluje druhého, naplnil zákon; a proto nebudete cizoložit:„ Nezabiješ, “nebudeš krást,„ nebudeš vydejte falešné svědectví: ‚Nepožádáš, 'nebo pokud existuje nějaké jiné přikázání, je shrnuto v tomto rčení, totiž že budeš milovat svého bližního jako sám sebe. Láska neškodí bližnímu; proto je láska naplněním zákona. “ (Římanům 13:8-10)
Protože láska nás vede k odvrácení se od zla, přináší také odpuštění. Ježíš kdysi řekl o ženě, že „její hříchy, kterých je mnoho, jsou odpuštěny, protože hodně milovala.“ (Lukáš 7:47)
Řekl také: „Blahoslavení milosrdní, protože se dočkají milosrdenství.“ (Matouš 5:7)
Láska pacienta
Láska také přináší trpělivost. „Láska trpí dlouho ... nese všechno ... vydrží všechno. Láska nikdy nezklame.“ (1. list Korintským 13:4-8)
Jacob Rachel velmi miloval a byl ochotný pracovat pro jejího otce sedm let, aby získal její ruku. „Jacob tedy pro Rachel sloužil sedm let a zdálo se mu, že je to jen pár dní kvůli lásce, kterou k ní měl.“ (Geneze 29:20)
Born Again by Love
Dalším důvodem, proč láska přichází nade vše, je to, že prostřednictvím lásky se člověk znovu narodí. Peter popsal proces znovuzrození jako „očištění duší v poslušnosti pravdy skrze ducha v upřímné lásce k bratřím.“ (1. list Petrův 1:22)
John to řekl jednodušeji:
„Každý, kdo miluje, se narodil z Boha.“
Když milujeme ostatní, přecházíme ze smrti do života. (1. list Janův 3:14)
Důvod, proč se znovu narodíme, když milujeme ostatní, je ten, že se staneme jako Bůh. Ježíš nás požádal, abychom milovali druhé tak, jako on miloval nás. (Jan 13:34, 15:12)
Když máme Jeho druh lásky ke všem lidem, stáváme se znovuzrozen jako Jeho děti. (Matouš 5:43, Lukáš 6:35)
Kdy je křesťan křesťanem?
Jelikož prvním a nejdůležitějším ze všech Božích příkazů je milovat Pána a bližního, je hlavním znakem, který identifikuje křesťana, láska, kterou má k druhým.
Ježíš řekl:
„Podle toho všichni poznají, že jste Moji učedníci, pokud máte navzájem lásku.“
Znovu a znovu se od nás žádá, abychom se soudili podle lásky, kterou máme k druhým:
Nemilujme slovo ani jazyk, ale skutky a pravdu. A podle toho víme, že jsme z pravdy, a zajistíme si před Ním své srdce. (1. list Janův 3:18,19)
Pokud se milujeme navzájem, Bůh v nás přebývá, protože jeho láska v nás byla zdokonalena. (1. list Janův 4:12)
Víme, že jsme přešli ze smrti do života, protože milujeme bratry. Kdo nemiluje svého bratra, zůstává ve smrti. (1. list Janův 3:14)
Kdo činí dobro, je z Boha, ale kdo dělá zlo, Boha neviděl. (3. list Janův 1:11, a viz také, 1. list Janův 2:3-5, 3:10; 4:7,8)
Víra a láska
Pro některé lidi je víra důležitější než láska. Někteří se více zajímají o to, zda má křesťan správné přesvědčení, než o to, jak žije a miluje. Víra je samozřejmě důležitá - jak může člověk milovat Boha, aniž by v něj věřil? Jak můžete být milující, pokud nejste také věrní? V Novém zákoně jdou tito dva ruku v ruce. Zvažte, jak často například najdeme fráze jako „víra a láska.“ (1. list Timoteovi 1:14; 2:15; 4:12; 6:11; 2. list Timoteovi 1:13; 2:22; 3:10; Titovi 2:2)
Samotná víra je k ničemu. Nemůže zachránit člověka. Je to mrtvá víra. (List Jakubův 2:14,17)
„I ďáblové věří - a třesou se.“
Nezáleží na tom, kolik máte víry - bez lásky to stále není nic.
„Ačkoli mám dar proroctví a rozumím všem tajemstvím a veškerému poznání, a přestože mám veškerou víru, abych mohl hory odstranit, ale neměl jsem lásku, nejsem nic.“
Uctívání a láska
Uctívání a rituál jsou také bez lásky k ničemu. Pán si přeje „milosrdenství a ne oběť.“ (Ozeáš 6:6; Matouš 9:13; 12:7)
Láska je „více než všechny ty zápalné oběti,“ (Marek 12:33) a lepší než ten nejopatrnější desátek. (Lukáš 11:42)
„A co od vás Pán vyžaduje, abyste činili spravedlnost a milovali milosrdenství a chodili pokorně se svým Bohem?“ (Micheáš 6:8)
Láska přináší víru
Jedním z důvodů, proč by láska a víra nikdy neměly být odděleny, je to, že láska je zdrojem víry. Láska „věří všem věcem.“ (1. list Korintským 13:6)
Láska „raduje se z pravdy.“ (1. list Korintským 13:7)
Osoba, která miluje druhé „zná Boha, protože Bůh je láska, je láska.“ (1. list Janův 4:8)
Skutečná víra musí být ze srdce. (Římanům 10:10)
Tak „člověk, který miluje svého bratra, zůstává ve světle.“ (1. list Janův 2:9,10; porovnat Jan 3:19,20)
Záchrana lásky
Protože je to láska, která přivádí člověka k víře, je to také láska, která přivádí člověka do nebe. Někdo se Ježíše zeptal, jak může mít věčný život. Ježíš odpověděl, že by ho měl, kdyby jen miloval Pána a svého bližního. (Lukáš 10:25, 28; viz také Matouš 19:17-19)
Osoba, která na první místo staví lásku, je podle něj „nedaleko od Božího království.“
