Commentaar

 

Výkupné za mnoho - Co to může znamenat?

Door New Christian Bible Study Staff (machine vertaald in čeština)

Výkupné za mnohé – Co to může znamenat?

Téměř před 2000 lety byl ukřižován Ježíš Nazaretský – Ježíš Kristus. Zemřel. Bolestně. A pak, druhého rána poté, vstal z mrtvých. Jeho fyzické tělo bylo pryč – nebo spíše ve světle následných událostí se zdá, že se proměnilo v duchovní. (To je samo o sobě zajímavá věc k zamyšlení, ale není to předmětem tohoto článku.)

Místo toho se zde chceme zaměřit na některé věci, které jsou v Bibli řečeno o tom, proč Ježíš zemřel. Je v tom skoro 2000 let starý zmatek. Pojďme do toho kopat...

v Marek 10:42-45 (a dovnitř Matouš 20:25-28), nacházíme tuto známou lekci, která se objevuje pozdě v Ježíšově službě. Jakub a Jan – stále ještě pořádně nechápou hloubku toho, co se děje, lobbují u Ježíše za sliby, že budou sedět po Jeho levici a pravici, až bude „králem“. Ostatní učedníci jsou samozřejmě nespokojeni. Ježíš ví, co se děje, a tak je všechny shromažďuje a snaží se vysvětlit skutečnou povahu svého poslání a také jaké by mělo být jejich poslání.

Zde je text:

"Ježíš je však zavolal k sobě a řekl jim: "Víte, že ti, kteří jsou považováni za vládce nad pohany, panují nad nimi a jejich velcí nad nimi vykonávají moc." Tak tomu však nebude mezi vámi, ale kdokoli bude mezi vámi velký, bude vaším služebníkem: A kdokoli z vás bude nejvyšší, bude služebníkem všech. Neboť ani Syn člověka nepřišel, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil a položil svůj život výkupné za mnohé."

Výkupné. Řecké slovo, které se zde používá, je λύτρον neboli lutron, což znamená cenu za vykoupení nebo výkupné, z λύω, luo, za uvolnění, rozvázání nebo osvobození.

Někteří teologové převzali tento text a spojili jej s textem z příběhu o ukřižování, kdy Ježíš říká tři věci, které ukazují jeho trápení a jeho pocit odloučení od své Božské podstaty – „Bože můj, Bože můj, proč jsi opustil já?" a "Nicméně ne má vůle, ale tvá staň se" a "Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí."

Určitě to lze interpretovat jako určitý druh oběti, ve které Ježíš vystupuje jako jakýsi obětní beránek a svou smrtí nahrazuje lidskou rasu, která zklamala svého Otce. Někteří teologové to udělali. Anselm z Canterbury byl kolem roku 1000 nl jedním z vůdců frakce, která tento argument uvedla. Ale nemyslíme si, že to je správná cesta; ve skutečnosti si myslíme, že to byla špatná stopa, která byla dost škodlivá.

V novokřesťanské teologii nedává smysl, že se Bůh rozhněval. On je láska sama. Je zklamaný, když neopětujeme Jeho lásku? Tak určitě. Ale naštvaný? Ne. Určitě se to zdá, zvláště občas ve Starém zákoně, ale základní přirozeností Boha je láska.

A co víc, mělo by být ještě jasnější, že smrt Ježíšova fyzického těla by Boha Otce nezlepšila. Pamatujte, že jsou to skutečně JEDNA osoba, jedné mysli - ne dvě.

Místo toho se uskutečnil celý cyklus Boží inkarnace, služby, fyzické smrti a vzkříšení, aby se k lidstvu mohly dostat nové pravdy.

Zde je zajímavá pasáž, od Nebeská tajemství 1419,

"Pán, který je láskou samotnou, neboli podstatou a životem lásky všech v nebesích, chce dát lidskému pokolení vše, co je Jeho; což znamená Jeho výrok, že Syn člověka přišel, aby dal svůj život jako výkupné za mnohé."

Dále v Apocalypse Explained 328:15, najdeme toto vysvětlení:

Fráze ‚výkupné‘ znamená osvobodit lidi od nepravd a reformovat je pomocí pravd. To je vyjádřeno slovy: ‚Vykup mě, Jehovo, Bože pravdy‘“ (Žalmy 31:5)

Jedním z důvodů, proč Ježíš zemřel, bylo překonat moc pekla. Ježíš celý svůj život bojoval proti zlým duchům. Nejjasněji se to popisuje těsně po jeho křtu, kdy stráví 40 dní v divočině. Jeho utrpení na kříži bylo posledním bojem proti zlu a jeho vzkříšení bylo jeho konečným vítězstvím nad ním.

Pro každého člověka znamená překonání zla pokušení nebo boj se zlem. Když bojujeme proti zlu jednotlivě, Kristus bojoval proti zlu v kosmickém měřítku. Jeho smrt byla závěrem tohoto zápasu, ale nebyla to ztráta; byla to výhra. Bible říká, že Bůh vzal na sebe tělo a krev, aby

"...skrze smrt by mohl zničit toho, kdo měl moc smrti, to jest ďábla." (Židům 2:14,15)

Dalším důvodem, který Bible uvádí pro Ježíšovu smrt, bylo to, že mohl sjednotit svou lidskou přirozenost se svou Božskou přirozeností, aby v sobě mohl „udělat ze dvou jednoho nového člověka“ (Efezkým 2:14-16, srov. Jan 17:11, 21; 10:30).

Jsou uvedeny i další důvody:

Mohl „jít k Otci“ (Jan 13:3; 14:2, 28; 16:10).

Mohl být "oslaven" (Jan 17:1,5) nebo „vejdi do Jeho slávy“ (Lukáš 24:26).

Mohl by být "dokonalý" (Lukáš 13:32), nebo "posvěcený" (Jan 17:19).

Ve Swedenborgově Pravé křesťanské náboženství 86, říká,

"Jehova Bůh přišel na svět jako božská pravda za účelem vykoupení lidí. Vykoupení bylo záležitostí získání kontroly nad pekly, restrukturalizací nebes a pak založením církve."

Při ukřižování si síly zla myslely, že vyhrály. Tehdejší náboženské a občanské síly vedly k jeho odsouzení. Posmívali se mu. Dav se obrátil proti němu.

Smrt Ježíšova fyzického těla byla tímto způsobem „výkupným“: tím, že podstoupil toto mučení a smrt, mohl ukázat, že jeho duchovní síla přesahuje přirozenou smrt. Osvobodil nás, uvolnil z nadvlády pekel a založil novou církev -- novou cestu, kterou můžeme následovat.

De Bijbel

 

Jan 14:2

Studie

       

2 V domu Otce mého příbytkové mnozí jsou. Byť nebylo tak, pověděl bych vám.

Van Swedenborgs Werken

 

Arcana Coelestia #6451

Bestudeer deze passage

  
/ 10837  
  

6451. 'I am being gathered to my people' means that [spiritual good] will come to exist within the forms of good and the truths of the natural which spring from that good. This is clear from the representation of the sons of Israel and of the tribes named after them, to which 'his people' refers here, as forms of good and truths in the natural - dealt with in 3858, 3926, 3939, 5414, 5879, 5951, 6335, 6337 - which, it is self-evident, sprang from him; and from the meaning of 'being gathered to that people' as existing within those forms of good and truths. Since the subject here and in what follows is the gathering of spiritual good, which is 'Israel', that is, its coming to exist within the forms of good and the truths of the natural, which are 'his sons' or the tribes named after them, something must be said about how one is to understand all this.

[2] Within a person there is what is inmost; there are interior things beneath what is inmost; and there are exterior things. All these are utterly distinct and separate. They follow one after another in consecutive order, thus from what is inmost to what is outermost; and in accordance with that consecutive order there is also a flow from one into another. This being so, life flows in by way of what is inmost into the interior things, and by way of the interior things into the exterior ones, in accordance with the order in which they follow one another, and it does not come to rest except in what is last and lowest, where it is brought to a halt. And since interior things flow in accordance with order right through to what is last and lowest and are there brought to a halt, it is evident that interior things exist together within what is last and lowest. But they do so there in the following order: What is inmost and has flowed in occupies the central area; interior things, which are beneath what is inmost, encircle the central area; and exterior things are on the edge all the way round. This applies not merely in what is general and overall but also in every specific thing. The first kind of order is called consecutive order, whereas the second is called simultaneous order. The second arises from the first since everything simultaneous arises from what is consecutive, and then exists as it was when first brought into being.

[3] Because the interior things are also present all together in what is last and lowest, the appearance is that life exists in what is last and lowest, which is the body. The reality however is that it exists in interior things, yet not in them but in what is highest, which is the Lord, the Source of all life. This also explains why the life in the exterior things is obscure when compared with the life in the interior ones, for in exterior things the life is wholly general, the product of many, indeed countless elements that flow in from interior things, yet are seen all together as a general, single whole. All this now shows to some extent how one is to understand the idea that spiritual good, which is 'Israel', will come to exist within the forms of good and the truths of the natural, which are 'his sons' or 'the tribes'. For spiritual good, which is 'Israel', exists in the interior part of the natural, while the forms of good and the truths, which are 'his sons', exist in the exterior part of it. The idea that spiritual good will come to exist in them is meant by 'I am being gathered to my people'.

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.