De Bijbel

 

Joshua 5:13-15 : Joshua on Holy Ground

Studie

        |

13 And it came to pass, when Joshua was by Jericho, that he lifted up his eyes and looked, and, behold, there stood a man over against him with his sword drawn in his hand: and Joshua went unto him, and said unto him, Art thou for us, or for our adversaries?

14 And he said, Nay; but as captain of the host of the LORD am I now come. And Joshua fell on his face to the earth, and did worship, and said unto him, What saith my lord unto his servant?

15 And the captain of the LORD's host said unto Joshua, Loose thy shoe from off thy foot; for the place whereon thou standest is holy. And Joshua did so.

Commentaar

 

Sundej si boty!

   

Door New Christian Bible Study Staff (machine vertaald in čeština)

From a Sakura picnic, Yoyogi park, Tokyo, March 2016.

V tomto velmi krátkém příběhu v Knize Jozue, kapitola 5, anděl se zjevuje Jozuovi poblíž Jericha a říká mu, aby si zul boty, protože stojí na svaté zemi.

Podobná, ale známější pasáž je v příběhu o Mojžíšovi a hořícím keři, v Exodus 3:5, kde Jehova přikazuje Mojžíšovi, aby si znovu zul boty, protože je na svaté půdě.

Co tyto příběhy znamenají?

V obou příbězích je varování. Anděl, který se postaví Joshuovi, to udělá s taseným mečem. V Exodu je hořící keř a Jehova varuje Mojžíše: "Nepřibližuj se k tomuto místu." Tato varování znamenají, že Mojžíš a Joshua musí přestat myslet na Božství pouze ze smyslové úrovně. Místo toho potřebují začít přistupovat k Božství se svou vnitřní myslí, prostřednictvím toho, co milují a čemu rozumí.

Oběma je řečeno, aby si sundali boty. Proč? Boty představují nejnižší, smyslnou část naší mysli. Tato nízká, fyzicky orientovaná část naší mysli může překážet naší schopnosti pozvednout svou mysl a začít jasně přemýšlet o duchovních věcech.

To je zajímavé. Musíme být schopni pozvednout svou mysl, abychom byli schopni přijímat a přemýšlet o duchovních pravdách, a také je musíme prožívat prostřednictvím naší přirozené mysli v přirozeném světě. Musíme se naučit používat toto napětí mezi nadmořskou výškou a uzemněním.

Pokud uděláme pokrok ve svém duchovním myšlení a v prožívání pravd, které známe, postupně se přeformuje i naše přirozená mysl, takže je také schopna přijímat příliv od Pána. Zde jsou odkazy na dvě klíčové pasáže ve Swedenborgových dílech, které to dále vysvětlují:

Arcana Coelestia 6843, a Arcana Coelestia 6844.

De Bijbel

 

Jozue 5

Studie

        

1 Stalo se pak, když uslyšeli všickni králové Amorejští, kteříž bydlili za Jordánem k západu, a všickni králové Kananejští, kteříž bydlili při moři, že vysušil Hospodin vody Jordánské před syny Izraelskými, dokudž ho nepřešli: zemdlelo srdce jejich, aniž zůstalo více v nich duše před tváří synů Izraelských.

2 Toho času řekl Hospodin k Jozue: Udělej sobě nože ostré, a obřež opět syny Izraelské po druhé.

3 I udělal sobě Jozue nože ostré, a obřezal syny Izraelské na pahrbku Aralot.

4 Tato pak jest příčina, pro kterouž je obřezal Jozue, že všecken lid, kterýž byl vyšel z Egypta, pohlaví mužského, všickni muži bojovní zemřeli byli na poušti na cestě po vyjití z Egypta.

5 Nebo obřezán byl všecken lid, kterýž byl vyšel, ale žádného z toho lidu, kterýž se zrodil na poušti, na cestě po vyjití z Egypta, neobřezali.

6 (Nebo čtyřidceti let chodili synové Izraelští po poušti, dokudž nezahynul všecken národ mužů bojovných, kteříž byli vyšli z Egypta, ješto neposlouchali hlasu Hospodinova, jimžto zapřisáhl Hospodin, že neukáže jim země, kterouž s přísahou zaslíbil dáti otcům jejich, že ji nám dá, zemi oplývající mlékem a strdí.)

7 Ale syny jejich, kteréž postavil na místo jejich, ty obřezal Jozue, že byli neobřezaní; nebo žádný jich neobřezoval na cestě.

8 Když pak byl všecken lid obřezán, zůstali na místě svém v ležení, dokudž se nezhojili.

9 I řekl Hospodin k Jozue: Dnes jsem odjal pohanění Egyptské od vás. A nazval jméno místa toho Galgal až do tohoto dne.

10 Když pak ležení měli synové Izraelští v Galgala, slavili velikunoc čtrnáctého dne toho měsíce u večer, na rovinách Jericha.

11 I jedli z úrod té země na zejtří po velikonoci chleby nekvašené, a pražmu téhož dne.

12 I přestala manna na zejtří, když jedli z obilé té země, a již více neměli synové Izraelští manny, ale jedli z úrod země Kananejské toho roku.

13 Stalo se pak, když byl Jozue na poli Jericha, že pozdvihl očí svých a viděl, an muž stojí naproti němu, maje v ruce meč dobytý. I šel Jozue k němu, a řekl jemu: Jsi-li náš, čili nepřátel našich?

14 I odpověděl: Nikoli, ale já jsem kníže vojska Hospodinova, a nyní jsem přišel. I padl Jozue tváří svou na zem, a pokloniv se, řekl jemu: Co pán můj chce mluviti služebníku svému?

15 Tedy odpověděl kníže vojska Hospodinova k Jozue: Szuj obuv svou s noh svých, nebo místo, na němž stojíš, svaté jest. I učinil tak Jozue.