Nauku lze definovat jako organizovanou pravdu, která informuje o tom, jak jednáme a přemýšlíme o světě.

V běžném zvyku není „doktrína“ něčím, co musí být velkolepé nebo vážné. Všichni máme doktríny o mnoha malých věcech, jako je péče o trávník, údržba auta nebo úprava chilli; tento druh doktríny je jen způsob, jakým něco děláme, protože si myslíme, že je to správný způsob. Často je důvodem těchto doktrín to, že je to tak, jak to udělali naši rodiče, že jsme to někde četli nebo že se to prostě zdá správné.

Každý má nějakou doktrínu o tom, jak žije svůj život obecně, jako je charitativní doktrína ohlížet se na druhé nebo sobecká doktrína „já první“. Ať už jsme o tom hodně přemýšleli nebo ne, žijeme v souladu s naší doktrínou – svým způsobem myšlení.

Swedenborg použil „doktrínu“ zcela konkrétně ve smyslu organizovaného uspořádání duchovních nauk o různých aspektech reality. Všechna náboženství mají posvátnou víru, některá z nich psaná, jako je Bible nebo Korán, a některá ústní. Z těchto přesvědčení zakládají doktrínu. V mnoha případech organizace stejného náboženství zdůrazní nebo odmítnou různé soubory pravd a vyvinou různé formy doktríny. Různá náboženství se navíc nebudou shodnout na platnosti původních přesvědčení. Ale většina by souhlasila s tím, že Pravda s velkým T pochází z nějaké verze Boha.

Spisy pro novou církev nám říkají, že v Bibli představují města nauku. Bylo to proto, že města byla organizovaná sídla, domov mnoha lidí, místa, kde docházelo k výměně myšlenek a zboží mezi lidmi. Byla to místa, která mohla pojmout různé čtvrti a která mohla být opevněna. Na duchovní úrovni lze všechny tyto věci říci o doktríně. Je zajímavé si všimnout, jak často jsou ve Slově zmíněna města, která mají být dobývána, bydlet v nich nebo postavena. Zmínka o městě přichází již v Geneze 4:17, těsně po vyhnání ze zahrady Eden, kde je nám řečeno, že Kain postavil město v zemi Nod a pojmenoval ho po svém synovi Enochovi. Pak dovnitř Geneze 11, muži nestaví jen známou babylonskou věž, ale také město, jehož součástí byla věž. Jsou zde zmíněny stovky dalších měst a znamenají různé struktury nauky.

Konečně v předposlední kapitole Slova (Zjevení Janovo 20) je nám řečeno o sestupu od Boha města Nový Jeruzalém, který sestoupil na zem. My v Nové církvi věříme, že toto město představuje novou doktrínu, danou Pánem, sepsanou a publikovanou Emanuelem Swedenborgem v roce 1700, která řeší falešné myšlenky, které vstoupily do křesťanství, myšlenkami tří osob v Bohu a s pozdější víra ve spasení pouze vírou.

Nová křesťanská doktrína tvrdí, že je jeden Bůh – jedna Božská Osoba, kterou je Pán Bůh Ježíš Kristus, a že spasení vyžaduje spojení víry a lásky k bližnímu (víru v pravé ideje a lásku k Bohu a bližnímu).

(Referenties: Zjevená Apokalypsa 320, 902; Nebeská tajemství 399, 402, 3364 [2]; Nauka Nového Jeruzaléma o Písmu svatém 54; Nauka Nového Jeruzaléma O Pánu 63; Nový Jeruzalém a jeho nebeská nauka 7; Pravé křesťanské náboženství 508 [5])

399. Genesis 4:17:

„I poznal Kain svou ženu, ta otěhotněla a porodila Enocha. Tu se dal do stavby města a nazval to město Enoch, podle jména svého syna.“

Slova Kain poznal svou ženu, ta otěhotněla a porodila Enocha znamenají, že tento rozkol (čili bludná víra) způsobil vznik jiné víry, která byla nazvána Enoch.

Městem, které (Kain) stavěl je myšleno všechno, co patří k nauce tohoto kacířstva. Protože tento rozkol neboli kacířství bylo nazváno Enoch, je řečeno, že jméno tohoto města bylo nazváno po jménu jeho syna Enocha.