318. Kapitole 36. Nekřesťané neboli národy mimo církev v nebi.
Obecně panuje názor, že ti, kdo se nenarodili v církvi a nazývají se nekřesťané neboli pohané, nemohou být spaseni, protože nemají Slovo, a nevědí tedy nic o Pánu; a bez Pána není nikdo spasen. Mohlo by však být známo, že i tito lidé bývají spaseni, a to proto, že milosrdenství Pána je univerzální, tedy vztahuje se na každého. Nekřesťané se narodili lidmi právě tak jako lidé v církvi, jichž je poměrně málo. Není to jejich vinou, že nevědí nic o Pánu. Každý s alespoň trochu osvíceným rozumem může vidět, že žádný člověk se nenarodil pro peklo, neboť Pán je Láska sama a Jeho láska si přeje spasit všechny. Proto zařídil, aby všichni lidé měli nějaké náboženství, jehož prostřednictvím by uznávali Božství a vedli vnitřní život. Žít podle náboženství znamená žít vnitřně, neboť tehdy se člověk zaměřuje na Božství; a nakolik se na ně zaměřuje, natolik se nesoustřeďuje na svět, ale vzdaluje se od světa, a tedy i od světského života, který je životem vnějším.