Библия

 

Luke 24:18

Учиться

       

18 And the one of them, whose name was Cleopas, answering said unto him, Art thou only a stranger in Jerusalem, and hast not known the things which are come to pass therein these days?

Комментарий

 

Na cestě do Emmausu

Написано Joe David (Машинный перевод на čeština)

Lelio Orsi's painting, Camino de Emaús, is in the National Gallery in London, England.

V každém evangeliu je něco o Ježíšově zjevení jeho učedníkům po nedělním ránu, kdy našli hrobku prázdnou. Například viz Matouš 28:16-20; Marek 16:14-19; Lukáš 24:13-33; Jan 20:19-31, a Jan 21.

V Luku je příběh dvou učedníků, kteří jdou z Jeruzaléma do vesnice Emmaus, chůze asi sedm mil. Krátce poté, co opustí město, je osloven jiným cestovatelem, který si všiml jejich ustaraných tváří a seriózních rozhovorů a ptá se jich, co je trápí. Když spolu chodili, ptali se cizince: „Neslyšeli jste o potížích v Jeruzalémě, jak byl prorok z Galilee, o kterém jsme doufali, že bude tím, kdo zachrání Izrael, propuštěn z ukřižování? A divně říci, že když některé ženy šly třetí den, aby pomazaly jeho tělo, uviděli anděly, kteří jim řekli, že tam není, ale vstal z mrtvých. “

Když to cestovatel uslyší, vyzve je, aby nevěřili, a říká: „Nevidíte, že Kristus musel tyto věci trpět a vstoupit do jeho slávy?“ Cizinec pak řekne dvěma učedníkům mnoho věcí týkajících se Ježíše, z Mojžíšových knih a proroků ve Starém zákoně. Oba učedníci poslouchají s úžasem, ale cizince nezná. Nakonec dorazí k Emmausovi. Zdá se, že cizinec chce pokračovat, když se obě zastaví, ale prosí ho, aby také zastavil, protože je pozdě v den, a chtějí slyšet víc. Všichni se tedy posadí, aby se podělili o večerní jídlo, a když si cizinec vezme bochník chleba a rozbije ho a rozdá mu kousky, oči se mu otevřou a poznají ho a on zmizí.

Člověk si dokáže představit ohromenou úctu, která jim přišla, když si uvědomili, že to byl Ježíš. Věděli, že byl ukřižován, a přesto s nimi chodil několik hodin. Ženy měly pravdu! Andělé měli pravdu! Byl naživu!

Nová církev věří, že existují vnitřní významy pro všechny příběhy ve Slově Páně, posvátné bible a že tento vnitřní význam, v doslovných příbězích o Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, Joshua, Samuelovi, Davidovi a odpočinek a všechna slova proroků od Izaiáše po Malachiáš a čtyři evangelia ... tento význam je to, co činí slovo svatým.

Co tedy můžeme vidět v tomto příběhu? Tento vnitřní význam v „Mojžíšovi a prorokech“ je příběhem Ježíšova života na světě, od jeho narození v Betlémě přes všechny jeho rostoucí roky až po Jeho „smrt“ a poté jeho vzestup. Protože to Ježíš věděl, a jistě si přečetl Písmo a porozuměl jim vnitřně, věděl dlouho, jak se jeho pozemský život uzavře, a že je nutné, aby se uzavřel, jak bylo „psáno“, aby zachránit lidskou rasu. A tak řekl těmto dvěma učedníkům ten příběh, když kráčeli k Emmausovi.

Více o té procházce ... Ve Slově jakákoli zmínka o chůzi opravdu odkazuje na to, jak žijeme svůj život ze dne na den. V mnoha příbězích Slova se říká, že někdo chodil s Bohem. Říká se, že bychom měli chodit Jeho cestami a že bychom měli jít rovnou a úzkou cestou.

Také v tomto příběhu nám bylo řečeno, že se jednalo o cestu šedesáti stadionů (v původním Řecku). Šedesát (nebo jiné násobky „šesti“) představuje celoživotní dílo odmítání pokušení, které pocházejí z naší vrozené sobectví. Vysvětlená Apokalypsa 648. Tato cesta k Emauzi tedy znamená naši životní cestu - jako osoba, která se snaží následovat Pánova učení a stát se andělem.

Cíl byl Emmaus. Ve Slově každé město představuje doktrínu, organizovaný soubor pravd, které jsme dali do pořádku, abychom mohli žít podle nich - našich pravidel života. Vidět Nebeská tajemství 402. Nejsou nutně dobré, jako u Jeruzaléma nebo Betléma, ale mohou to být také zlé doktríny, např. Sodom nebo Babylon. Můj slovník mi říká, že jméno Emmaus znamená „horké prameny“. Dalším univerzálním významem ve Slově je to, že voda znamená pravdu ve svém prospěšném použití, ale může také znamenat pravdu zkroucenou do falešnosti těmi v pekle, v opačném smyslu. Viz například Nebeská tajemství 790. Pomyslete na studny, které vykopal Abraham, nebo na vody, které Ježíš zaslíbil ženě Samaří, když mluvili Jacobovou studnou, nebo na čistou řeku vody tekoucí zpod trůnu v Novém Jeruzalémě v knize Zjevení. V opačném smyslu, kde je voda ničivá, pomyslete na povodeň, která zničila všechny kromě Noee a jeho rodinu, nebo Rudé moře, které se muselo rozdělit, aby se mohly Izraelské děti přejít. Prameny zastoupené Emmausem byly ze Slova, které jsme pro nás použili, probublávané svaté pravdy. A to jsou horké prameny a teplo znamená lásku. To je náš cíl, kde z nás plyne pravda a láska společně, v neustálém proudu od Pána.

Tato prostá malá anekdota o tom, jak se učedníci setkávají s Pánem na cestě k Emmaus, není jen příběhem Ježíšova vzkříšení s duchovním tělem. Je to také příběh o tom, jak bychom měli žít svůj život. Můžeme cestovat k nebi, poslouchat Pána, kráčet v cestě s ním a nakonec zlomí chléb a večeří s námi.

Из произведений Сведенборга

 

Apocalypse Revealed # 662

Изучить этот эпизод

  
/ 962  
  

662. 15:3 They sing the song of Moses, the servant of God, and the song of the Lamb. This symbolizes a confession springing from charity, thus from a life in accordance with the precepts of the Law contained in the Ten Commandments, and from a faith in the Divinity of the Lord's humanity.

To sing a new song means to joyfully confess from the heart and affection that the Lord alone is the Savior and Redeemer and the God of heaven and earth, as may be seen in nos. 279, 617 above. Here, however, the song is called not a new song, but the song of Moses, the servant of God, and the song of the Lamb; and the song of Moses symbolizes a confession springing from a life in accordance with the precepts of the Law that constitute the Ten Commandments, thus from charity, while the song of the Lamb symbolizes a confession springing from a faith in the Divinity of the Lord's humanity. For the Lamb means the Lord in respect to His Divine humanity (nos. 269, 291, 595), while Moses in a broad sense means all the law written in his five books, and in a strict sense, the Law called the Ten Commandments; and because this serves people in the way they live, the song of Moses is called the song of Moses, the servant of God. For in the Word a servant means someone or something that serves (no. 380), in this case for the way one is to live.

[2] Moses in a broad sense is called the Law because his five books are called the Law. All the commandments, judgments and statutes given through him in his five books are called the Law, as may be seen in no. 417 above. That everything written in those books is called Moses and the Law of Moses can be seen from the following passages:

Philip... said..., "We have found Him of whom Moses in the Law, and of whom the prophets, wrote, Jesus...." (John 1:45)

In the law Moses commanded us to stone such. (John 8:5)

...the days of their purification according to the Law of Moses were completed... (Luke 2:22)

...all things must be fulfilled which were written in the Law of Moses and the Prophets... concerning Me. (Luke 24:44, cf. 24:27)

Did not Moses give you the Law? ...Moses... gave you circumcision... so that the Law of Moses should not be broken... (John 7:19, 22-23)

Abraham said to (the rich man in hell), "They have Moses and the prophets; let them hear them... If they do not hear Moses and the prophets, neither will they be persuaded if someone should rise from the dead." (Luke 16:29, 31)

The curse and the oath written in the Law of Moses the servant of God has been poured out on us... As it is written in the Law of Moses, all this evil has come upon us. (Daniel 9:11, 13)

Remember the Law of Moses, My servant, which I commanded him... (Malachi 4:4)

Jehovah said to Moses, "Behold, I will come to you in the mist of a cloud, that the people may hear when I speak with you, and also believe you forever." (Exodus 19:9)

[3] It can be seen from this that Moses in a broad sense means the Word written by him, called the Law. That Moses means the Law that constitutes the Ten Commandments also then follows, and the more so because Moses hewed out the tablets after he broke the first ones (Exodus 34:1, 4); and when he brought them down, his face shone (Exodus 34:29-35). That is why Moses in paintings is depicted holding the tablets in his hand. Moreover, we are told in Mark, "Moses said, Honor your father and your mother" (Mark 7:10). And Joshua "wrote on the stones (of the altar) a copy of the Law of Moses" (Joshua 8:32). That Law was the Ten Commandments.

It can be seen from this that in the present case, the song of Moses, the servant of God, means nothing else than a confession springing from charity, thus from a life in accordance with the precepts of the Law contained in the Ten Commandments.

  
/ 962  
  

Many thanks to the General Church of the New Jerusalem, and to Rev. N.B. Rogers, translator, for the permission to use this translation.