553. Ti, kdo žijí v nebi ve vzájemné lásce, neustále postupují k jaru svého mládí a čím více tisíc let tam žijí, tím šťastnější a radostnější jejich jaro je. Tento proces probíhá věčně, jeho nikdy nekončící růst je v souladu s postupem a růstem schopnosti vzájemné lásky, účinné lásky k bližnímu a víry. Ty ženy, které zemřely staré a sešlé věkem a které žily ve víře v Pána, v účinné lásce k bližnímu a ve šťastné manželské lásce se svým manželem, postupují s průběhem let stále více do rozkvětu mládí a raného ženství a také do krásy, která překonává všechny existující představy o kráse, kterou kdy vnímalo lidské oko. Dobro a účinná láska k bližnímu totiž formují svou vlastní podobu a způsobují tak, že vyzařují z každého nejmenšího rysu obličeje, takže tyto rysy jsou vlastně tou pravou podobou účinné lásky k bližnímu. Někteří lidé to spatřili a žasli.
Podoba účinné lásky k bližnímu, jak ji vidíme v životě na onom světě, je taková, že je to účinná láska sama, která zpodobňuje a je zpodobňována, a to takovým způsobem, že celý anděl a obzvláště jeho obličej jako by byl láskou k bližnímu. Účinná láska je jednak viditelná a jednak je vnímána myslí. Vidět tuto podobu znamená vidět nevyjádřitelnou krásu, která se dotýká nejhlubších vrstev mysli a naplňuje je účinnou láskou k bližnímu. Prostřednictvím krásy této podoby jsou vyobrazeny pravdy víry a jsou dokonce z této podoby vnímány. Ti, kdo žili životem víry v Pána, to je podle víry, jež má svůj původ v účinné lásce k bližnímu, stávají se těmito viditelnými podobami – těmito krásami – v příštím životě. Všichni andělé jsou takovými nekonečně různými podobami a z nich se skládá nebe.
