190. KAPITOLA 3. Genesis 3, verše 1-13.
1. Nejzchytralejší ze vší polní zvěře, kterou Hospodin Bůh učinil, byl had. Řekl ženě:
„Jakže, Bůh vám zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?“
2. Žena hadovi odvětila:
„Plody ze stromů v zahradě jíst smíme.
3. Jen o plodech ze stromu, který je uprostřed zahrady, Bůh řekl: ‚Nejezte z něho, ani se ho nedotkněte, abyste nezemřeli.‘“
4. Had ženu ujišťoval:
„Nikoli, nepropadnete smrti.
5. Bůh však ví, že v den, kdy z něho pojíte, otevřou se vám oči a budete jako Bůh znát dobré i zlé.“
6. Žena viděla, že je to strom s plody dobrými k jídlu, lákavý pro oči, strom slibující vševědoucnost. Vzala tedy z jeho plodů a jedla, dala také svému muži, který byl s ní, a on též jedl.
7. Oběma se otevřely oči: poznali, že jsou nazí. Spletli tedy fíkové listy a přepásali se jimi.
8. Tu uslyšeli hlas Hospodina Boha procházejícího se po zahradě za denního vánku. I ukryli se člověk a jeho žena před Hospodinem Bohem uprostřed stromoví v zahradě.
9. Hospodin Bůh zavolal na člověka:
„Kde jsi?“
10. On odpověděl:
„Uslyšel jsem v zahradě tvůj hlas a bál jsem se. A protože jsem nahý, ukryl jsem se.“
11. Bůh mu řekl:
„Kdo ti pověděl, že jsi nahý? Nejedl jsi z toho stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst?“
12. Člověk odpověděl:
„Žena, kterou jsi mi dal, aby při mně stála, ta mi dala z toho stromu a já jsem jedl.“
13. Proto řekl Hospodin Bůh ženě:
„Cos to učinila?“ Žena odpověděla:
„Had mě podvedl a já jsem jedla.“
Stručný obsah vnitřního smyslu 3. kapitoly Genesis, veršů 1-13
Tato kapitola pojednává o třetím stavu lidí Nejstarší církve, které plně ovládla touha po vlastním Já.
