La Bibbia

 

Leviticus 8

Studio

   

1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

2 Vezmi Arona a syny jeho s ním, i roucha jejich a olej pomazání, též volka k oběti za hřích, a dva skopce, a koš s přesnými chleby,

3 A shromažď všecko množství ke dveřím stánku úmluvy.

4 I učinil Mojžíš, jakž přikázal jemu Hospodin, a shromáždilo se všecko množství ke dveřím stánku úmluvy.

5 Tedy řekl Mojžíš tomu množství: Totoť jest to slovo, kteréž přikázal vykonati Hospodin.

6 A rozkázav přistoupiti Mojžíš Aronovi a synům jeho, umyl je vodou.

7 A oblékl jej v sukni a přepásal ho pasem, a oděv ho pláštěm, dal náramenník svrchu na něj, a připásal jej pasem náramenníka a otáhl ho jím.

8 A vložil na něj náprsník, do něhožto dal urim a thumim.

9 Potom vstavil čepici na hlavu jeho; a dal na čepici jeho po předu plech zlatý, korunu svatou, jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi.

10 Vzal také Mojžíš olej pomazání a pomazal příbytku i všech věcí, kteréž byly v něm, a posvětil jich.

11 A pokropil jím oltáře sedmkrát, a pomazal oltáře i všeho nádobí jeho, též umyvadla i s podstavkem jeho, aby to všecko posvěceno bylo.

12 Vlil také oleje pomazání na hlavu Aronovu, a pomazal ho ku posvěcení jeho.

13 Rozkázal také Mojžíš přistoupiti synům Aronovým, a zobláčel je v sukně, a opásal je pasem, a vstavil na ně klobouky, jakož byl přikázal Hospodin jemu.

14 A přivedl volka k oběti za hřích, i položil Aron a synové jeho ruce své na hlavu volka oběti za hřích.

15 I zabil jej a vzal krev jeho, a pomazal rohů oltáře vůkol prstem svým, a tak očistil oltář. Ostatek pak krve vylil k spodku oltáře a posvětil ho k očišťování na něm.

16 Vzal také všecken tuk, kterýž byl na střevách, a branici s jater a obě ledvinky i tuk jejich, a pálil to Mojžíš na oltáři.

17 Volka pak toho i kůži jeho, i maso jeho, i lejna jeho spálil ohněm vně za stany, jakož byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.

18 Potom přivedl skopce oběti zápalné, a položil Aron i synové jeho ruce své na hlavu toho skopce.

19 I zabil jej, a pokropil Mojžíš krví oltáře po vrchu vůkol.

20 Skopce také rozsekal na kusy jeho, a pálil Mojžíš hlavu, kusy i tuk.

21 Střeva pak a nohy vymyl vodou, a tak spálil Mojžíš všeho skopce na oltáři. I byl zápal u vůni líbeznou, obět ohnivá Hospodinu, jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi.

22 Rozkázal také přivésti skopce druhého, skopce posvěcení, a položil Aron i synové jeho ruce své na hlavu skopce.

23 I zabil jej, a vzav Mojžíš krve jeho, pomazal jí konce pravého ucha Aronova a palce ruky jeho pravé, i palce nohy jeho pravé.

24 Tolikéž synům Aronovým rozkázav přistoupiti, pomazal kraje ucha jejich pravého a palce ruky jejich pravé, též palce nohy jejich pravé, a vykropil krev na oltář svrchu vůkol.

25 Potom vzal tuk a ocas i všecken tuk přikrývající droby a branici s jater, též obě dvě ledvinky i tuk jejich i plece pravé.

26 Také z koše přesných chlebů, kteříž byli před Hospodinem, vzal jeden koláč přesný a jeden pecník chleba s olejem a jeden oplatek, a položil to s tukem a s plecem pravým.

27 A dal to všecko v ruce Aronovy a v ruce synů jeho, rozkázav obraceti sem i tam v obět obracení před Hospodinem.

28 Potom vzav z rukou jejich, pálil to na oltáři v zápal. Posvěcení toto jest u vůni rozkošnou, obět ohnivá Hospodinu.

29 Vzal také Mojžíš hrudí a obracel je sem i tam v obět obracení před Hospodinem;a z skopce posvěcení dostal se Mojžíšovi díl, jakož mu byl přikázal Hospodin.

30 Vzal také Mojžíš oleje pomazání a krve, kteráž byla na oltáři, a pokropil Arona i roucha jeho, též synů Aronových a roucha jejich s ním. A tak posvětil Arona i roucha jeho, též synů jeho i roucha jejich s ním.

31 I řekl Mojžíš Aronovi a synům jeho: Vařte to maso u dveří stánku úmluvy, a jezte je tu, i chléb, kterýž jest v koši posvěcení, jakož jsem přikázal, řka: Aron a synové jeho jísti budou je.

32 Což by pak zůstalo masa i chleba toho, ohněm to spálíte.

33 A ze dveří stánku úmluvy za sedm dní nevycházejte až do dne, v kterémž by se vyplnili dnové svěcení vašeho; nebo za sedm dní posvěcovány budou ruce vaše.

34 Jakož se stalo dnešní den, tak přikázal Hospodin činiti k očištění vašemu.

35 Protož u dveří stánku úmluvy zůstanete ve dne i v noci za sedm dní, a ostříhati budete nařízení Hospodinova, abyste nezemřeli; nebo tak mi jest přikázáno.

36 Učinil tedy Aron i synové jeho všecky věci, kteréž přikázal Hospodin skrze Mojžíše.

   

Commento

 

Spiegazione di Levitico 8

Da Henry MacLagan (tradotto automaticamente in Italiano)

Versi 1-5. Il soggetto generale di tutto il capitolo è la glorificazione del Signore e, allo stesso tempo, la rigenerazione dell'uomo.

Versetto 6. E prima, per quanto riguarda il Signore, c'è la separazione dell'Umano dalla madre, e per quanto riguarda l'uomo la purificazione dal male attuale attraverso il pentimento

Versi 7-13. Poi segue che c'è la ricezione delle Verità Divine in ordine successivo, e la congiunzione della verità con il bene che dà saggezza e illuminazione

Versi 14-17. Anche gli affetti naturali devono essere purificati, in modo che possano essere portati in armonia con gli affetti superiori

Versi 18-21. Inoltre, gli affetti spirituali devono essere interamente consacrati al Signore, e così il bene dell'innocenza deve essere realizzato sia internamente che esternamente

Versetti 22-30. Ed ora, quindi, l'uomo rigenerato è pienamente inaugurato nella realizzazione del bene, e quindi in una vita di bene che agisce mediante la verità, e di conseguenza nella vita attiva della carità seguita dalla reciproca congiunzione della verità con il bene

Versi 31-36. Dopo di che c'è la piena e perpetua appropriazione del bene senza alcuna mescolanza di male; e così si compie la glorificazione del Signore e la rigenerazione dell'uomo, prima con la completa separazione da tutto il male, e in secondo luogo con l'accoglienza di tutto il bene e la verità incarnata in perfetta obbedienza, secondo le leggi dell'Ordine Divino per influsso del Signore e per cooperazione da parte dell'uomo.

Dalle opere di Swedenborg

 

Arcana Coelestia #6993

Studia questo passo

  
/ 10837  
  

6993. 'And I will be with your mouth, and teach you the things you will speak' means the Divine in every single thing that emanates from the Divine Human. This is clear from the meaning of 'being with the mouth', when said by Jehovah, as being with the things it utters ('mouth' meaning utterance, see above in 6987, 6988), and since these words are addressed to Moses, who represents the Lord in respect of the law of God in the Divine Human, 'I will be with your mouth' means the Divine in the things that emanate from the Divine Human; and from the meaning of 'teaching you the things you will speak' as emanating. For 'teaching and 'speaking' mean flowing in; but when they are used in reference to the Lord's Divine, emanating is meant. For from the Lord's Divine Human emanates Divine Truth, which is called the Holy Spirit. And since the Lord when He was in the world was Himself Divine Truth, He taught matters of love and faith. He did not do so at that time through the Holy Spirit, as He teaches in John,

The Holy Spirit was not yet because Jesus was not yet glorified. John 7:39.

But after the Lord had become Jehovah, that is, Divine Good, in respect of the Human also, which was after the Resurrection, He was no longer Divine Truth. This now emanated instead from His Divine Good. The fact that the Holy Spirit is Divine Truth which emanates from the Lord's Divine Human, and not any spirit or spirits existing from eternity, is plainly evident from the Lord's words in the text quoted above - 'the Holy Spirit was not yet' - as well as from the consideration that a spirit himself cannot emanate from Him, only that which is holy with a spirit, that is, something holy which emanates from the Lord and is uttered by the spirit. See also 6788.

[2] From all this it now follows that within the Lord the entire Trinity is complete; that is to say, within Him are Father, Son, and Holy Spirit, and thus that there is one God, not three who, though persons distinct from one another, are said to constitute one Deity. In the Word the names Father, Son, and Holy Spirit were used in order that people might acknowledge the Lord and also the Divine within Him. For mankind was in such thick darkness, as it also is at the present day, that it could not in any other way have acknowledged anything Divine in the Lord's Human; being wholly incomprehensible to them it would have been entirely beyond belief. Furthermore the truth is that there is a Trinity, but within one, who is the Lord; and Christian Churches also acknowledge that the Trinity resides within Him in completeness. In addition the Lord explicitly taught that He was one with the Father, John 14:9-12, and that what is holy, which is spoken by the Holy Spirit, is not the Spirit's but the Lord's, in John,

The Paraclete, the Spirit of Truth, will not speak from Himself, but whatever He hears He will speak. He will glorify Me, because He will take of what is Mine and declare it to you. John 16:13-14.

The fact that 'the Paraclete' is the Holy Spirit is stated in John 14:26.

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.