Библията

 

Genesis 25

Проучване

   

1 Abraham pak opět pojal ženu jménem Ceturu.

2 Kterážto porodila jemu Zamrana, a Jeksana, a Madana, a Madiana, Jezbocha a Suecha.

3 Jeksan potom zplodil Sábu a Dedana. Synové pak Dedanovi byli: Assurim, a Latuzim, a Laomim.

4 Ale synové Madianovi: Efa, a Efer, a Enoch, a Abida, a Helda; všickni ti synové byli Cetury.

5 I dal Abraham Izákovi všecko, což měl.

6 Synům pak ženin svých dal Abraham dary, a odeslal je od Izáka syna svého, ještě živ jsa, k východu do země východní.

7 Tito pak jsou dnové let života Abrahamova, v nichž byl živ: Sto sedmdesáte a pět let.

8 I skonal a umřel Abraham v starosti dobré, stár jsa a plný dnů; a připojen jest k lidu svému.

9 Tedy pochovali ho Izák a Izmael synové jeho v jeskyni Machpelah, na poli Efrona, syna Sohar Hetejského, naproti Mamre,

10 Na tom poli, kteréž byl koupil Abraham od synů Het; tu pochován jest Abraham i Sára manželka jeho.

11 Po smrti pak Abrahamově požehnal Bůh Izákovi synu jeho, a bydlil Izák u studnice Živého vidoucího mne.

12 Tito jsou pak rodové Izmaele syna Abrahamova, jehož porodila Agar Egyptská, děvka Sářina, Abrahamovi.

13 A tato jsou jména synů Izmaelových, jimiž se jmenují po rodech svých: Prvorozený Izmaelův Nabajot, po něm Cedar, a Adbeel a Mabsan,

14 A Masma, a Dumah a Massa,

15 Hadar a Tema, Jetur, Nafis a Cedma.

16 Ti jsou synové Izmaelovi, a ta jména jejich, po vsech jejich, a po městech jejich, dvanáctero knížat po čeledech jejich.

17 (Bylo pak života Izmaelova sto třidceti a sedm let, i skonal; a umřev, připojen jest k lidu svému.)

18 A bydlili od Hevilah až do Sur, jenž jest proti Egyptu, když jdeš do Assyrie; před tváří všech bratří svých položil se.

19 Tito jsou také rodové Izáka syna Abrahamova: Abraham zplodil Izáka.

20 Byl pak Izák ve čtyřidcíti letech, když sobě vzal za manželku Rebeku, dceru Bathuele Syrského, z Pádan Syrské, sestru Lábana Syrského.

21 I modlil se Izák pokorně Hospodinu za manželku svou; nebo byla neplodná. A uslyšel jej Hospodin; a tak počala Rebeka manželka jeho.

22 A když se děti potiskali v životě jejím, řekla: Má-liť tak býti, proč jsem já počala? Šla tedy, aby se otázala Hospodina.

23 I řeklHospodin: Dva národové jsou v životě tvém, a dvůj lid z života tvého se rozdělí; lid pak jeden nad druhý bude silnější, a větší sloužiti bude menšímu.

24 A když se naplnili dnové její, aby porodila, a aj, blíženci byli v životě jejím.

25 I vyšel první ryšavý všecken, a jako oděv chlupatý; i nazvali jméno jeho Ezau.

26 Potom pak vyšel bratr jeho, a rukou svou držel Ezau za patu; pročež nazváno jest jméno jeho Jákob. A byl Izák v šedesáti letech, když ona je porodila.

27 A když dorostli ti děti, byl Ezau lovec umělý, chodě po polích; Jákob pak byl muž prostý a v staních bydlil.

28 I byl Izák laskav na Ezau, proto že z lovu jeho míval pokrm; ale Rebeka laskava byla na Jákoba.

29 Uvařil pak Jákob krmičku. Tedy Ezau přišel z pole zemdlený,

30 A řekl Jákobovi: Dej mi, prosím, jísti krmě té červené, nebo jsem umdlel. (Protož nazváno jest jméno jeho Edom.)

31 Odpověděl Jákob: Prodej mi dnes hned prvorozenství své.

32 I řekl Ezau: Aj, já k smrti se blížím, k čemuž mi tedy to prvorozenství?

33 Jákob: Přisáhni mi dnes hned. I přisáhl mu, a prodal prvorozenství své Jákobovi.

34 Tedy Jákob dal Ezauchovi chleba a té krmě z šocovice. Kterýžto jedl a pil, a vstav, odšel; a tak pohrdl Ezau prvorozenstvím.

   

От "Съчиненията на Сведенборг

 

Arcana Coelestia #3452

Проучете този пасаж

  
/ 10837  
  

3452. And we said, Now let there be an oath between us, between us and thee, and let us cut out a covenant with thee. That this signifies that regarded in themselves the doctrinal things of their faith should not be denied, that is, insofar as they are from the literal sense of the Word, is evident from the signification of “an oath between us,” as being the agreement of the doctrinal things with the literal sense of the Word; from the signification of “between us and thee,” as being the agreement with the internal sense; and from the signification of “let us cut out a covenant,” as being that thus there might be conjunction. (That a “covenant” is conjunction, may be seen above, n. 665, 666, 1023, 1038, 1864, 2003, 2021.) The sense hence resulting is that because this is the case, regarded in themselves the doctrinal things of their faith should not be denied; for as before said no doctrinal things whatever are denied provided they are from the Word, for they are accepted by the Lord provided that he who is in them is in the life of charity, because with this life all things of the Word can be conjoined; but the interior things of the Word are conjoined with the life which is in the interior good of charity. See what has been stated and adduced above (n. 3224).

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Foundation for the permission to use this translation.