¹ Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:

² Přikaž synům Izraelským, ať přinesou tobě oleje olivového, čistého, vytlačeného, k svícení, aby lampy ustavičně rozsvěcovány byly.

³ Před oponou svědectví v stánku úmluvy zpořádá je Aron, aby hořely od večera až do jitra Před Hospodinem vždycky. Toť bude ustanovení věčné v národech vašich.

⁴ Na svícen čistý rozstavovati bude lampy před Hospodinem vždycky.

⁵ A vezma mouky bělné, upečeš z ní dvanácte koláčů; jeden každý koláč bude ze dvou desetin efi.

⁶ A rozkladeš je dvěma řady, šest v řadu jednom, na stole čistém před Hospodinem.

⁷ Dáš také na každý řad kadidla čistého, aby bylo za každý chléb ten kouření pamětné v obět ohnivou Hospodinu.

⁸ Každého dne sobotního klásti budete je řadem před Hospodinem vždycky, berouce je od synů Izraelských smlouvou věčnou.

⁹ I budou Aronovi a synům jeho, kteřížto jísti budou je na místě svatém; nebo nejsvětější věc jest jim z obětí ohnivých Hospodinových právem věčným.

¹⁰ Vyšel pak syn ženy Izraelské, kteréhož měla s mužem Egyptským, mezi syny Izraelskými, a vadili se v staních syn ženy té Izraelské s mužem Izraelským.

¹¹ I zlořečil syn ženy té Izraelské a rouhal se jménu Božímu. Tedy přivedli ho k Mojžíšovi. (Jméno pak matky jeho bylo Salumit, dcera Dabri, z pokolení Dan.)

¹² A dali jej do vězení, až by jim bylo oznámeno, co s ním Bůh káže učiniti.

¹³ Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:

¹⁴ Vyveď toho ruhače ven z stanů, a nechať všickni ti, kteříž slyšeli, vloží ruce na hlavu jeho, a všecken lid ať ho ukamenuje.

¹⁵ Mluvě pak k synům Izraelským, díš jim: Kdož by koli zlořečil Bohu svému, poneseť hřích svůj.

¹⁶ Kdož by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře, a všecko shromáždění bez milosti ukamenuje jej. Tak cizí, jako doma zchovaný, když by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře.

¹⁷ Zabil-li by kdo kterého člověka, smrtí umře.

¹⁸ Jestliže by pak zabil hovado, navrátí jiné, hovado za hovado.

¹⁹ Kdož by pak zohavil bližního svého, vedlé toho, jakž on učinil, tak se staň jemu:

²⁰ Zlámaní za zlámaní, oko za oko, zub za zub. Jakouž by ohavu učinil na těle člověka, taková zase učiněna bude jemu.

²¹ Kdož by zabil hovado, navrátí jiné, ale kdož by zabil člověka, umře.

²² Jednostejné právo míti budete. Jakož příchozímu, tak domácímu stane se; nebo já jsem Hospodin Bůh váš.

²³ Tedy mluvil Mojžíš k synům Izraelským ty věci. I vyvedli toho ruhače ven za stany, a kamením ho zametali. Učinili, pravím, synové Izraelští vedlé toho, jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi.

¹ Yahweh spoke to Moses, saying,

² "Command the children of Israel, that they bring to you pure olive oil beaten for the light, to cause a lamp to burn continually.

³ Outside of the veil of the Testimony, in the Tent of Meeting, shall Aaron keep it in order from evening to morning before Yahweh continually: it shall be a statute forever throughout your generations.

⁴ He shall keep in order the lamps on the pure gold lampstand before Yahweh continually.

⁵ "You shall take fine flour, and bake twelve cakes of it: two tenth parts of an ephah shall be in one cake.

⁶ You shall set them in two rows, six on a row, on the pure gold table before Yahweh.

⁷ You shall put pure frankincense on each row, that it may be to the bread for a memorial, even an offering made by fire to Yahweh.

⁸ Every Sabbath day he shall set it in order before Yahweh continually. It is on the behalf of the children of Israel an everlasting covenant.

⁹ It shall be for Aaron and his sons; and they shall eat it in a holy place: for it is most holy to him of the offerings of Yahweh made by fire by a perpetual statute."

¹⁰ The son of an Israelite woman, whose father was an Egyptian, went out among the children of Israel; and the son of the Israelite woman and a man of Israel strove together in the camp.

¹¹ The son of the Israelite woman blasphemed the Name, and cursed; and they brought him to Moses. His mother's Name was Shelomith, the daughter of Dibri, of the tribe of Dan.

¹² They put him in custody, until the will of Yahweh should be declared to them.

¹³ Yahweh spoke to Moses, saying,

¹⁴ "Bring out of the camp him who cursed; and let all who heard him lay their hands on his head, and let all the congregation stone him.

¹⁵ You shall speak to the children of Israel, saying, 'Whoever curses his God shall bear his sin.

¹⁶ He who blasphemes the name of Yahweh, he shall surely be put to death; all the congregation shall certainly stone him: the foreigner as well as the native-born, when he blasphemes the name, shall be put to death.

¹⁷ "'He who strikes any man mortally shall surely be put to death.

¹⁸ He who strikes an animal mortally shall make it good, life for life.

¹⁹ If anyone injures his neighbor; as he has done, so shall it be done to him:

²⁰ fracture for fracture, eye for eye, tooth for tooth; as he has injured someone, so shall it be done to him.

²¹ He who kills an animal shall make it good; and he who kills a man shall be put to death.

²² You shall have one kind of law, for the foreigner as well as the native-born: for I am Yahweh your God.'"

²³ Moses spoke to the children of Israel; and they brought forth him who had cursed out of the camp, and stoned him with stones. The children of Israel did as Yahweh commanded Moses.