1. První kniha Mojžíšova (Genesis)

Z doslovného významu Starého zákona nemůže nikdo poznat, že tato část Bible obsahuje hluboká tajemství nebe. Starý zákon jako celek i jeho jednotlivé detaily se vztahují k Pánu, nebi, církvi, víře a ke všemu, co s tím souvisí. Z doslovného textu však nikdo nepochopí nic jiného než to, že se vše ve Starém zákoně týká pouze vnějších obřadů a předpisů židovské církve. Všude v Písmu svatém je však skrytý význam (tzv. vnitřní smysl), který není nikde v doslovném textu patrný. Pouze na několika málo místech Ježíš tento vnitřní smysl svým učedníkům odhalil a vysvětlil - například že oběti představují Pána; země Kanaán a Jeruzalém že znamenají nebe, proto se jim také říká nebeský Kanaán a nebeský Jeruzalém a stejný význam má i slovo ráj. (Pozn. překl.: Skrytý význam neboli vnitřní smysl má většina knih Starého zákona - 5 knih Mojžíšových, Jozue, Soudců, 1. a 2. Samuelova, 1. a 2. Královská, Žalmy a všechny knihy proroků, z Nového zákona pak evangelia a Zjevení Janovo.)

605. Vnitřní smysl 6. kapitoly Genesis, veršů 9-22

Tato kapitola se zabývá vytvořením nové církve, která byla nazvána Noe. Její vytvoření je reprezentováno archou, která přijala všechny druhy živých tvorů. Jak ale bývá pravidlem - než mohla nová církev povstat, bylo nezbytné, aby lidé církve prošli mnoha pokušeními, která jsou popsána pozvednutím, kolísáním a plavbou archy na vodách potopy. Nakonec se tito lidé stali opravdovými duchovními lidmi a byli osvobozeni. To je popsáno jako opadnutí vody a následováno mnoha dalšími detaily.

Nikdo, kdo lpí pouze na doslovném textu této kapitoly, nemůže tyto skutečnosti vnímat, a to hlavně proto, že informace jsou podávány jako souvislý příběh. To byl však způsob, jakým se lidé tehdy vyjadřovali, a nejvíce je těšilo, že všechny části vyprávění byly zahaleny do symbolů a společně vytvářely určitý celek. Čím souvislejší příběh a vzájemně provázanější detaily, tím více to vyhovovalo povaze tehdejších lidí. V těchto dávných dobách se lidé totiž tolik nezabývali fakty, jak jsou na to zvyklí lidé dnes, ale spíše je zajímaly hlubší myšlenky, jejichž důsledky byly právě popsány. Taková byla moudrost lidí staré doby.