A Bíblia

 

Genesis 22

Estude

   

1 Když pakty věci pominuly, zkusil Bůh Abrahama, a řekl k němu: Abrahame! Kterýžto odpověděl: Teď jsem.

2 I řekl: Vezmi nyní syna svého, toho jediného svého, kteréhož miluješ, Izáka, a jdi do země Moria; a obětuj ho tam v obět zápalnou na jedné hoře, o níž povím tobě.

3 Tedy vstav Abraham velmi ráno, osedlal osla svého a vzal dva služebníky své s sebou, a Izáka syna svého; a nasekav dříví k oběti zápalné, vstal a bral se k místu, o němž pověděl mu Bůh.

4 Třetího pak dne pozdvihl Abraham očí svých, a uzřel to místo zdaleka.

5 A řekl Abraham služebníkům svým: Pozůstaňte vy tuto s oslem, já pak a dítě půjdeme tamto; a pomodlíce se, navrátíme se k vám.

6 Tedy vzal Abraham dříví k zápalné oběti, a vložil je na Izáka syna svého; sám pak nesl v ruce své oheň a meč. I šli oba spolu.

7 Mluvě pak Izák Abrahamovi otci svému, řekl: Otče můj! Kterýž odpověděl: Co chceš, synu můj? A řekl: Aj, teď oheň a dříví, a kdež hovádko k zápalné oběti?

8 Odpověděl Abraham: Bůh opatří sobě hovádko k oběti zápalné,synu můj. A šli předce oba spolu.

9 A když přišli k místu, o němž mu byl mluvil Bůh, udělal tu Abraham oltář, a srovnal dříví; a svázav syna svého, vložil ho na oltář na dříví.

10 I vztáhl Abraham ruku svou, a vzal meč, aby zabil syna svého.

11 Tedy zavolal na něho anděl Hospodinův s nebe a řekl: Abrahame, Abrahame! Kterýžto odpověděl: Aj, já.

12 I řekl jemu: Nevztahuj ruky své na dítě, aniž mu co čiň; neboť jsem již poznal, že se Boha bojíš, když jsi neodpustil synu svému, jedinému svému pro mne.

13 A pozdvih Abraham očí svých, viděl, a hle, skopec za ním vězel v trní za rohy své. I šel Abraham a vzal skopce toho, a obětoval jej v obět zápalnou místo syna svého.

14 A nazval Abraham jméno místa toho: Hospodin opatří. Odkudž říká se do dnes: Na hoře Hospodinově opatří se.

15 Zvolal pak anděl Hospodinův na Abrahama podruhé s nebe,

16 A řekl: Skrze sebe samého přisáhl jsem, praví Hospodin, poněvadž jsi učinil tu věc, že jsi neodpustil synu svému, jedinému svému:

17 Požehnám velmi tobě, a velice rozmnožím símě tvé jako hvězdy nebeské, a jako písek, kterýž jest na břehu mořském; nadto dědičně vládnouti bude símě tvé branami nepřátel svých.

18 Ano požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země, proto že jsi uposlechl hlasu mého.

19 Tedy navrátil se Abraham k služebníkům svým; a vstavše, šli spolu do Bersabé; nebo bydlil Abraham v Bersabé.

20 A když se tyto věci staly, zvěstováno jest Abrahamovi v tato slova: Aj, porodila také Melcha syny Náchorovi, bratru tvému:

21 Husa prvorozeného svého, a Buza bratra jeho, a Chamuele, otce Aramova;

22 A Kazeda a Azana, a Feldasa, a Jidlafa i Bathuele.

23 Bathuel pak zplodil Rebeku. Osm těchto porodila Melcha Náchorovi, bratru Abrahamovu.

24 Ale i ženina jeho, jejíž jméno bylo Réma, porodila také ona Tábe a Gahama, Thása a Máchu.

   

Comentário

 

Bůh

  
Ancient of Days, by William Blake

Pán je samotná láska, vyjádřená ve formě samotné moudrosti. Láska je tedy Jeho podstatou, Jeho nejskrytější. Moudrost - milující pochopení toho, jak uvést lásku do činnosti - je o něco více vnější a dává lásce způsob, jak se vyjádřit.

Když Bible mluví o „Jehovovi“, představuje to nejhlubší lásku, která je podstatou Pána. Tato láska je jedna, celá a úplná sama o sobě a Jehova také je jedno, jméno aplikované pouze na Pána. Moudrost je však vyjádřena v celé řadě myšlenek a myšlenek, které spisy společně nazývají božskou pravdou. Existuje také mnoho imaginárních bohů a někdy mohou být andělé a lidé nazýváni bohy (Pán řekl, že Mojžíš bude Aaronem jako bůh). Takže když Bible nazývá Pána „Bohem“, ve většině případů se to týká božské pravdy.

V jiných případech „Bůh“ odkazuje na to, čemu se říká božský člověk. Je tomu tak v případě:

Jako lidské bytosti nemůžeme Pána přímo zapojit jako božskou lásku. Je příliš silný a příliš čistý. Místo toho musíme k Němu přistoupit tím, že Ho pochopíme skrze božskou pravdu. Božská pravda je tedy Pán v lidské podobě, forma, ke které můžeme přistupovat a porozumět mu. Tak se „Bůh“ používá také ve vztahu k tomuto lidskému aspektu, protože se jedná o výraz pravdy.

(Referências: Zjevená Apokalypsa 21; Nebeská tajemství 300, 391, 624, 2001, 2769, 2807 [2], 4287 [4], 6905, 7268, 10154)

Reproduzir vídeo

This video is a product of the New Christian Bible Study Corporation. Follow this link for more information and more explanations - text, pictures, audio files, and videos: www.newchristianbiblestudy.org

Reproduzir vídeo

This video is a product of the New Christian Bible Study Corporation. Follow this link for more information and more explanations - text, pictures, audio files, and videos: www.newchristianbiblestudy.org

Das Obras de Swedenborg

 

Arcana Coelestia # 8867

Estudar Esta Passagem

  
/ 10837  
  

8867. 'You shall not have other gods before My face' means that there must be no thought about truths from any source other than the Lord. This is clear from the meaning of 'gods' as truths, and in the contrary sense as falsities, dealt with in 4402, 4544, 7268, 7873, 8301; and from the meaning of 'face', in a reference to God's face, as love, mercy, peace, and goodness, dealt with in 222, 223, 4311, 5585, thus the Lord Himself, since the Lord is the Source from which these spring. The reason why 'there must be no other gods before My face' means that there must be no thought about truths from any source other than the Lord is also that the Lord's Divine Human, meant by 'I am Jehovah your God', is mentioned first, which is therefore first in line and must reign universally in each individual truth that follows, 8864, 8865. Consequently the commandment now declares such things as are to be avoided because they are thoroughly destructive and prevent the Lord from reigning universally in each and every truth contained in the commandments and statutes that were dictated and commanded from Mount Sinai. The first thing that would be destructive is thought about truths from a source other than the Lord, which is meant in the words that prohibit the presence of other gods before the Lord's face. All other things which would destroy that truth reigning universally are contained in the prohibitions that follow in sequence - that they were not to make a graven image for themselves; that they were not to make any likeness of the things that were in the heavens, on the earth, and in the waters and that they were not to bow down to them, and not to serve them. And after these therefore comes the reiteration 'for I am Jehovah your God', meaning that the Lord must be in every single one.

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.