1. První kniha Mojžíšova (Genesis)

Z doslovného významu Starého zákona nemůže nikdo poznat, že tato část Bible obsahuje hluboká tajemství nebe. Starý zákon jako celek i jeho jednotlivé detaily se vztahují k Pánu, nebi, církvi, víře a ke všemu, co s tím souvisí. Z doslovného textu však nikdo nepochopí nic jiného než to, že se vše ve Starém zákoně týká pouze vnějších obřadů a předpisů židovské církve. Všude v Písmu svatém je však skrytý význam (tzv. vnitřní smysl), který není nikde v doslovném textu patrný. Pouze na několika málo místech Ježíš tento vnitřní smysl svým učedníkům odhalil a vysvětlil - například že oběti představují Pána; země Kanaán a Jeruzalém že znamenají nebe, proto se jim také říká nebeský Kanaán a nebeský Jeruzalém a stejný význam má i slovo ráj. (Pozn. překl.: Skrytý význam neboli vnitřní smysl má většina knih Starého zákona - 5 knih Mojžíšových, Jozue, Soudců, 1. a 2. Samuelova, 1. a 2. Královská, Žalmy a všechny knihy proroků, z Nového zákona pak evangelia a Zjevení Janovo.)

7. První stupeň znovuzrození je úvodní neboli přípravný stupeň. Zahrnuje období lidského života od dětství do doby před počátkem procesu jeho znovuzrození. V Bibli je tento počáteční stav označen slovy pustý, prázdný a tma („Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma.“). První hybnou silou je milosrdenství Pána, které je v tomto verši popsáno slovy nad vodami vznášel se Duch Boží.

355. Genesis 4:5:

„Ale na Kaina a na jeho dar nepohleděl. A Kain se velmi rozhněval a jeho tvář sklesla.“ (překlad Miloše Pavlíka)

Kainem - jak už bylo řečeno (viz č. 325-327, 337, 338, 340-341) - je myšlena víra oddělená od lásky nebo taková nauka, která toto oddělení připouští. Že na jeho dar nepohleděl, znamená, že jeho bohoslužba byla nepřijatelná, což také bylo uvedeno dříve (viz č. 345). Kainovým hněvem a sklesnutím jeho tváře je myšleno, že jeho nitro bylo změněno. Hněv symbolizuje, že láska k bližnímu odešla, tvář představuje nitro, o němž je řečeno, že skleslo, když bylo změněno.