La Biblia

 

2. Samuelova 11

Estudio

   

1 I stalo se po roce, když králové vyjíždívají na vojnu, že poslal David Joába a služebníky své s ním, též i všecken Izrael, aby hubili Ammonitské; i oblehli Rabba. David pak zůstal v Jeruzalémě.

2 Tedy stalo se k večerou, když vstal David s ložce svého, procházeje se po paláci domu královského, že uzřel s paláce ženu, ana se myje; kterážto žena byla vzezření velmi krásného.

3 A poslav David, vyptal se o té ženě a řekl: Není-liž to Betsabé dcera Eliamova, manželka Uriáše Hetejského?

4 Opět poslal David posly a vzal ji. Kterážto když vešla k němu, obýval s ní; (nebo se byla očistila od nečistoty své). Potom navrátila se do domu svého.

5 I počala žena ta. Protož poslavši, oznámila Davidovi, řkuci: Těhotná jsem.

6 Poslav pak David, vzkázal Joábovi: Pošli ke mně Uriáše Hetejského. I poslal Joáb Uriáše k Davidovi.

7 A když přišel Uriáš k němu, otázal se ho, jak se má Joáb, a jak se má lid, a kterak se vede v vojště?

8 Řekl také David Uriášovi: Jdiž do domu svého, a umyj sobě nohy. I vyšel Uriáš z domu králova, a poslán za ním dar královský.

9 Ale Uriáš spal u vrat domu královského se všemi služebníky pána svého, a nešel do domu svého.

10 Což když oznámili Davidovi, řkouce: Nešel Uriáš do domu svého, řekl David Uriášovi: Však jsi z cesty přišel. Pročež jsi nešel do domu svého?

11 Odpověděl Uriáš Davidovi: Truhla Boží a Izrael i Juda zůstávají v staních, a pán můj Joáb i služebníci pána mého na poli zůstávají, já pak mám vjíti do domu svého, abych jedl a pil, a spal s manželkou svou? Jakož jsi živ ty, a jako jest živa duše tvá, žeť toho neučiním.

12 Tedy řekl David Uriášovi: Pobuď zde ještě dnes, a zítra propustím tebe. I zůstal Uriáš v Jeruzalémě toho dne i nazejtří.

13 V tom pozval ho David, aby jedl před ním a pil, a opojil ho. A však on šel večer spáti na ložce své s služebníky pána svého, a nešel do domu svého.

14 A když bylo ráno, napsal David list Joábovi, kterýž poslal po Uriášovi.

15 Psal pak v listu těmi slovy: Postavte Uriáše proti bojovníkům nejsilnějším; mezi tím odstupte nazpět od něho, aby raněn jsa, umřel.

16 I stalo se, když oblehl Joáb město, že postavil Uriáše proti místu, kdež věděl, že jsou nejsilnější muži.

17 A vyskočivše muži z města, bojovali proti Joábovi. I padli někteří z lidu, z služebníků Davidových, také i Uriáš Hetejský zabit.

18 Tedy poslav Joáb, oznámil Davidovi všecko, což se zběhlo v bitvě.

19 A přikázal tomu poslu, řka: Když vypravíš králi všecky věci, které se zběhly v bitvě,

20 Při čemž jestliže se popudí prchlivost královská a řekne-liť: Proč jste přistoupili k městu, bojujíce? Zdaliž jste nevěděli, že házejí se zdi?

21 Kdo zabil Abimelecha syna Jerobosetova? Zdali ne žena, svrhši na něj kus žernovu se zdi, tak že umřel v Tébes? Proč jste přistupovali ke zdi? tedy díš: Také služebník tvůj Uriáš Hetejský umřel.

22 A tak šel posel, a přišed, oznámil Davidovi všecko to, pročež ho byl poslal Joáb.

23 A řekl posel ten Davidovi: Zmocnili se nás muži ti, a vytrhli proti nám do pole, a honili jsem je až k bráně.

24 V tom stříleli střelci na služebníky tvé se zdi, a zbiti jsou někteří z služebníků králových, také i služebník tvůj Uriáš Hetejský zabit.

25 Tedy řekl David poslu: Tak pověz Joábovi: Nic tě to nerozpakuj, že tak i jinak sehlcuje meč. Ztuž boj svůj proti městu a zkaz je, a potěš drábů.

26 Uslyševši pak manželka Uriášova, že umřel Uriáš muž její, plakala manžela svého.

27 A když pominul pláč, poslav David, vzal ji do domu svého, a měl ji za manželku; i porodila mu syna. Ale nelíbilo se to Hospodinu, co učinil David.

   

De obras de Swedenborg

 

Spiritual Experiences #2617

Estudiar este pasaje

  
/ 6110  
  

2617. 1 These hellish pleasures prevailed in the descendants of Jacob, who felt no greater pleasure than that of tormenting the nations, as we also read concerning David, that he thus tormented the children of Ammon, 2 Sam. 12:31, where such practices and similar grinding tortures are meant. But they were hellish, never commanded, nor ever permitted to anyone except to those whose femoral nerve was dislocated, that is, with whom the lower part of the thigh is separated from its higher part, so that the opposite pleasure is in the lower part to that in the higher one.

Therefore, by the dislocated nerve of Jacob this separation, or change into the opposite is meant. Hence it is clear what is meant by the heel being bruised in Gen.

[3:15] by the serpent; also by Jacob's holding the heel of Esau, and his name having the same meaning 2 [25:26]. Thus he specifically is meant by the serpent who bruises the heel of the woman's seed. 1748, 16 July.

Notas a pie de página:

1. 2616 is lacking in the original.

2. That is, "to take hold of the heel, to supplant."

  
/ 6110  
  

Thanks to the Academy of the New Church, and Bryn Athyn College, for the permission to use this translation.