Біблія

 

Exodus 7

Дослідження

   

1 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Aj, ustanovil jsem tě za Boha Faraonovi; Aron pak bratr tvůj bude prorokem tvým.

2 Ty mluviti budeš všecko, což tobě přikáži; Aron pak bratr tvůj mluviti bude k Faraonovi, aby propustil syny Izraelské z země své.

3 Ale jáť zatvrdím srdce Faraonovo, a množiti budu znamení svá a zázraky své v zemi Egyptské.

4 Aniž poslechne vás Farao. I vzložím ruku svou na Egypt, a vyvedu vojska svá, lid svůj, syny Izraelské, z země Egyptské skrze soudy veliké.

5 I zvědíť Egyptští, že já jsem Hospodin, když vztáhnu ruku svou na Egypt; a vyvedu syny Izraelské z prostředku jich.

6 Tedy učinil Mojžíš a Aron tak; jakž přikázal jim Hospodin, tak učinili.

7 A byl Mojžíš v osmdesáti, Aron pak v osmdesáti a třech letech, když mluvili s Faraonem.

8 I řekl Hospodin Mojžíšovi a Aronovi takto:

9 Když mluviti k vám bude Farao, řka: Ukažte od sebe zázrak, tedy díš Aronovi: Vezmi hůl svou, a povrz před Faraonem, i obrátí se v hada.

10 Tedy všel Mojžíš s Aronem k Faraonovi, a učinili tak, jakž přikázal Hospodin; a povrhl Aron hůl svou před Faraonem i před služebníky jeho, a obrácena jest v hada.

11 Povolal pak také Farao mudrců a čarodějníků; a učinili i ti čarodějníci Egyptští skrze čáry své tolikéž.

12 Nebo povrhl každý z nich hůl svou, a obráceny jsou v hady; ale požřela hůl Aronova hole jejich.

13 I posililo se srdce Faraonovo, a neuposlechl jich, tak jakž byl mluvil Hospodin.

14 Protož řekl Hospodin Mojžíšovi: Obtížilo se srdce Faraonovo; nechce propustiti lidu toho.

15 Jdi k Faraonovi ráno, aj, půjde ven k vodě, a stůj naproti němu při břehu řeky; a hůl, kteráž obrácena byla v hada, vezmeš do ruky své.

16 A díš mu: Hospodin Bůh Hebrejský poslal mne k tobě, aťbych řekl: Propusť lid můj, aby sloužili mi na poušti; a aj, neuposlechls až dosavad.

17 Protož takto praví Hospodin: Po tomto poznáš, že já jsem Hospodin: Aj, já udeřím holí, kteráž jest v ruce mé, na vody, kteréž jsou v řece, a obráceny budou v krev.

18 A ryby, kteréž jsou v řece, pomrou; i nasmradí se řeka, a ustávati budou Egyptští, hledajíce vody, kterouž by pili z řeky.

19 Protož řekl Hospodin Mojžíšovi: Rci Aronovi: Vezmi hůl svou, a vztáhni ruku svou na vody Egyptské, na řeky jejich, na potoky jejich, i na jezera jejich, a na všecka shromáždění vod jejich, aby se obrátily v krev; i bude krev po vší zemi Egyptské, tak v nádobách dřevěných, jako kamenných.

20 Tedy učinili tak Mojžíš a Aron, jakž byl přikázal Hospodin; a zdvihna hůl, udeřil v vodu, kteráž byla v řece, před očima Faraonovýma a před očima služebníků jeho; i obráceny jsou všecky vody, kteréž byly v řece, v krev.

21 Ryby pak, kteréž byly v řece, pomřely, a nasmradila se řeka, tak že nemohli Egyptští píti vody z řeky; a byla krev po vší zemi Egyptské.

22 To též učinili i čarodějníci Egyptští skrze čáry své. I zsililo se srdce Faraonovo, aby neuposlechl jich, tak jakž byl mluvil Hospodin.

23 A odvrátiv se Farao, přišel do domu svého; a ani k tomu nepřiložil srdce svého.

24 Kopali pak všickni Egyptští vůkol řeky, hledajíce vody ku pití; nebo nemohli píti vody z řeky.

25 A vyplnilo se dní sedm, jakž ranil Hospodin řeku.

   

З творів Сведенборга

 

Arcana Coelestia #7194

Вивчіть цей уривок

  
/ 10837  
  

7194. And by My name Jehovah I was not known to them. That this signifies that they of the spiritual church in a state of temptations did not think of the Divine things of the church, is evident from the signification of the “name Jehovah,” as being everything in one complex by which God is worshiped (see n. 2724, 3006, 6674), thus everything Divine in the church. By the “name Jehovah” is properly meant the Divine Human of the Lord (see n. 26258, 6887), and because by this and from it proceeds everything of faith and everything of love, which are the Divine things in the church, this is, in one complex, everything of Divine worship. And from the signification of “not being known,” as being not to be known, or not to be thought of, that is to say, the Divine things of the church in the state of temptations which are signified by “God Shaddai” and therefore it is said that He was known to Abraham, Isaac, and Jacob, but not by His name Jehovah. This is the internal sense of these words; but the external or historic sense is different, and from this latter sense it is evident that Abraham, Isaac, and Jacob did not worship Jehovah, but God Shaddai (n. 1992, 3667, 5628), and that Abraham knew not Jehovah (see n. 1356, 2559). But that “Jehovah” is named in the historicals concerning Abraham, Isaac, and Jacob, is because that Word was written by Moses, to whom the name “Jehovah” was made known, and in these historicals “Jehovah” is named for the sake of the internal sense; for everywhere in the Word “Jehovah” is named when the subject treated of is the good of love, whereas “God” is named when it is the truth of faith (n. 709, 732, 1096, 2586, 2769, 2807, 2822, 3921, 4402).

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Foundation for the permission to use this translation.