Není andělské hledat zlo u člověka, ledaže bychom současně hledali zboží. (Nebeská tajemství 10381).

V tomto světě bychom se měli snažit být jako andělé, mít andělský postoj. Nebeská nauka pro novou církev nám říká, že „nikdo se nestane andělem, to znamená, že nepřijde do nebe, ledaže by s sebou ze světa přinesl něco andělského charakteru“ (Božská Prozřetelnost 60). Nyní, pozoruhodný punc andělské postavy mluví a dobře myslí na ostatní. Lidé v tomto světě, kteří myslí a mluví o druhých „jsou jako andělé“ (Nebeská tajemství 1088). Tito lidé jsou v kontrastu s těmi, kteří vidí jen zlo. Jen zlo? Nemohou vidět dobře u jiných lidí, když tam jsou? Zjevně ne, protože „Pokud vidí něco dobrého, buď to vnímají jako nic, nebo na to špatně interpretují“ (Nebeská tajemství 1079).

Místo toho musíme hledat dobro v jiných. Měli bychom hledat vlastnosti a ctnosti, které dělají někoho užitečného, místo toho, abychom uvažovali pouze o externích. „Kdybys měl vybrat pomocníka nebo služebníka z těch ve tvém sousedství a deset před tvými očima, od kterých jsi si měl vybrat, si vybereš jen z obličeje? [jako] integrita, skromnost, zbožnost, upřímnost? Ty bys uvažoval, když ses na ně díval “(Vysvětlená Apokalypsa 834). I když u někoho není dobré, měli bychom hledat potenciál dobra. Obzvláště když jednáme s dětmi, měli bychom na ně pohlížet jako na dobré, nebo hledat dobré v nich. Neboť jsou potenciálně dobří, a to je nebeské království.

Ale co vidět zlo? Jaký úsudek musíme učinit v průběhu našeho života? Při rozhodování musíme hledat chyby. A zjistíme, že někteří lidé prostě nejsou pro určitá použití vhodná. V této souvislosti na ně klademe malou hodnotu, „protože nemají žádnou schopnost ani nadání, ani k tomu či k tomu účelu“ (Duchovní deník 4347). Přesto musíme mít na paměti, že mají hodnotu i v jiných ohledech. Podle kázání na hoře nemůžeme nikomu říkat „Raca“ (Matouš 5:21-22), jako by byly bezcenné. "Raca" znamená prázdnotu (Apokalypsa vysvětlila 746: 18) je přeložena v jedné moderní verzi jako „dobrá za nic“. Nikdy neuděláme takový druh úsudku o druhých, ale musíme být schopni, když něčí činy nejsou v určité situaci užitečné {ign21} V cynickém světě bychom mohli snadno upadnout do iluze, že je moudré kritizovat ostatní, vybírat jejich chyby, aby byli podezřelí z jakéhokoli dobrého v nich. Ale někdo, kdo nehledá dobře, kdo nevyhlíží z dobrého, není opravdu moudrý. Nebeská doktrína říká, že taková osoba „považuje každého za falešného, je připravena pokárat, trestat trestem; nemá žádnou škodu, že se neaplikuje ani nepřizpůsobí ostatním“ (Nebeská tajemství 1949). Pokud naše „opatrnost“ půjde do extrému, uděláme chybu, když si pomyslíme, že andělský způsob pohledu na ostatní je naivní a nebezpečný. A přesto v této snaze vyhnout se nebezpečí můžeme odcizit ducha lásky a otevřít se nebezpečím pekelného vlivu (viz viz Nebeská tajemství 1088). Nezapomínejme, že není andělské hledat chyby druhých, ledaže by současně hledali dobro v nich.

(Reference: Božská Prozřetelnost 60)

834. As celestial love and spiritual love have been treated of, it now remains to say something about the spiritual-natural love in which are the angels of the first or ultimate heaven. This love is what is properly called charity towards the neighbor. As these angels are nearly alike in respect to the understanding as men in the world are, and as they are natural, their understanding is raised but little above what it was while they were in the world; therefore they do not see truths in the light as the angels of the second heaven do; but they receive, acknowledge, and believe truths from doctrine, in which they are instructed before they are admitted into heaven. For this reason only the more intelligent of them know what charity towards the neighbor is, the simple there believing that every man is the neighbor, and that charity is to assist the needy, and to do good to the poor, the sojourner, and so on. For the most part they consider persons and what they say, and not the interiors which are the source of what they say. This is so because they are natural; and a natural man does not think abstractedly from what his eyes see except to the extent that he admits light from heaven into his natural lumen. Nevertheless, those are there taught that "neighbor" does not mean in the Word a man merely in respect to person, but in respect to the quality in him that makes him to be such and such a man; also that the quality of a man is from his understanding and will, and the quality of his understanding is from truths, and the quality of his will is from goods, and the quality of both the understanding and the will is from his love. From this it is known that while every man is a neighbor, every man is a neighbor from his quality, and consequently that it is the quality of a man from which he is a man that is meant in the spiritual sense by "neighbor;" for otherwise a bad man would be as much a neighbor as a good man; and yet to do good to the evil is sometimes doing evil to the good. That this is so anyone can see from natural lumen. If you were to choose a helper or servant from those in your neighborhood, and ten were brought before your eyes from whom you were to choose one, would you choose from the face alone? Would you not choose from some quality that you love, as integrity, modesty, piety, uprightness? These you would consider as you looked upon them. It is similar in respect to the neighbor; it is the man's quality that is to be loved. From this it follows that the neighbor in the spiritual sense is that with a man which makes him be such and such a man.