Jób 40

Funda

   

1 Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl:

2 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.

3 Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?

4 Čili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš?

5 Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se.

6 Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho.

7 Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich.

8 Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.

9 A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.

10 Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl.

11 Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.

12 Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené.

13 Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.

14 Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj.

15 Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.

16 V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem.

17 Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej.

18 Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá.

19 Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho?

20 Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?

21 Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?

22 Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?

23 Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?

24 Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým? [ (Job 40:25) Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce? ] [ (Job 40:26) Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho? ] [ (Job 40:27) Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji. ] [ (Job 40:28) Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen? ]