圣经文本

 

Exodus第25章

学习

   

1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

2 Mluv k synům Izraelským, ať mi vybírají obět vzhůru pozdvižení. Od každého člověka, kterýž by ji z srdce dobrovolně dal, přijměte takovou obět mou.

3 Tatoť pak jest obět pozdvižení, kterouž budete bráti od nich: Zlato, a stříbro, a měď,

4 Postavec modrý, šarlat, a červec dvakrát barvený, bílé hedbáví a srsti kozí;

5 Též kůže skopcové na červeno barvené, a kůže jezevčí, a dříví setim,

6 Olej k svícení, vonné věci na Olej ku pomazování, a pro kadění vonné věci;

7 Kamení onychinové, a jiné kamení k vsazování do náramníku a náprsníku.

8 I udělajíť mi svatyni, abych bydlil uprostřed nich.

9 Vedlé všeho, jakž já ukazuji tobě podobenství stánku a podobenství všech nádob jeho, tak uděláte.

10 Udělají také truhlu z dříví setim. Půl třetího lokte bude dlouhost její, půl druhého lokte širokost její, půl druhého také lokte vysokost její.

11 A obložíš ji zlatem čistým, vnitř i zevnitř obložíš ji; a uděláš nad ní vůkol korunu zlatou.

12 Sliješ k ní také čtyři kruhy zlaté, kteréž přiděláš ke čtyřem úhlům jejím, dva totiž kruhy po jedné straně její, a dva kruhy po druhé straně její.

13 Uděláš k tomu i sochory z dříví setim, a obložíš je zlatem.

14 I uvlečeš sochory do kruhů po stranách té truhly, aby na nich nošena byla truhla.

15 V kruzích té truhly budou bývati sochorové; nebudou vytahováni z nich.

16 A dáš do truhly svědectví, kteréž dám tobě.

17 Uděláš i slitovnici z zlata čistého. Půl třetího lokte bude dlouhost její, půl druhého pak lokte širokost její.

18 Uděláš také dva cherubíny zlaté, z taženého zlata uděláš je na dvou koncích slitovnice.

19 Uděláš pak cherubína jednoho na jednom konci, a cherubína druhého na druhém konci; na slitovnici uděláte cherubíny na obou koncích jejích.

20 A budou míti cherubínové křídla vztažená svrchu, zastírajíce křídly svými slitovnici, a tváři jejich obráceny budou jednoho k druhému; k slitovnici budou tváři cherubínů.

21 Dáš pak slitovnici svrchu na truhlu, a do truhly vložíš svědectví, kteréž dám tobě.

22 A tam budu přicházeti k tobě, a s tebou z té slitovnice, z prostředku dvou cherubínů, kteříž jsou nad truhlou svědectví, mluviti o všecko, cožť bych poroučeti chtěl k synům Izraelským.

23 Uděláš také stůl z dříví setim. Dvou loket bude dlouhost jeho, a na loket širokost jeho, půl druhého pak lokte vysokost jeho.

24 A obložíš jej zlatem čistým, a uděláš mu okolek zlatý vůkol.

25 Uděláš také okolo něho lištu čtyř prstů zšíří; a okolek zlatý uděláš okolo té lišty.

26 Uděláš u něho i čtyři kruhy zlaté, kteréž vpustíš do čtyř úhlů, kteříž jsou ve čtyřech nohách jeho.

27 Pod tou lištou budou kruhové, skrze něž provlačováni budou sochorové k nošení stolu.

28 Ty pak sochory uděláš z dříví setim, a obložíš je zlatem; i bude stůl nošen na nich.

29 Uděláš také misy jeho, a lžice jeho, a přikryvadla jeho, a koflíky jeho, k přikrývání; z čistého zlata naděláš toho.

30 A klásti budeš na ten stůl chleby předložení před tvář mou ustavičně.

31 Uděláš také svícen z zlata čistého, z taženého zlata ať jest ten svícen; sloupec jeho i prutové jeho, misky jeho a koule jeho, i květové jeho z něho budou.

32 A šest prutů vycházeti bude z boků jeho, tři prutové svícnu s jedné strany jeho,a tři prutové s druhé strany jeho.

33 Tři misky udělané na způsob pecky mandlové ať jsou na prutu jednom, a koule a květ, a Tři misky udělané na způsob pecky mandlové na prutu druhém, a koule a květ; takž i na jiných šesti prutech z svícnu vycházejících.

34 Na svícnu také budou čtyři misky udělané na způsob mandlové pecky, a koule jeho, i květové jeho.

35 A bude koule pode dvěma pruty z něho, koule též pod druhými dvěma pruty z něho, koule opět pod jinými dvěma pruty z něho; a tak pod šesti pruty vycházejícími z svícna.

36 Koule jejich i prutové jejich z něho budou; všecko to z cela kované z zlata čistého.

37 Uděláš i sedm lamp na něj; a bude je rozsvěcovati kněz, aby svítily po stranách jeho.

38 I utěradla jeho, i nádoby k oharkům jeho z zlata čistého.

39 Z centnéře zlata čistého uděláno bude to se vším tím nádobím.

40 Hlediž pak, abys udělal podlé podobenství toho, kteréž tobě ukázáno jest na hoře.

   

来自斯威登堡的著作

 

O Písmu svatém#97

学习本章节

  
/118  
  

97. Mimo to je třeba vědět, že doslovný smysl Slova je strážcem ryzí pravdy, která v něm leží skryta: strážcem je proto, že může být nahlížen z té či oné stránky a podle ní také vykládán, přesto však jeho niternost nelze porušit ani na ní spáchat násilí. Doslovnému smyslu nepůsobí žádnou škodu, pokud jej někdo chápe tak a někdo jiný jinak: škodí mu však, jestliže někdo převrací božskou Pravdu, jež leží uvnitř něj, protože to působí násilí na Slovu. Před tím jako stráž ochraňuje doslovný smysl: tato stráž je účinná u těch, kdo žijí v klamech ze svého náboženství, ale neutvrzují se v nich, protože tito lidé nečiní Slovu žádné násilí. Tato stráž má předobraz v cherubínech a jejich pomocí je také ve Slově popisována. Označují ji cherubíni postavení u vchodu do zahrady Eden poté, co byli Adam a jeho žena vyhnáni, jak o tom čteme:

„A tak vyhnal (Hospodin Bůh) člověka a osadil zahradu Eden cherubiny k východní straně s mečem plamenným blýskajícím se, aby ostříhali cesty k stromu života.” (1. Mojž 3:24)

Cherubíni znamenají stráž: cesta k stromu života znamená přístup k Pánu, který lidem prostředkovalo Slovo: meč plamenný blýskající se znamená božskou Pravdu v poslední mezi (tedy jako Slovo ve svém doslovném smyslu), která se může blýskat na všechny strany. Totéž je míněno slovy:

„...na slitovnici uděláte cherubíny na obou koncích jejich. ...Dáš pak slitovnici svrchu na truhlu (svědectví).” (2. Mojž 25:18-21)

Poněvadž toto bylo předznamenáno cherubíny, Hospodin mluvil s Mojžíšem „z prostředku dvou cherubínů”. (2. Mojž 25:22: 4. Mojž 7:89)

To, že Pán nepromlouvá k člověku jinak než v plnosti a že Slovo v doslovném smyslu je božská Pravda ve své plnosti, jsme uvedli výše (č. 37-49). Proto tedy Pán mluvil s Mojžíšem z prostředku dvou cherubínů.

Jiný není ani význam cherubínů na oponě a čalounech svatostánku (2. Mojž 26:1, 3), protože opony a čalouny svatostánku představovaly poslední věci nebe a církve, a tedy i Slova, jak jsme vyložili výše (č. 46). Vůbec se neliší ani význam cherubínů „u prostřed domu vnitřního” chrámu v Jeruzalémě (1. Král 6:23-28) řezeb cherubínů na stěnách a dveřích chrámu (verše 29, 32, 35) nebo cherubínů v novém chrámu (Ezechiel 41:18-20), jak rovněž můžeme vidět výše. Jelikož cherubíni byli obrazem stráže ustavené proto, aby Pán, nebe a božská Pravda, jak je obsažena ve Slově, nebyli přístupni bezprostředně, ale jen prostřednictvím posledních věcí, je řečeno o králi Tyrském:

„Ty, jenž zapečeťuješ summy, plný moudrosti a nejkrásnější, v Eden, zahradě boží, byl jsi, všelijaké drahé kamení přikrývalo tě ...: ty jsi cherubem od pomazání, jakž jsem tě za ochránce představil. ...Pročež zahubím tě, a vyhladím z hory Boží, ó cherube ochránce, z prostřed kamenů ohnivých.” (Ezechiel 28:12-14, 16)

Tyrus označuje církev vzhledem k poznání pravdy a dobra, a proto jeho král označuje Slovo, v němž jsou tyto znalosti a z něhož pocházejí. Je zřejmé, že Slovo ve svém posledním stupni, tedy v doslovném smyslu je zde označeno obrazem tohoto krále: a také že obrazem stráže je cherub, neboť je řečeno ty, jenž zapečeťuješ summy: všelijaké drahé kamení přikrývalo tě, a rovněž ó cherube ochránce. Skutečnost, že drahé kamení zmíněné v této pasáži znamená pravdy doslovného smyslu Slova, můžeme nahlédnout výše (č. 45). Protože tedy cherubové označují poslední mez božské Pravdy jako stráž, praví se u Davida:

„Nakloniv (Hospodin) nebes, sstoupil: ...a sedě na cherubínu, letěl.” (Žalmy 18:9-10)

„Ó pastýři Izraelský, ...kterýž sedíš nad cherubíny, ó zastkvějž se.” (Žalmy 80:1)

„Hospodin ...sedí nad cherubíny.” (Žalmy 90:1)

Letět na cherubínech a sedět na nich znamená na posledním smyslu Slova. Božská Pravda ve Slově a její podoba je popsána pomocí cherubů u Ezechiela v 1., 9. a 10. kapitole. Nikdo kromě toho, komu byl otevřen duchovní smysl, však nemůže vědět, co znamenají některé podrobnosti tohoto popisu: bylo mi proto odhaleno, co ve stručnosti znamenají věci napsané o cherubech v 1. kapitole Ezechiela, tedy následující:

Ve verši 4. je popsána vnější božská sféra Slova;

Ta je zobrazena jako člověk (5. verš);

a spojena s duchovními a nebeskými skutečnostmi ( 6. verš);

Přirozenost Slova a její podoba (7. verš);

Duchovnost a nebeskost slova spojená s jeho přirozeností a jejich podoby (8-9. verš);

Božská Láska k dobru a pravdě, nebeská, duchovní a přirozená, každá zvlášť a rovněž společně (verše 10-11);

Všechny hledí k jednomu cíli (12. verš);

Okruh Slova utvářený božským Dobrem a božskou Pravdou Páně, na nichž se zakládá život Slova (verše 13-14);

Učení o dobru a pravdě ve Slovu a ze Slova (verše 15-21);

Božství Páně nad Slovem a v něm (verše 22-23);

Božství Páně ze Slova (verše 24-25);

Pán je nad nebesy (26. verš);

V Pánu jsou božská Láska a božská Moudrost (verše 27-28).

Tento souhrn byl porovnán se Slovem v nebi a souhlasí s ním.

  
/118  
  

Many thanks to Lenka Valešová for her permission to use her translation on this site.