圣经文本

 

Exodus第15章

学习

   

1 Tehdy zpíval Mojžíš a synové Izraelští píseň tuto Hospodinu, a řekli takto: Zpívati budu Hospodinu, neboť jest slavně zveleben; koně i s jezdcem uvrhl do moře.

2 Síla má a píseň jest Hospodin, nebo vysvobodil mne. Onť jest Bůh můj silný, protož stánek vzdělám jemu; onť jest Bůh otce mého, protož vyvyšovati ho budu.

3 Hospodin jest udatný bojovník, Hospodin jméno jeho.

4 Vozy Faraonovy i vojsko jeho uvrhl do moře; a nejpřednější hejtmané jeho ztopeni jsou v moři Rudém.

5 Propasti přikryly je; vpadli do hlubiny jako kámen.

6 Pravice tvá, Hospodine, zvelebena jest v síle, pravice tvá, ó Hospodine, potřela nepřítele.

7 A ve mnohé vyvýšenosti své podvrátil jsi povstávající proti tobě; pustils hněv svůj, kterýžto sežral je jako strniště.

8 A duchem chřípí tvých shromážděny jsou vody, stály tekuté vody jako hromada, ssedly se propasti u prostřed moře.

9 Řekl nepřítel: Honiti budu, dohoním se, budu děliti loupeže, nasytí se jimi duše má, vytrhnu meč svůj, zahladí je ruka má.

10 Povanul jsi větrem svým, i přikrylo je moře; pohlceni jsou jako olovo v prudkých vodách.

11 Kdo podobný tobě mezi silnými, ó Hospodine? Kdo jest tak, jako ty, velebný v svatosti, hrozný v chvalách, činící divy?

12 Vztáhls pravici svou, i požřela je země.

13 Zprovodíš v milosrdenství svém lid tento, kterýž jsi vykoupil; laskavě povedeš jej v síle své k příbytku svatosti své.

14 Uslyší lidé, bouřiti se budou; bolest zachvátí obyvatele Filistinské.

15 Tedy zkormoucena budou knížata Idumejská, silné Moábské podejme strach, rozplynou se všickni obyvatelé Kananejští.

16 Připadne na ně strach a lekání, pro velikost ramene tvého; mlčeti budou jako kámen, dokudž nepřejde lid tvůj, ó Hospodine, dokudž nepřejde lid ten, kteréhožs sobě dobyl.

17 Uvedeš je, a štípíš je na hoře dědictví svého, na místě, kteréž jsi k příbytku svému připravil, Hospodine, v svatyni, kterouž utvrdí ruce tvé, Pane.

18 Hospodin kralovati bude na věky věků.

19 Nebo vešli koni Faraonovi s vozy jeho i s jezdci jeho do moře, a obrátil na ně Hospodin vody mořské, synové pak Izraelští šli po suše u prostřed moře.

20 I vzala Maria prorokyně, sestra Aronova, buben v ruku svou, a vyšly za ní všecky ženy s bubny a s píšťalami.

21 I odpovídala jim Maria: Zpívejte Hospodinu, poněvadž slavně zveleben jest; koně i s jezdcem uvrhl do moře.

22 Hnul pak Mojžíš lidem Izraelským od moře Rudého, a táhli na poušť Sur. I šli tři dni po poušti, a nenalezli vod.

23 A přišedše do Marah, nemohli píti vod z Marah, nebo byly hořké; protož nazváno jest jméno jeho Marah.

24 Z té příčiny reptal lid na Mojžíše, řka: Co budeme píti?

25 I volal k Hospodinu, a ukázal mu Hospodin dřevo, kteréž jakž uvrhl do vod, učiněny jsou sladké vody. Tu vydal jemu práva a soudy, a tu ho zkusil.

26 A řekl: Jestliže skutečně poslouchati budeš hlasu Hospodina Boha svého, a činiti budeš, což spravedlivého jest před očima jeho, a nakloníš uší k přikázaním jeho, a ostříhati budeš všech ustavení jeho: žádné nemoci, kterouž jsem dopustil na Egypt, nedopustím na tebe; nebo já jsem Hospodin, kterýž tě uzdravuji.

27 I přišli do Elim, kdež bylo dvanácte studnic vod a sedmdesáte palm; i rozbili tu stany při vodách.

   

来自斯威登堡的著作

 

Arcana Coelestia#8351

学习本章节

  
/10837  
  

8351. 'And the people grumbled against Moses' means grief caused by the bitterness of the temptation. This is clear from the meaning of 'grumbling' as complaint, the kind made in temptations, thus grief caused by the bitterness of the temptation. The temptations which those belonging to the Lord's spiritual Church underwent after they had been delivered from molestations, in addition to the temptations which members of that Church are destined to undergo, are described by the grumblings of the children of Israel in the wilderness. And since spiritual temptations are as a general rule protracted till a person is in despair, 1787, 2694, 5279, 5280, 7147, 7166, 8165, 'grumbling' means complaint because of grief felt in temptations, as in Exodus 16:2-3; 17:3; Numbers 14:27, 29, 36; 16:11. The words 'against Moses' are used because it was a grumbling against what was Divine; for 'Moses' represents Divine Truth, 6723, 6752, 6771, 6827, 7010, 7014, 7089, 7382.

[2] As regards the temptations which those belonging to the spiritual Church underwent, and the temptations which members of that Church are destined to undergo, it should be recognized that no faith, nor thus any charity, can ever be instilled into those who belong to the spiritual Church except by means of temptations. In temptations a person is involved in conflict against falsity and evil. These - falsity and evil - flow into the external man from the hells, while goodness and truth flow in from the Lord by way of the internal man; and so there arises from a conflict of the internal man with the external that which is called temptation. And in the measure that the external man is brought into a state of obedience to the internal, faith and charity are instilled; for the external or natural level of a person is a receptacle of truth and good from the internal. If the receptacle is not properly adjusted it does not receive anything flowing in from the more internal level but either repels, destroys, or stifles it, as a consequence of which there is no regeneration. So it is that temptation is necessary, in order that a person may undergo regeneration, which is effected through the instillation of faith and charity, and thereby through the formation of a new will and new understanding. This also explains why the term 'militant' is applied to the Lord's Church. See what has been stated and shown already about these matters in 3928, 4249, 4341, 4572, 5356, 6574, 6611, 6657, 7090 (end), 7122, 8159, 8168, 8179, 8273.

  
/10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.