Genesis 15

Study

           

1 Když pak ty věci pominuly, stalo se slovo Hospodinovo k Abramovi u vidění, řkoucí: Neboj se, Abrame; já budu pavéza tvá, a odplata tvá velmi veliká.

2 Jemužto řekl Abram: Panovníče Hospodine, což mi dáš, poněvadž já scházím bez dětí, a ten, jemuž zanechám domu svého, bude Damašský Eliezer?

3 Řekl ještě Abram: Aj, mně jsi nedal semene; a aj, schovanec můj bude mým dědicem.

4 A aj, slovo Hospodinovo k němu, řkuci: Nebudeť ten dědicem tvým, ale kterýž vyjde z života tvého, ten dědicem tvým bude.

5 I vyvedl jej ven a řekl: Vzhlédniž nyní k nebi, a sečti hvězdy, budeš-li je však moci sčísti? řekl mu ještě: Tak bude símě tvé.

6 I uvěřil Hospodinu, a počteno mu to za spravedlnost.

7 (Nebo byl řekl jemu: Já jsem Hospodin, kterýž jsem tě vyvedl z Ur Kaldejských, aťbych dal zemi tuto k dědičnému vládařství.

8 I řekl: Panovníče Hospodine, po čem poznám, že ji dědičně obdržím?

9 I odpověděl jemu: Vezmi mně jalovici tříletou, a kozu tříletou, a skopce tříletého, hrdličku také a holoubátko.

10 Kterýžto vzav ty všecky věci, zroztínal je na poly, a rozložil na dvě straně, jednu polovici proti druhé; ptáků pak nezroztínal.

11 Ptáci pak sedali na ta mrtvá těla, a Abram je sháněl.

12 I stalo se, když slunce zapadalo, že dřímota těžká připadla na Abrama; a aj, hrůza a tma veliká obklíčila jej).

13 Řekl tedy Bůh Abramovi: To zajisté věz, že pohostinu bude símě tvé v zemi cizí, a v službu je podrobí, a trápiti je budou za čtyři sta let.

14 Však národ, jemuž sloužiti budou, já souditi budu; a potom vyjdou s velikým zbožím.

15 Ty pak půjdeš k otcům svým v pokoji; a pohřben budeš v starosti dobré.

16 A čtvrté pokolení sem se navrátí; nebť ještě není doplněna nepravost Amorejských.

17 I stalo se, když zapadlo slunce, a tma bylo, a aj, ukázala se pec kouřící se, a pochodně ohnivá, kteráž šla mezi díly těmi.

18 V ten den učinil Hospodin smlouvu s Abramem, řka: Semeni tvému dám zemi tuto, od řeky Egyptské až do řeky té veliké, řeky Eufraten:

19 Cinejské, Cenezejské, Cethmonské,

20 A Hetejské, Ferezejské, a Refaimské,

21 Amorejské, i Kananejské také, a Gergezejské a Jebuzejské.

  

Exploring the Meaning of Genesis 15      

Од стране Emanuel Swedenborg

Here are some excerpts from Swedenborg's "Arcana Coelestia" that help explain the inner meaning of this chapter:

AC 1778. Here in the internal sense are continued the things concerning the Lord after He had endured in childhood the most severe combats of temptations, which were directed against the love which He cherished toward the whole human race, and in particular toward the church; and therefore being anxious concerning their future state a promise was made Him but it was shown at the same time what the state of the church would become toward its end when it would begin to expire; but that still a new church should revive, which would take the place of the former, and the heavenly kingdom would be immensely increased.

AC 1779. The Lord‘s consolation after the combats of temptations described (verse 1).

AC 1780. The Lord’s complaint respecting the church, that it was in externals only (verses 2, 3). A promise concerning an internal church (verse 4). Concerning its multiplication (verse 5). That the Lord is righteousness (verse 6). And unto Him alone belongs the kingdom in the heavens and on earth (verse 7).

AC 1781. And as He desired to be assured that the human race would be saved (verse 8), it was shown Him how the case is with the church, in general, specifically, and in particular (verses 9 to 17).

AC 1782. The "heifer," "she-goat," and "ram," are the representatives of the celestial things of the church; the "turtledove" and the "young pigeon" are the representatives of its spiritual things (verse 9). The church was on one side, and the Lord on the other (verse 10). The Lord would dissipate evils and falsities (verse 11). But the falsities would still infest it (verses 12, 13). From these there should be deliverance (verse 14). Thus the Lord received consolation (verse 15). But that evils would take possession (verse 16). And at last nothing hut falsities and cupidities would reign (verse 17). Then would come the Lord‘s kingdom, and a new church, the extension of which is described (verse 18). The falsities and evils to be expelled from it are the nations named (verses 19 to 21).

    Проучите унутрашње значење

Преведи: