1. První kniha Mojžíšova (Genesis)

Z doslovného významu Starého zákona nemůže nikdo poznat, že tato část Bible obsahuje hluboká tajemství nebe. Starý zákon jako celek i jeho jednotlivé detaily se vztahují k Pánu, nebi, církvi, víře a ke všemu, co s tím souvisí. Z doslovného textu však nikdo nepochopí nic jiného než to, že se vše ve Starém zákoně týká pouze vnějších obřadů a předpisů židovské církve. Všude v Písmu svatém je však skrytý význam (tzv. vnitřní smysl), který není nikde v doslovném textu patrný. Pouze na několika málo místech Ježíš tento vnitřní smysl svým učedníkům odhalil a vysvětlil - například že oběti představují Pána; země Kanaán a Jeruzalém že znamenají nebe, proto se jim také říká nebeský Kanaán a nebeský Jeruzalém a stejný význam má i slovo ráj. (Pozn. překl.: Skrytý význam neboli vnitřní smysl má většina knih Starého zákona - 5 knih Mojžíšových, Jozue, Soudců, 1. a 2. Samuelova, 1. a 2. Královská, Žalmy a všechny knihy proroků, z Nového zákona pak evangelia a Zjevení Janovo.)

64. Toto je tedy vnitřní smysl Slova Božího, jeho nejvlastnější život. Tento smysl není vůbec patrný z doslovného textu Písma. Ale množství tajemství skrytých uvnitř doslovného textu je tak velké, že ani mnoho knih by nestačilo k tomu, aby mohla být všechna tajemství odhalena. Zde jsme si řekli jen velmi málo, a to pouze to, že vnitřní smysl Bible pojednává o duchovním znovuzrození člověka a že toto znovuzrození začíná u vnějšího člověka a pokračuje směrem k člověku vnitřnímu. Andělé vnímají pouze vnitřní smysl Bible a vůbec nevědí, co je obsaženo v doslovném textu. Dokonce ani neznají přibližný doslovný význam jednotlivých slov - jména zemí, měst, řek a osob, jež se tak často vyskytují v historických a prorockých částech Písma. Mají pouze představu, co tato slova a názvy reprezentují.

Např. Adamem v ráji andělé rozumějí Nejstarší církev, ne však přímo církev, ale víru v Pána té církve. Noe představuje církev, která zůstala u potomků Nejstarší církve a trvala až do doby, kdy žil Abraham. Abrahamem zase vůbec nerozumí jeho osobu, ale spasitelnou víru, kterou reprezentuje. Atd. Vnímají tedy v Bibli věci duchovní a nebeské, a to zcela nezávisle na slovech a jménech.