1. První kniha Mojžíšova (Genesis)

Z doslovného významu Starého zákona nemůže nikdo poznat, že tato část Bible obsahuje hluboká tajemství nebe. Starý zákon jako celek i jeho jednotlivé detaily se vztahují k Pánu, nebi, církvi, víře a ke všemu, co s tím souvisí. Z doslovného textu však nikdo nepochopí nic jiného než to, že se vše ve Starém zákoně týká pouze vnějších obřadů a předpisů židovské církve. Všude v Písmu svatém je však skrytý význam (tzv. vnitřní smysl), který není nikde v doslovném textu patrný. Pouze na několika málo místech Ježíš tento vnitřní smysl svým učedníkům odhalil a vysvětlil - například že oběti představují Pána; země Kanaán a Jeruzalém že znamenají nebe, proto se jim také říká nebeský Kanaán a nebeský Jeruzalém a stejný význam má i slovo ráj. (Pozn. překl.: Skrytý význam neboli vnitřní smysl má většina knih Starého zákona - 5 knih Mojžíšových, Jozue, Soudců, 1. a 2. Samuelova, 1. a 2. Královská, Žalmy a všechny knihy proroků, z Nového zákona pak evangelia a Zjevení Janovo.)

357. Ze skutečnosti, že Kain zabil svého bratra Ábela, jenž symbolizuje lásku k bližnímu, vyplývá symbolismus výroku Kain se velmi rozhněval, a to, že láska k bližnímu byla odstraněna. Hněv obecně je emoce, která vzniká, když sebeláska nebo její žádosti narazí na nějaké překážky. To je velmi dobře zřetelné ve světě zlých duchů, protože tam panuje všeobecný hněv proti Pánu. Zlí duchové totiž žijí v nenávisti místo v lásce k bližnímu a všechno, co není ve prospěch sebelásky a lásky ke světu, v nich vyvolává odpor, který se projevuje hněvem. V Písmu jsou často hněv, rozhořčení a dokonce i zuřivost chybně připisovány Hospodinu, protože tak navenek působí. Ve skutečnosti však tyto emoce pocházejí od člověka, a to z důvodů uvedených výše. Např. žalmu 78:49-50:

„Seslal na ně svůj planoucí hněv, zuřivost, rozhořčení a soužení - komando zlých andělů. Urovnal pěšinu svému hněvu. Jejich duše neušetřil smrti… “ (Český studijní překlad)

Hospodin nikdy nesesílá hněv na nikoho, ale lidé ho sami na sebe přitahují. Ani Hospodin mezi lidi neposílá zlé anděly. Proto je připojeno, že „urovnal stezku hněvu svému a nezadržel od smrti duše jejich“ a proto je řečeno v Izajášovi 45:24:\n\n„Přijdou k Němu a budou se stydět všichni ti, kdo proti Němu pláli vzdorem.“

Z toho plyne, že hněv reprezentuje zlo, nebo - což je totéž - odklon od lásky k bližnímu.