The Bible

 

Pláč Jeremjášův 3

Study

   

1 Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.

2 Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.

3 Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.

4 Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.

5 Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.

6 Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.

7 Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.

8 A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.

9 Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.

10 Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.

11 Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.

12 Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.

13 Postřelil ledví má střelami toulu svého.

14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.

15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.

16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.

17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,

18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.

19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,

20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.

21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),

22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,

23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.

24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.

25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.

26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.

27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,

28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,

29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,

30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.

31 Neboť nezamítá Pán na věčnost;

32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.

33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.

34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,

35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,

36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.

37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?

38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?

39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?

40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.

41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.

42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.

43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.

44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.

45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.

46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.

47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.

48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.

49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,

50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.

51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.

52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.

53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.

54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.

55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.

56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.

57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.

58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.

59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.

60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.

61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,

62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.

63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.

64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.

65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.

66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.

   

From Swedenborg's Works

 

Scriptural Confirmations #59

  
/ 101  
  

59. 31. I am returned to Jerusalem with mercies: my house shall be built in it. Jehovah of Hosts shall yet choose Jerusalem (Zechariah 1:16-17).

I saw a man with a measuring line in his hand. He said, I go to measure Jerusalem to see what is the breadth thereof and what is the length thereof. For I, saith Jehovah, will be unto Jerusalem a wall of fire round about, and I will be the glory in the midst of her. Jehovah shall choose Jerusalem again (Zechariah 2:1-12).

Jehovah chooseth Jerusalem; is not this a brand snatched from the fire (Zechariah 3:2)?

Jehovah said, I will remove the iniquity of the land in one day. In that day shall ye call, a man to his neighbor, under the vine and under the fig tree (Zechariah 3:9-10).

Thus said Jehovah; I will return to Zion and dwell in the midst of Jerusalem; therefore Jerusalem shall be called a city of truth, and the mountain of Jehovah of Hosts the mountain of holiness. The streets of the city shall yet be filled with boys and girls playing in the streets thereof. I will bring them that they may dwell in the midst of Jerusalem, that they may be My people, and I may be their God, in truth and justice. Thus many people shall come to seek Jehovah of Hosts in Jerusalem, to entreat the faces of Jehovah (Zechariah 8:2-5, 8, 12, 15, 20-22).

In that day all the nations of the earth shall be gathered together against Jerusalem. In that day shall Jehovah protect the inhabitant of Jerusalem. The house of David shall be as God, as the angel of Jehovah before them. In that day I will seek to destroy all the nations that come against Jerusalem. But I will pour upon the house of David, and upon the inhabitant of Jerusalem the spirit of grace and of prayers, that they may look upon Me whom they pierced (Zechariah 12:3, 8-10).

In that day there shall be a fountain opened to the house of David, and to the inhabitants of Jerusalem. In that day I will cut off the names of the idols out of the land, and I will cause the unclean spirit to pass out of the land (Zechariah 13:1-2).

It shall be one day which is known unto Jehovah, not day nor night; for about evening time it shall be light. And it shall be in that day that living waters shall go out from Jerusalem, in summer and in winter. And Jehovah shall be King over all the earth: in that day shall Jehovah be one, and His name one. There shall be no more curse upon the earth, but Jerusalem shall dwell securely (Zechariah 14:6-9, 11). In that day there shall be no more the Canaanite in the house of Jehovah (verse 21).

(All the gates of Zion are devastated (Lamentations 1:4). Jehovah hath turned me back; He laid me waste (verse 13). My sons are devastated (verse 16). Devastation and breaking are come upon us (Lamentations 3:47).

Thine iniquity is consummated, He will visit thine iniquity. He will manifest thy sins (Lamentations 4:22).

  
/ 101  
  

Thanks to the Swedenborg Foundation for their permission to use this translation.