The Bible

 

Genesis 4

Study

   

1 Adam pak poznal Evu ženu svou, kterážto počavši, porodila Kaina a řekla: Obdržela jsem muže na Hospodinu.

2 A opět porodila bratra jeho Abele. I byl Abel pastýř ovcí, a Kain byl oráč.

3 Po mnohých pak dnech stalo se, že obětoval Kain z úrody zemské obět Hospodinu.

4 Ano i Abel také obětoval z prvorozených věcí stáda svého, a z tuku jejich. I vzhlédl Hospodin na Abele a na obět jeho.

5 Na Kaina pak a na obět jeho nevzhlédl. Protož rozlítil se Kain náramně, a opadla tvář jeho.

6 I řekl Hospodin Kainovi: Proč jsi se tak rozpálil hněvem? A proč jest opadla tvář tvá?

7 Zdaliž nebudeš příjemný, budeš-li dobře činiti? Pakli nebudeš dobře činiti, hřích ve dveřích leží; a pod mocí tvou bude žádost jeho, a ty panovati budeš nad ním.

8 I mluvil Kain k Abelovi bratru svému. Stalo se pak, když byli na poli, že povstav Kain proti Abelovi bratru svému, zabil jej.

9 I řekl Hospodin Kainovi: Kdež jest Abel bratr tvůj? Kterýž odpověděl: Nevím. Zdaliž jsem já strážným bratra svého?

10 I řekl Bůh: Co jsi učinil? Hlas krve bratra tvého volá ke mně z země.

11 Protož nyní zlořečený budeš i od té země, kteráž otevřela ústa svá, aby přijala krev bratra tvého z ruky tvé.

12 Když budeš dělati zemi, nebude více vydávati moci své tobě; tulákem a běhounem budeš na zemi.

13 I řekl Kain Hospodinu: Většíť jest nepravost má, než aby mi odpuštěna býti mohla.

14 Aj, vyháníš mne dnes z země této, a před tváří tvou skrývati se budu, a budu tulákem a běhounem na zemi. I přijde na to, že kdo mne koli nalezne, zabije mne.

15 I řekl mu Hospodin: Zajisté kdo by koli zabil Kaina, nad tím sedmnásobně mštěno bude. Pročež vložil Hospodin znamení naKaina, aby ho žádný nezabil, kdo by jej koli nalezl.

16 Tedy odšed Kain od tváři Hospodinovy, bydlil v zemi Nód, k východní straně naproti Eden.

17 Poznal pak Kain ženu svou, kterážto počala a porodila Enocha. I stavěl město, a nazval jméno města toho jménem syna svého Enoch.

18 I narodil se Enochovi Irád, a Irád zplodil Maviaele, Maviael pak zplodil Matuzaele, a Matuzael zplodil Lámecha.

19 Vzal sobě pak Lámech dvě ženy; jméno jedné Ada, a jméno druhé Zilla.

20 I porodila Ada Jábale, kterýž byl otec přebývajících v staních a stádo pasoucích.

21 A jméno bratra jeho Jubal; ten byl otec všech hrajících na harfu a nástroje hudebné.

22 A Zilla také porodila Tubalkaina, kterýž byl řemeslník všelikého díla od mědi a od železa. Sestra pak Tubalkainova byla Noéma.

23 I řekl Lámech ženám svým, Adě a Zille: Slyšte hlas můj, ženy Lámechovy, poslouchejte řeči mé, že jsem zabil muže k ráně své a mládence k zsinalosti své.

24 Jestližeť sedmnásobně pomštěno bude pro Kaina, tedy pro Lámecha sedmdesátekrát sedmkrát.

25 Poznal pak ještě Adam ženu svou, i porodila syna a nazvala jméno jeho Set; nebo řekla: Dal mi Bůh jiné símě místo Abele, kteréhož zabil Kain.

26 Setovi pak také narodil se syn, a nazval jméno jeho Enos. Tehdáž začalo se vzývání jména Hospodinova.

   

From Swedenborg's Works

 

Arcana Coelestia #396

Study this Passage

  
/ 10837  
  

396. That “Jehovah set a mark on Cain, lest any should smite him” signifies that the Lord distinguished faith in a particular manner in order that it might be preserved, is evident from the signification of a “mark” and of “setting a mark” on anyone, as being a means of distinction. Thus in Ezekiel:

Jehovah said, Go through the midst of the city, through the midst of Jerusalem, and set a mark (that is, “mark out”) upon the foreheads of the men groaning and sighing for all the abominations (Ezekiel 9:4),

where by “marking out the foreheads” is not meant a mark or line upon the front part of their heads, but to distinguish them from others. So in John, it is said that

The locusts should hurt only those men who had not the mark of God on their foreheads (Revelation 9:4), where also to have the mark means to be distinguished.

[2] And in the same book we read of a “mark on the hand and on the forehead” (Revelation 13:16). The same thing was represented in the Jewish Church by binding the first and great commandment on the hand and on the forehead, concerning which we read in Moses:

Hear, O Israel, Jehovah our God is one Jehovah; and thou shalt love Jehovah thy God with all thy heart, and with all thy soul, and with all thy strength, and thou shalt bind these words for a sign upon thy hand, and they shall be as frontlets between thine eyes (Deuteronomy 6:4, 8; 11:13, 18).

By this was represented that they should distinguish the commandment respecting love above every other, and hence the signification of “marking the hand and the forehead” becomes manifest.

[3] So in Isaiah:

I come to gather all nations and tongues; and they shall come and shall see My glory; and I will set a mark upon them (Isaiah 66:18-19).

And in David:

O turn unto me, and have mercy upon me, give Thy strength unto Thy servant, and save the son of Thy handmaid. Set upon me a mark for good, and they that hate me shall see and be ashamed (Psalms 86:16-17).

From these passages the meaning of a mark is now evident. Let no one therefore imagine that any mark was set upon a particular person called Cain, for the internal sense of the Word contains things quite different from those contained in the sense of the letter.

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Foundation for the permission to use this translation.