The Bible

 

Genesis 2

Study

   

1 A tak dokonána jsou nebesa a země, i všecko vojsko jejich.

2 A dokonal Bůh dne sedmého dílo své, kteréž dělal; a odpočinul v den sedmý ode všeho díla svého, kteréž byl dělal.

3 I požehnal Bůh dni sedmému a posvětil ho; nebo v něm odpočinul Bůh ode všeho díla svého, kteréž byl stvořil, aby učiněno bylo.

4 Tiť jsou rodové nebes a země, (když stvořena jsou v den, v němž učinil Hospodin Bůh zemi i nebe),

5 I každé chrastiny polní, dříve než byla na zemi, i všeliké byliny polní, prvé než vzcházela; nebo ještě byl nedštil Hospodin Bůh na zemi, aniž byl který člověk, ješto by dělal zemi.

6 A aniž pára vystupovala z země, aby svlažovala všecken svrchek země.

7 I učinil Hospodin Bůh člověka z prachu země, a vdechl v chřípě jeho dchnutí života, i byl člověk v duši živou.

8 Štípil pak byl Hospodin Bůh ráj v Eden na východ, a postavil tam člověka, jehož byl učinil.

9 A vyvedl Hospodin Bůh z země všeliký strom na pohledění libý, a ovoce k jídlu chutné; též strom života u prostřed ráje, i strom vědění dobrého a zlého.

10 (A řeka vycházela z Eden, k svlažování ráje, a odtud dělila se, a byla ve čtyři hlavní řeky.

11 Jméno jedné Píson, ta obchází všecku zemi Hevilah, kdež jest zlato.

12 A zlato země té jest výborné; tam jest i bdelium, a kámen onychin.

13 Jméno pak druhé řeky Gihon, ta obchází všecku zemi Chus.

14 A jméno řeky třetí Hiddekel, kteráž teče k východní straně Assyrské země. A řeka čtvrtá jest Eufrates).

15 Pojav tedy Hospodin Bůh člověka, postavil jej v ráji v zemi Eden, aby jej dělal a ostříhal ho.

16 I zapověděl Hospodin Bůh člověku, řka: Z každého stromu rajského svobodně jísti budeš;

17 Ale z stromu vědění dobrého a zlého nikoli nejez; nebo v který bys koli den z něho jedl, smrtí umřeš.

18 Řekl byl také Hospodin Bůh: Není dobré člověku býti samotnému; učiním jemu pomoc, kteráž by při něm byla.

19 (Nebo když byl učinil Hospodin Bůh z země všelikou zvěř polní, i všecko ptactvo nebeské, přivedl je k Adamovi, aby pohleděl na ně, jaké by jméno kterému dáti měl; a jak by koli nazval Adam kterou duši živou, tak aby jmenována byla.

20 I dal Adam jména všechněm hovadům, i ptactvu nebeskému, a všeliké zvěři polní; Adamovi pak není nalezena pomoc, kteráž by při něm byla.)

21 Protož uvedl Hospodin Bůh tvrdý sen na Adama, i usnul; a vyňal jedno z žeber jeho, a to místo vyplnil tělem.

22 A z toho žebra, kteréž vyňal z Adama, vzdělal Hospodin Bůh ženu, a přivedl ji k Adamovi.

23 I řekl Adam: Teď tato jest kost z kostí mých a tělo z těla mého; tato slouti bude mužatka, nebo z muže vzata jest.

24 Z té příčiny opustí muž otce svého i matku svou, a přídržeti se bude manželky své, i budou v jedno tělo.

25 Byli pak oba dva nazí, Adam i žena jeho, a nestyděli se.

   

From Swedenborg's Works

 

Conjugial Love #32

Study this Passage

  
/ 535  
  

32. 2. A male is then still a male, and a female still a female. Since a person lives as a person after death, and people are male and female, and since it is one thing to be masculine and another to be feminine, with the two qualities being so different that one cannot be converted into the other, it follows that after death a male still lives as a male and a female still lives as a female, each of them being a spiritual person.

We say that masculinity cannot be converted into femininity, nor femininity into masculinity, and that after death a male is consequently still a male, and a female still a female. But because people do not know what masculinity consists in essentially, and what femininity consists in essentially, therefore we must say a few words about it here.

The difference essentially consists in this, that the inmost quality in masculinity is love, and its veil wisdom, or in other words, it is love veiled over with wisdom, while the inmost quality in femininity is that same wisdom, the wisdom of masculinity, and its veil the love resulting from it. This second love, however, is a feminine love, and it is given by the Lord to a wife through the wisdom of her husband, whereas that first love is a masculine love, which is a love of becoming wise, and it is given by the Lord to a husband according to his reception of wisdom. Consequently, the male is a form of the wisdom of love, and the female is a form of the love of that wisdom. Therefore from creation there was implanted in both male and female a love of uniting into one. But more on this subject will be said later.

Testimony that femininity is derived from masculinity, or that woman was taken out of man, appears from these verses in Genesis:

Jehovah God...took one of the ribs of the man, and closed up the flesh in its place. And the rib which He had taken from man He fashioned into a woman, and He brought her to the man. And the man said: "She is bone of my bones and flesh of my flesh. Therefore she shall be called Woman, because she was taken out of Man." (Genesis 2:21-23)

Elsewhere it will be said what a rib symbolizes, and what flesh symbolizes. 1

Footnotes:

1. See no. 193.

  
/ 535  
  

Many thanks to the General Church of the New Jerusalem, and to Rev. N.B. Rogers, translator, for the permission to use this translation.