The Bible

 

Genesis 14

Study

   

1 Stalo se pak ve dnech těch, že Amrafel král Sinearský, Arioch král Elasarský, Chedorlaomer král Elamitský, a Thádal král Goimský,

2 Vyzdvihli válku proti Bérovi králi Sodomskému, a proti Bersovi králi Gomorskému, a Senábovi králi Adamatskému, a Semeberovi králi Seboimskému, a králi Bélamskému, to jest Ségorskému.

3 Všickni tito sjeli se do údolí Siddim, to jest již moře solné.

4 Dvanácte let sloužili Chedorlaomerovi, třináctého pak léta zprotivili se.

5 Protož léta čtrnáctého přitáhl Chedorlaomer a králové, kteříž byli s ním, a pobili Refaimské v Astarotu Karnaimských, a Zuzimské v Cham, a Eminské na rovinách Kariataimských,

6 A Horejské na hoře jich Seir, až k rovině Fáran, kteráž leží nad pouští.

7 A vracejíce se, přitáhli k En Misfat, kteráž již jest Kádes, a pohubili všecku krajinu Amalechitského, také i Amorejského, bydlícího v Hasesontamar.

8 Protož vytáhl král Sodomský, a král Gomorský, a král Adamatský, a král Seboimský, a král Bélamský, to jest Ségorský, a sšikovali se proti nim k bitvě v údolí Siddim,

9 Proti Chedorlaomerovi králi Elamitskému, a Thádalovi králi Goimskému, a Amrafelovi králi Sinearskému, i Ariochovi králi Elasarskému, čtyři králové proti pěti.

10 (V údolí pak Siddim bylo mnoho studnic klejovatých.) I utíkajíce král Sodomský a Gomorský, padli tam; a kteří pozůstali, utekli na hory.

11 A pobravše všecko zboží Sodomských a Gomorských, a všecky potravy jich, odtáhli.

12 Vzali také Lota, a zboží jeho, syna bratra Abramova, a odjeli; nebo on bydlil v Sodomě.

13 Přišel pak jeden, kterýž byl utekl, a zvěstoval Abramovi Hebrejskému, kterýž tehdáž bydlil v rovinách Mamre Amorejského, bratra Eškolova a bratra Anerova; nebo ti měli smlouvu s Abramem.

14 Uslyšev tedy Abram, že by zajat byl bratr jeho, vypravil způsobných k boji a v domě svém zrozených služebníků tři sta a osmnácte, a honil je až k Dan.

15 A odděliv se, připadl na ně v noci, on i služebníci jeho, a porazil je; a stihal je až k Chobah, kteréž leží na levo Damašku.

16 I odjal zase všecko zboží; také i Lota bratra svého s statkem jeho zase přivedl, ano i ženy a lid.

17 Tedy vyšel král Sodomský proti němu, když se navracoval od pobití Chedorlaomera a králů, kteříž byli s ním, k údolí Sáveh, kteréž jest údolí královské.

18 Melchisedech také král Sálem, vynesl chléb a víno; a ten byl kněz Boha silného nejvyššího.

19 I požehnal mu a řekl: Požehnaný Abram Bohu silnému nejvyššímu, kterýž vládne nebem a zemí;

20 A požehnaný Bůh silný nejvyšší, kterýž dal nepřátely tvé v ruce tvé. I dal mu Abram desátky ze všech věcí.

21 Král pak Sodomský řekl Abramovi: Dej mi lid, a zboží vezmi sobě.

22 I řekl Abram králi Sodomskému: Pozdvihl jsem ruky své k Hospodinu, Bohu silnému nejvyššímu, kterýž vládne nebem i zemí,

23 Že nevezmu od niti až do řeménka obuvi ze všech věcí, kteréž jsou tvé, abys neřekl: Já jsem obohatil Abrama,

24 Kromě toliko toho, což snědli bojovníci, a dílu mužů, kteříž se mnou šli, totiž Aner, Eškol a Mamre; oni nechať vezmou díl svůj.

   

From Swedenborg's Works

 

Arcana Coelestia #1680

Study this Passage

  
/ 10837  
  

1680. 'And also the Amorites inhabiting Hazezon-tamar' means kinds of evils derived from this. This is clear from what has just been stated and also from the representation and meaning of 'the Amorites', dealt with at verse 16 of the next chapter. As for the evils and falsities against which the Lord fought, it should be recognized that they were spirits from hell who were ruled by evils and falsities, that is, they were hells that were full of such things, hells which were infesting the human race constantly. Those in hell have but one desire, to destroy everyone; and they find nothing more pleasurable than inflicting torture on others.

[2] All spirits in the next life are distinguished as follows: Those who wish evil on others are hellish or devilish spirits, whereas those who will good to others are good and angelic spirits. A person may know whom he is among, whether among those from hell or those who are angelic, from this: If he intends evil to his neighbour, thinks nothing but evil regarding him, and when possible actually does it, and takes delight in this, he is among spirits from hell and also becomes one himself in the next life. The person however who intends good to his neighbour, thinks nothing but good regarding him, and when possible actually does it, is among angelic spirits, and also becomes an angel in the next life. This is how one spirit is to be distinguished from another; so let the individual examine himself in this way to discover what he himself is really like.

[3] Refraining from evil when one is unable to do it or when one dare not do it amounts in the end to nothing; and doing good for selfish reasons also amounts to nothing. These are external considerations that are taken away in the next life. There it is a person's thought and intention that determine what he is. There are many spirits who because they were accustomed to do so in the world are able to speak virtuously, but it is discerned in an instant whether their mind or intention is in agreement with what they say. If it is not, a person is cast away among spirits in hell who are of his own genus and species.

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.