The Bible

 

Genesis 12

Study

   

1 Nebo byl řekl Hospodin Abramovi: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, i z domu otce svého do země, kterouž ukáži tobě.

2 A učiním tě v národ veliký, a požehnám tobě, a zvelebím jméno tvé, a budeš požehnání.

3 Požehnám také dobrořečícím tobě, a zlořečícím tobě zlořečiti budu; ano požehnány budou v tobě všecky čeledi země.

4 I vyšel Abram, tak jakž mu byl mluvil Hospodin, a šel s ním Lot. (Byl pak Abram v sedmdesáti pěti letech, když vyšel z Cháran.)

5 A vzal Abram Sarai manželku svou, a Lota syna bratra svého, a všecko zboží své, kteréhož nabyli, i duše, kterýchž dosáhli v Cháran. A vyšedše, brali se do země Kananejské, až i přišli do ní.

6 I prošel Abram tu zemi až k místu Sichem, to jest až k rovině More. A tehdáž Kananejští byli v zemi.

7 I ukázal se Hospodin Abramovi a řekl: Semeni tvému dám zemi tuto. Tedy vzdělal tu oltář Hospodinu, kterýž se byl ukázal jemu.

8 A odtud podal se k hoře, kteráž leží na východ od Bethel, kdežto rozbil stan svůj, tak že mu Bethel byl na západ, Hai pak na východ; i vzdělal tam oltář Hospodinu, a vzýval jméno Hospodinovo.

9 Potom hnul se Abram dále, a odebral se odtud ku poledni.

10 Byl pak hlad v té zemi; protož sstoupil Abram do Egypta, aby tam byl pohostinu; nebo veliký byl hlad v té zemi.

11 I stalo se, že když přicházel blízko k Egyptu, řekl k Sarai manželce své: Aj, nyní znám, že jsi žena krásné tváři.

12 A stane se, že když tě uzří Egyptští, řeknou: To jest manželka jeho; i zabijí mne, tebe pak živé nechají.

13 Prav medle, že jsi sestra má, aby mi dobře bylo příčinou tvou, a živa zůstala duše má pro tebe.

14 I stalo se, když všel Abram do Egypta, viděli Egyptští ženu, že krásná byla náramně.

15 A vidouce ji knížata Faraonova, schválili ji před ním; i vzata jest žena do domu Faraonova.

16 Kterýžto i Abramovi dobře učinil pro ni; a měl ovce a voly a osly, i služebníky a děvky, též oslice a velbloudy.

17 Ale Hospodin trápil Faraona ranami velikými, i dům jeho, pro Sarai manželku Abramovu.

18 Protož povolal Farao Abrama a řekl: Cos mi to učinil? Pročežs mi neoznámil, že ona manželka tvá jest?

19 Proč jsi řekl: Sestra má jest? A vzal jsem ji sobě za ženu. Protož nyní, teď máš manželku svou, vezmi a jdi.

20 I poručil o něm Farao mužům, a propustili ho, i manželku jeho i všecko, což měl.

   

From Swedenborg's Works

 

Arcana Coelestia #1434

Study this Passage

  
/ 10837  
  

1434. And Lot his brother’s son. That this signifies sensuous truth, and thus the first that was insinuated into the Lord when a child, is evident from the signification of “Lot,” as being the sensuous-as stated in the explication of the preceding verse—and from the signification of “son,” as being truth (see n. 264, 489, 491, 533); and also from the signification of “brother,” as being the truth of faith n. 367 us sensuous truth is what is here signified, for in the internal sense there is no reflection on the persons and words, but only upon their signification. In heaven they do not know who Lot is, but only the quality that is represented by him; nor do they know what a son is, but the spiritual state by which one is relatively as a son; nor do they know what a brother is, except from brotherhood such as there is in heaven. As regards sensuous truth, it is the first truth that insinuates itself; for in childhood the judgment does not go higher. Sensuous truth consists in seeing all earthly and worldly things as being created by God, and each and every thing for a purpose, and in all things whatsoever a certain image of God’s kingdom. This sensuous truth is insinuated solely with the celestial man; and as the Lord alone was a celestial man, these and similar sensuous truths were insinuated into Him in earliest childhood: whereby He was prepared for the reception of celestial things.

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Foundation for the permission to use this translation.